Užívání tabáku, alkoholu, nelegálních látek nebo zneužívání léků na předpis u těhotných žen může mít zdravotní důsledky také pro novorozence, protože mnoho z nich snadno prochází placentou a dostanou se tak k plodu.
Užívání návykových látek se v posledním desetiletí zvyšuje.
Podle nových a přesnějších údajů je celosvětový odhad počtu osob, které v uplynulém roce užily návykovou látku 292 milionů (5,6 % populace ve věku 15 až 64 let).
To je o 20 % více než před deseti lety, částečně v důsledku růstu populace (UNODC, 2024).
Tento jev s sebou přináší i stoupající počet žen, které užívají návykové látky v těhotenství (Hamplová et al., 2015).
Pravidelné užívání některých návykových látek může způsobit novorozenecký abstinenční syndrom (NAS), kterým dítě prochází po narození.
Většina výzkumů v této oblasti se zaměřuje na účinky opioidů (léků proti bolesti na předpis nebo heroinu).
Údaje však ukázaly, že užívání alkoholu, barbiturátů, benzodiazepinů a kofeinu během těhotenství může abstinenční příznaky rovněž způsobit.
Typ a závažnost abstinenčních příznaků u dítěte závisí na užívané látce (látkách) i na tom, jak dlouho a jak často žena látku užívala, jak ji její tělo odbourává a zda se dítě narodilo v plánovaném nebo předčasném termínu (NIDA, 2015).
Mezi nejčastěji užívané látky v těhotenství patří tabák, následovaný alkoholem, konopím, kokainem a dalšími návykovými látkami.
Užívání více návykových látek během těhotenství se může vyskytovat až u poloviny všech těhotných žen, které užívají návykové látky.
Těhotenství a mateřství navíc může být silnou motivací, ale i překážkou ve zotavení (EUDA, 2023).
Tato zjištění naznačují, že je třeba zlepšit povědomí o užívání návykových látek v průběhu těhotenství a v období po porodu.
Užívání návykových látek v těhotenství je významným problémem veřejného zdraví.
Prevalence se výrazně liší podle regionů, sociodemografického statutu a přístupu k informacím.
Mezi rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost užívání návykových látek patří například věk, úroveň vzdělání, výše příjmů, duševní obtíže, trauma, souběžné užívání více látek či poruchy způsobené užíváním návykových látek v rodině.
Žena také nemusí o těhotenství vědět a po zjištění gravidity přestane návykové látky užívat.
Užívání návykových látek v prenatálním období se v posledním desetiletí zvýšilo, zatímco kouření cigaret v prenatálním období zůstalo stabilní (Oga et al., 2018).
Prevalence kouření v těhotenství v České republice se pohybuje mezi 6 a 24 % a předpokládá se, že jsou tato data podhodnocená (Šídová a Šťastná, 2015).
Celosvětově se udává prevalence kouření mezi těhotnými ženami mezi 12 a 25 % (Cook et al., 2017).
Alkohol konzumuje dle odhadů přibližně 35 ze 100 těhotných žen.
Konopí je nejčastěji užívanou nelegální látkou mezi těhotnými ženami a má potenciál zasahovat do neurologického vývoje.
U opioidů a amfetaminů jsou odhady rozděleny na užívání těchto látek na předpis a bez předpisu.
Na základě omezených údajů se užívání amfetaminů bez předpisu mezi těhotnými ženami pohybuje od 0,7 % do 5,2 %.
Zároveň ho často provází užívání více látek současně (alkohol, tabák a nelegální látky).
Během kouření v těhotenství je udáván vyšší výskyt mimoděložních těhotenství, spontánních potratů, abrupce placenty, placenta previa, předčasného protržení plodových blan a předčasných porodů.
Naopak nižší je u kouřících těhotných žen incidence preeklampsie.
Kouření ženy také nepříznivě ovlivňuje kojení.
Může negativně ovlivnit samotný nitroděložní vývoj plodu a má podstatné následky i pro další vývoj dítěte.
Kouření matky má vliv na vznik a vývoj fetálního tabákového syndromu, syndromu náhlého úmrtí, vrozených vývojových vad, nemocí dýchacího ústrojí, na zvýšené riziko zhoubných nádorů v dětství, kardiovaskulární rizika, neurální poškození a behaviorální poruchy.
Neexistuje žádné množství alkoholu, které lze v těhotenství považovat za bezpečné.
Embryo je nejcitlivější na příjem alkoholu v prvním trimestru těhotenství.
Důvodem je, že odbourání alkoholu umožňují jaterní enzymy, které embryo do osmého týdne nemá.
Největší zátěží je rychlost, s jakou alkohol skrze placentu přijímá.
Alkohol v krvi plodu dosahuje stejné nebo o něco nižší koncentrace, než je hladina alkoholu v krvi matky.
Závažnost následků se liší podle dávky, délky trvání a vývojového stádia plodu.
Existuje široká škála deficitů spojených s prenatální expozicí alkoholu, které se označují jako poruchy fetálního alkoholového spektra.
Zde je zahrnut fetální alkoholový syndrom (FAS).
FAS zahrnuje například nedostatečný růst, opožděný vývoj, kraniofaciální malformace a poruchy intelektu.
Expozice alkoholu ve třetím trimestru je spojena s řadou vývojových problémů, které nemusí být zjevné, jako například morfologické deformace.
Studie naznačují, že prenatální užívání konopí je spojeno s předčasným porodem, nízkou porodní hmotností a neurokognitivními i behaviorálními deficity v závislosti na velikosti dávky.
Problémy jsou patrné v několika oblastech, včetně paměti, verbálních a percepčních dovedností a verbálního a vizuálního uvažování.
Deficity v exekutivních funkcích jsou zaznamenány u starších dětí a v období dospívání.
Mezi projevy chování byla zaznamenána impulzivita, problémy s pozorností a agresivita.
Užívání stimulancií, jako je kokain a metamfetamin, v těhotenství souvisí s předčasným porodem, nízkou porodní hmotností a neuro-vývojovými problémy.
Užívání opioidů v prenatálním období je spojováno s novorozeneckým abstinenčním syndromem od opioidů, nízkou porodní hmotností, neurologickými a respiračními problémy a porodem mrtvého dítěte.
NAS je soubor abstinenčních příznaků, které se objevují u novorozenců, jejichž matky v těhotenství užívaly návykové látky.
K hodnocení přítomnosti abstinenčních symptomů existuje několik skórovacích systémů.
V České republice se v klinické praxi k určení závažnosti NAS a k indikaci farmakoterapie užívá skórovací systém dle Finneganové.
Těhotné ženy se závislostním chováním či poruchami způsobenými užíváním návykových látek mohou cítit stud, obavy a provinilost.
Některé ani nemusí o těhotenství vědět, protože při užívání některých látek se objevuje nepřítomnost menstruace.
Dle WHO (2014) je prioritou prevence, tedy předcházení, omezování a eliminace užívání návykových látek během těhotenství a poporodního období.
Ta vede k optimalizaci zdravotního stavu a osobní pohody žen i jejich dětí.
Těhotné ženy a jejich rodiny potýkající se s poruchami způsobenými užíváním návykových látek, by měly mít přístup k dostupným preventivním a léčebným službám i intervencím, poskytovaným se zvláštním zřetelem k zachování mlčenlivosti a dodržování národní legislativy i lidských práv.
Ženám by neměl být odepřen přístup k zdravotní péči kvůli tomu, že užívají návykové látky.
Služby poskytované těhotným a kojícím ženám užívajícím návykové látky by měly být komplexní.
Intervence poskytujeme způsobem, který vyloučí jejich stigmatizaci, diskriminaci a marginalizaci a bude přispívat k vytváření rodinného, komunitního přístupu.
Měly by ženám pomoci vytvořit sociální zázemí a přispět k jejich sociálnímu začleňování na základě budování kontaktů s dostupnými službami v oblasti péče o děti, pracovních příležitostí, vzdělávání, bydlení a dalších.
Mezi vhodné intervence řadíme například screening a krátkou intervenci, motivační rozhovory, individuální a rodinné poradenství, harm reduction (Doporučené klinické postupy v adiktologii, 2025).
Pomoc při řešení zdravotních a sociálních problémů spojených s užíváním návykových látek těhotným ženám a matkám uživateľkám nabízí specializované zařízení Centrum pro rodinu - Drop In, o. p. s., které dlouhodobě spolupracuje s hygienickou službou i akademickou obcí.
Neonatal Abstinence Syndrome: management advances and therapeutic approaches.
Prenatal Substance Exposure
Can pregnant women use deodorant? is a question that many expectant mothers are particularly concerned about.
Pregnant women often worry that using deodorant may affect the development of the fetus.
So, is this true, and are there any ways to manage underarm odor for pregnant women?
1. Do pregnant women experience underarm odor?
Our bodies contain millions of sweat glands, which are divided into two types: eccrine glands and apocrine glands.
Eccrine glands are commonly found on the hands, feet, back, etc,... The sweat produced by these glands helps to detoxify the body and regulate body temperature.
In contrast, apocrine glands are primarily concentrated in the underarm area, the genital region, the mammary glands, etc,... These glands are responsible for producing unpleasant odors, including underarm odor.
Apocrine glands secrete proteins and amino acids, etc,..., which, when broken down by bacteria, create the characteristic body odor of each individual and can lead to unpleasant smells.
This phenomenon can be clearly observed in children, who are very active and sweat a lot but do not have the strong and unpleasant body odor that adults do.
Conversely, pregnant women may experience increased sweating that leads to unpleasant odors, regardless of whether they previously had issues with sweating or underarm odor.
During pregnancy, the levels of hormones in a pregnant woman's body change significantly.
The body produces a large amount of a hormone called estradiol, which causes both sweat and sebaceous glands to become more active.
Additionally, pregnant women are more prone to stress and anxiety, which can lead to increased secretion of fatty acids from the sweat glands.
During pregnancy, nearly all expectant mothers prioritize safety for their unborn child.
However, if a pregnant woman experiences underarm odor that is not addressed in a timely manner, the condition may worsen.
Home remedies for managing underarm odor during pregnancy typically rely on natural ingredients, such as using lemon and salt to cleanse the underarm area or wearing loose-fitting clothing, etc,...
However, the effectiveness of these methods is often minimal and may only last for a short period.
Pregnant women may hesitate to use conventional deodorants due to concerns about the chemicals they contain and their potential impact on the baby.
According to experts, pregnant women can opt for unscented deodorants derived from organic natural compounds.
It is important for expectant mothers to choose reputable products to ensure they do not adversely affect their baby.
Most deodorants available on the market contain chlorides and alcohol as their main ingredients, which help inhibit sweat gland activity, thereby preventing sweat production.
However, it is important to understand that sweating plays a crucial role in regulating body temperature and helps pregnant women combat certain illnesses such as fever, colds, etc,...
So why should we inhibit a natural process when sweating is not inherently bad?
Another common characteristic of deodorants is their fragrance.
During the first trimester of pregnancy, up to 80% of expectant mothers experience heightened sensitivity to smells.
Just the scent of something unfamiliar can cause discomfort and immediate reactions, making pregnant women more hesitant to use deodorants and instead opt for products with more natural scents.
Here are some criteria for selecting deodorants for pregnant women.
Expectant mothers looking for deodorant products should carefully review the ingredient list to assess and choose the most suitable product.
These criteria include: Choose products with ingredients derived from natural sources.
Avoid products containing Aluminum - a substance linked to cancer risk.
Do not select products with ingredients that may cause irritation or are harmful to pregnant women and the fetus, such as Fragrances, Parabens, Phthalates, Triclosan, preservatives, and synthetic fragrances, etc...
Prioritize deodorants with natural origins that have pleasant, refreshing scents, such as lemon, mint, or cinnamon.
These scents not only effectively combat underarm odor but also create a sense of relaxation and comfort for expectant mothers.
To arrange an appointment, please call HOTLINE or make your reservation directly HERE.
You may also download the MyVinmec app to schedule appointments faster and manage your reservations more conveniently.
tags: #antiperspirant #v #tehotenstvi #studie