Antihistaminika při kojení: bezpečnost, vedlejší účinky a užívání

Pokud kojící matka potřebuje užívat nějaké léky, vyvstává vždy otázka, zda a jak může tato léčba škodit jejímu kojenému dítěti. U každé léčby posuzujeme standardně poměr jejích přínosů k rizikům, přínosy léčby musejí vždy možná rizika převyšovat. V případě kojeného dítěte však nastává odlišná situace. Přínosy léčby se týkají matky. Matka užívá léky, které potřebuje, v naprosté většině případů však určité množství léků přestupuje do jejího mléka, a tak lék dostává i kojené dítě, které jej vůbec nepotřebuje, a navíc může být ještě ohroženo některými nežádoucími účinky.

Dnes víme, že kojení je nejen unikátní a nejlepší výživa novorozenců a kojenců, ale má celou řadu dalších přínosů pro dítě i pro matku. Mateřské mléko je komplexní výživou s mnoha imunologickými a růst podporujícími složkami. Obsahuje bioaktivní proteiny, imunoglobuliny, cytokiny a imunoaktivní buňky, které mají antibakteriální a antivirové účinky a zároveň modulují imunitní systém novorozence. V období přechodu na smíšenou stravu ovlivňuje kojení imunologickou toleranci dítěte. Mateřské mléko je schopno díky proměnlivosti svého složení výlučně uspokojit potřeby rostoucího a vyvíjejícího se kojence do 6 měsíců věku a spolu s vhodným příkrmem i déle. Kromě optimální výživy, která se svým složením přizpůsobuje potřebám dítěte během jeho růstu, představuje kojení i četné další výhody nejen v dětství, ale i později (zdravotní, vývojové, psychologické, sociální, ekonomické a ekologické).

Epidemiologické výzkumy prokázaly, že u kojených dětí je významně nižší výskyt některých infekčních onemocnění jako průjmů, závažných infekcí respiračního traktu, otitid a infekcí močových cest. Mnoho studií ukazuje, že výživa mateřským mlékem ovlivňuje dlouhodobě nižší hodnoty krevního tlaku a koncentraci cholesterolu, kojení se tak do jisté míry podílí na snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění v dospělosti. Protektivní vliv mateřského mléka je také pravděpodobný u diabetu 1. i 2. typu, nekrotizující enterokolitidy, akutní leukémie v dětském věku a je možný i částečný ochranný vliv na výskyt náhlého dětského úmrtí. Kojení navíc přináší zdravotní výhody i matce. Při znalosti všech uvedených přínosů kojení je zřejmé, že předčasné ukončení kojení znamená pro dítě i matku závažný handicap.

Jak se posuzuje bezpečnost léků při kojení

1. Množství léku, které dítě přijímá spolu s mateřským mlékem, závisí na přestupu léku do mléka (koncentraci v mléce) a množství vypitého mléka. Pokud je známa koncentrace léku v mateřském mléce, lze vypočítat, kolik léku přibližně přijme dítě v mléce během 24 h (při průměrné konzumaci mléka 150 ml/kg hmotnosti/den). Pro orientační představu o možném riziku je výhodný údaj tzv. relativní dětská dávka. Při relativní dětské dávce do 10 % je dle odborné literatury velmi nepravděpodobné, že by lék měl na dítě klinicky významný vliv.

Do mateřského mléka přestupují téměř všechny léčivé látky. Do mléka přestupují snáze látky tvořené malými molekulami, s nízkou vazbou na plazmatické bílkoviny, vysoce lipofilní a slabě zásadité povahy s nízkým stupněm ionizace. Množství přestupu léků do mléka je ve většině případů závislé na velikosti plazmatické koncentrace léku u matky. Proto léky, které dosahují jen nízkých koncentrací v plazmě matky, jsou pro kojené dítě méně rizikové.

Správné načasování kojení může snížit expozici dítěte. Dítě by nemělo být kojeno v době, kdy je koncentrace léku v mateřském mléce nejvyšší, což nastává krátce po dosažení maximální koncentrace v plazmě matky. Krátkodobé podávání je výjimečně důvodem kontraindikace kojení. Dlouhodobá či pravidelná léčba vyžaduje pečlivé zvážení rizik a přínosů.

2. Skutečnost, že dítě konzumuje v mléce určité množství léku, ještě sama o sobě nemusí znamenat pro dítě nutné riziko. Velmi záleží na farmakokinetice daného léku v organismu dítěte. U nejmenších dětí se mohou měnit vstřebávání a metabolismus jater, což ovlivňuje účinky léku a jeho kumulaci. Renální eliminace a vyzrálost ledvin také ovlivňují eliminaci léků; proto je u kojenců prodloužený eliminační poločas.

3. Nejcennější informace o bezpečnosti léčiv pocházejí z doložených zkušeností přímo s léčbou kojících matek. Takto údaje bývají omezené, a proto se kromě samotné expozice v mléce posuzuje i klinický stav dítěte. Kanadská studie sledující 838 kojenců ukázala, že u nich nebyly závažné nežádoucí účinky vyžadující ukončení léčby matky; nezávažné účinky byly pozorovány u 11 % kojenců a měly krátkodobý charakter.

4. Při zvažování možného rizika pro dítě je nutné posuzovat celkový stav dítěte. Zvláštní opatrnost je nutná u nedonošených a nezralých dětí, novorozenců nebo dětí zdravotně handicapovaných. Správně zvolený lék pro kojící matku by měl mít doloženo nízké koncentrace v mléce, krátký eliminační poločas, údaje o bezpečném podávání během kojení nebo velmi dobrý bezpečnostní profil. Laktace může být ovlivněna i dalšími látkami, které snižují tvorbu mléka, např. ergotové deriváty či estrogeny; u některých látek může dojít k potížím s laktací.

Co o antihistaminikách při kojení říká praxe

V rámci léčby alergií jsou jedněmi z nejpoužívanějších antihistaminika. Desloratadin, primárním aktivní metabolit Loratadinu, je nesedativní a má selektivní periferní účinek na H1-receptory. Po perorálním podání se desloratadin rychle vstřebává, dosahuje maximálních plazmatických koncentrací po cca 3 hodinách a má dlouhý eliminační poločas kolem 27 hodin. Desloratadin je kontraindikován v těhotenství a vzhledem k tomu, že se vylučuje do mateřského mléka, není doporučován kojícím matkám.

Dasmini 5 mg potahované tablety obsahuje desloratadin a slouží k léčbě dospělých a dospívajících ke zmírnění příznaků alergické rýmy a urtikárie. U kojících matek je třeba zvážit rizika a výhody, protože uvedená látka se může do mléka dostat. Bezpečnost a účinnost u dětí mladších 12 let nebyla stanovena. Interakce s alkoholem nebyly v klinických studiích významné, avšak po uvedení na trh byly hlášeny případy intolerance alkoholu.

V případě cetirizinu a levocetirizinu, často používaných v léčbě alergií, nejvyšší koncentrace v mateřském mléce dosahovaly krátce po podání (cca 2,4 hodiny) a rychle klesaly. Odhadovaná dávka pro kojence byla velmi nízká (2,5 μg/kg a 1,1 μg/kg). Tato data naznačují, že látky mohou být přítomny v mléce, ale v minimálních dávkách, které jsou pro dítě obvykle bez klinického významu.

Obecně platí, že při kojení je vhodné preferovat léky s nízkou plazmatickou koncentrací, dlouhým poločasem a dobrým bezpečnostním profilem, které byla síla důkladně posoudit včetně údajů z SPC (část 4.6 Těhotenství a kojení).

Praktické tabulky a doporučení

LékRiziko při kojeníKlíčové poznámkyPoznámky k kojení
Desloratadin (Dasmini 5 mg)kontraindikován v těhotenství; v průběhu kojení nedoporučovándlouhý poločas, nízká koncentrace v mléce, interakce s alkoholemzvažte alternativy
Cetirizin / Levocetirizinexpozice do mléka je nízkáhmotnostně malá dávka kojence; data z výzkumůpečlivé sledování dítěte
Obecněvětšina látek přestupuje do mlékarozsáhlé poznámky v SPC, časování kojeníindikace lékaře a individuální posouzení

Co by měl lékař probírat s kojící matkou

  • Nezbytnost farmakoterapie pro matku a její denní fungování.
  • Možnost užívat lék v nejnižší účinné dávce a krátké době.
  • Posouzení poměru přínosů kojení a rizik léčby pro dítě.
  • Podrobné informace z SPC a dostupná data o kojení a specifickém léku.
  • Průběžné sledování dítěte a včasná konzultace lékaře při rozvíjejících se potížích.

Vzorové odpovědi a praktické situace

06.05. mám na Vás dotaz jaký druh prášků či nosní sprej na alergii je možné užívat v průběhu kojení. Miminku jsou 2 měsíce. Dobrý den, paní lékárnice mi doporučila Sinupret, kojící žena by však měla postupovat opatrně a konzultovat s lékařem/lékarni. Cezeru užívala žena dlouhodobě na kopřivku. Mohu Cezeru užít i při kojení? V těhotenství se kopřivka vymizí, ale po porodu může návrat. Desloratadin a další antihistaminika jsou zvažována s ohledem na kojení a jejich vliv na dítě.

05.09. Velké množství léků při alergiích proniká do mléka. Cetirizin a levocetirizin mají nízké koncentrace v mléce a po krátkém čase klesají. WAO upozorňuje na důležitost antihistaminik jako první volby při alergických stavech. Desloratadin má dlouhý poločas a je nutné zvažovat kojení.

Infografika: Průběh přestupu léku do mateřské mlečné tkáně a faktory ovlivňující expozici kojence

Jaké informace hledat a kde je najít

Klíčové informace pro rozhodování o použití léčiv během kojení jsou uvedeny v SPC každého přípravku, v oddílu 4.6 Těhotenství a kojení. Starší SPC mohou mít neúplné údaje. SPC všech léčivých přípravků jsou dostupné na www.sukl.cz, v Databázi léků.

Poznámka: Neveřejné závěry. Není-li možné lék úplně vyřadit, je důležité posoudit přínos kojení a podle toho řídit léčbu, průběžně sledovat dítě a konzultovat s odborníky.

Shrnutí principů rozhodování

  1. Nezbytně nutná farmakoterapie kojící ženy má být správně indikovaná a v co nejnižších účinných dávkách.
  2. Možná rizika léčby je třeba zvážit oproti přínosům kojení.
  3. Pro rozhodování o použití léčivého přípravku během kojení je třeba získat co nejvíce informací, zejména z SPC.

tags: #antihistaminika #pri #kojeni