Nemoci dýchacích cest a plic jsou nejčastějšími onemocněními, která trápí těhotnou ženu, mohou zkomplikovat samotné těhotenství a ohrozit plod. Nezastupitelnou roli má správně zvolená farmakoterapie. Předepisování těhotným ženám může být výzvou pro lékaře, který musí čelit nedostatečným informacím o bezpečnosti léků a často přehnaným obavám pacientky.
Existuje pouze málo léků, které jsou pro lidský plod prokazatelně teratogenní, ale jen o malém množství léků můžeme s jistotou tvrdit, že jejich užívání v těhotenství je naprosto bezpečné. Při podávání léků v těhotenství se lékař často setkává s velmi nekonkrétním doporučením v Souhrnu údajů o přípravku (SPC), že „lék lze podat pouze v případě, kdy potenciální přínos pro matku převažuje nad potenciálním rizikem pro plod“. Žádná kategorizace léčiv dle bezpečnosti v České republice neexistuje.
Při výběru léků v těhotenství je doporučováno řídit se kategoriemi FDA, které rozdělují léčiva dle jejich bezpečnosti a rizik. Zároveň je při léčbě těhotných nezbytné respektovat specifika farmakoterapie v průběhu gravidity. Mezi důležité faktory patří časový úsek těhotenství, ve kterém dochází k expozici léčivu, protože plod reaguje v každé fázi odlišně. Jako nejrizikovější je obecně uváděno období mezi 15.-55. dnem po koncepci, kdy probíhá organogeneze. Každý orgán má svou kritickou periodu, ve které je nejcitlivější k působení teratogenů.
Následující text je rozdělen do několika kapitol dle jednotlivých onemocnění, která může pneumolog ve své ordinaci řešit. U těhotné ženy se závažnost astmatu často mění vlivem fyziologických změn probíhajících v těhotenství. Obecně se uvádí, že se tíže astmatu u jedné třetiny astmatiček zhorší, u další třetiny dojde ke zlepšení a klinický obraz zbývající třetiny zůstane nezměněn. Principy léčby astmatu u těhotné se neliší od léčby ostatní dospělé populace.
Léky používané k léčbě astmatu se rozdělují na preventivní, které brání projevům astmatu (inhalační kortikosteroidy - IKS, dlouhodobě působící β2-agonisté - LABA, kromony, antileukotrieny - LTRA a theofylin), a na záchranné, které poskytují rychlou úlevu od příznaků (rychle a krátce účinkující β2-agonisté - RABA, SABA nebo krátkodobě účinkující anticholinergika - SAMA). Farmakologické skupiny léčiv používaných v léčbě astmatu dle pokynů BTS s kategoriemi bezpečnosti vypracovanými FDA shrnuje tab. 1. Základem léčby astmatu je stupňovité schéma, které se řídí četností a závažností obtíží a úměrně tomu se zvyšují dávky a počet ordinovaných léků. Léčbu astmatu v postupných krocích znázorňuje obr. 1.
Jako úlevová medikace ze skupiny SABA/RABA se v ČR používají terbutalin, salbutamol a fenoterol. Dle kritérií FDA je pouze terbutalin řazen do kategorie B, salbutamol do kategorie C a fenoterol není hodnocen. Protože je terbutalin v současnosti dostupný pouze v injekční formě, je úlevovým lékem volby u těhotných salbutamol. Alternativně lze použít ipratropium pro jeho bezpečnostní profil, který ho řadí do kategorie B dle FDA. Z LABA existuje pro salmeterol více publikovaných údajů než pro formoterol. Nicméně je doporučováno ponechat pacientce stejnou medikaci, pokud je zajištěna dobrá kontrola astmatu, i v době těhotenství. LABA by neměly být používány jako samostatný lék, ale vždy v kombinaci s IKS.
Nejvíce zkušeností s přípravky ze skupiny IKS je s budesonidem a beklomethasonem. Údaje o užívání kombinovaných přípravků jsou omezené, i když nejsou žádné teoretické důvody, proč by kombinace IKS a LABA měla být škodlivější než jejich používání samostatně. Pokud je součástí chronické medikace theofylin, určený k udržení kontroly astmatu, doporučuje se měření jeho hladin. Theofylin má úzký terapeutický index a jeho volná frakce se během těhotenství mění. Při užívání theofylinu nebyl pozorován výskyt vrozených malformací ani nepříznivé působení na zdraví plodu.
Pri těhotenství je přínos perorálních kortikosteroidů jasně převyšující rizika při léčbě těžkého astmatu. Prednisolon se metabolizuje až z 90 % placentárními enzymy. Antileukotrieny mohou být používány nadále během těhotenství u žen, u kterých prokázaly významné zlepšení kontroly astmatu ještě před otěhotněním. Při výskytu exacerbace postup léčby není odlišný od mimo těhotenství. Důležitá je aplikace 2-4 vdechů SABA po 20 minutách během první hodiny a podání perorálních kortikosteroidů. Při nedostatečné odpovědi na léčbu se pokračuje nebulizací β2-agonisty, eventuálně v kombinaci s ipratropiem a s kortikosteroidy. Saturace kyslíku se udržuje v rozmezí 94-98 %.
Co se týe infekcí dolních cest dýchacích, původci jsou nejčastěji Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis. První linií empirické léčby CAP jsou penicilinové a cefalosporinové léky. Při alergii na penicilin nebo jako druhá volba se doporučují makrolidy. Klarithromycin je zařazen do kategorie C a vzhledem k riziku potratovosti v prvním trimestru se přednost dává azithromycinu. Pro iniciální empirickou ambulantní léčbu CAP může být alternativou doxycyklin. Při hospitalizaci je optimální kombinace betalaktamového antibiotika s makrolidem.
Obecně platí, že pro těhotnou mají být použity stejné dávky jako pro dospělého člověka. Vyšší dávky (o 30-50 %) nebo kratší intervaly volíme u penicilinových antibiotik kvůli jejich zvýšené clearance ve druhém a třetím trimestru. Délka léčby a dávka se řídí závažností onemocnění. Kašel je jednou z nejčastějších obtíží; lze zvažovat expektorační a mukolytickou léčbu, ale s opatrností, protože důkazy o účinnosti některých léků nejsou vždy jasné u těhotných. Dextromethorfan je možné použít bezpečně, butamirát jen v omezené míře a s ohledem na první trimestr. Kodein by se měl používat s opatrností vzhledem k možné rychlé aktivaci na morfin u rychlých metabolizátorů CYP2D6.
Pro potlačení bolesti a horečky je paracetamol preferovanou volbou v jakémkoliv trimestru; nesteroidní protizánětlivé léky (NSPL) se používají s opatrností a v třetím trimestru je jejich užívání kontraindikováno. Mezi klasické NSPL patří ibuprofen, diklofenak a indometacin; je potřeba zvážit rizika uzávěru ductus arteriosus a dalších komplikací. Při horečce v těhotenství je důležitá i ochrana plodu a prevence hypoxie prostřednictvím adekvátního kyslíku v případě potřeby.
Chronická rýma v těhotenství je častá a obvykle nevyžaduje léčbu. Doporučují se nefarmakologická opatření (solné nosní laváže, mechanická očista nosu). Intranazální kortikosteroidy mají u rýmy omezený přínos v porovnání s placebem. Pro krátkodobou úlevu lze použít vazokonstrikční látky, ale dlouhodobé užívání je nevhodné z důvodu rizik pro matku i plod. U alergické rýmy se zaměřujeme na režimová opatření a volbu léků podle závažnosti symptomů: kromony pro mírné příznaky, poté antihistaminika. Budesonid je v kategoriích FDA jediný z IKS, který je bezpečný dle současných údajů (kategorie B).
Odborná literatura upozorňuje, že při výběru antitusik a expektorancií je nutné vycházet z klinické potřeb a bezpečnostních dat. Dextrometorfan má antitusickou účinnost a není metabolizován na morfin, zatímco kodein může představovat riziko u rychlých metabolizátorů CYP2D6. Přípravky obsahující jod jsou kontraindikovány kvůli tyreotoxickému působení na plod. V případě potřeby léčby kašle během těhotenství se doporučuje acetylcystein jako lék volby pro produktivní kašel. Ambroxol a bromhexin vyžadují opatrnost, zejména v prvním trimestru, a některé z nich jsou v České republice méně často doporučovány.
Hypertermie v těhotenství je významným ohrožením plodu. Krátkodobé podávání paracetamolu je považováno za bezpečné, zatímco NSAIDs je třeba používat s opatrností a vnější rizika spojená s uzávěrem ductus arteriosus či oligohydramnionem je třeba brát v úvahu. Antitusika a expektorancia vyžadují důkladné zvážení bezpečnosti v těhotenství a volbu podle fáze gravidity.
V závěru je důležité, že infekční onemocnění v těhotenství mohou mít významný dopad na vývoj plodu a průběh porodu, a proto by měl být poměr rizika a prospěchu antibiotik pečlivě posuzován. Lékárníci hrají klíčovou roli v poskytování informací o bezpečnosti léčiv v těhotenství a jejich schopnost odpovědět na dotazy pacientek. Přibližně do ukončeného 5. týdne od poslední menstruace je braní léčiv prakticky bez rizika pro embryo; v dalším období hrozí vyšším rizikem vzniku vrozených vývojových vad, ale placentární bariéra i plodová voda umožňují filtraci a snížení koncentrací některých metabolitů.

tags: #antibiotika #v #tehotenstvi #poradna #lekare