MaminkaOd té doby, co jsem máma, má pro mě smysl ráno vstávat, říká herečka Andrea Kerestešová Růžičková (35), která je zároveň patronkou soutěže Maminka roku. Malý Tobiášek se brzy dočká sourozence. Jaké je pro Andreu druhé těhotenství? A co si díky němu uvědomila?
Těhotenství s prvním synem bylo pro Andreu hodně opatrné. Herečka si totiž ještě před ním prožila těhotenství zamlklé. „Dlouho jsem o tom nedokázala mluvit, dlouho jsem se z toho dostávala. Je tam milion otázek PROČ, pocit velké prázdnoty a selhání,“ popisuje. První porod ji prý hodně pomohl v tom, že si ujasnila, že nechce být fanatik, a to v ničem: „Mně se kupříkladu u prvního porodu stalo, že nevyšla placenta, protože byla přirostlá. Kdybych rodila doma, vykrvácím a jsem mrtvá,“ říká.
Druhé těhotenství je podle ní jednoduší. „Myslím, že si to víc užívám a hodně věcí neřeším. Je to celkově mnohem lehčí, hlavně mentálně. Přiznám se, že devadesát procent toho, co bych neměla, porušuju. Třeba zvedání těžkých věcí.“
Reflexe o loňském ročníku soutěže Maminka roku a související vnímání reality
Jak vzpomíná na loňský ročník soutěže? „Byl to doják. Já teda nemám obecně soutěže moc ráda, nějaké takové porovnávání, kdo je nejlepší… Jak můžeme určit, kdo je nejlepší… Ale samozřejmě je to obrazný, člověk to musí brát s rezervou. Minimálně co se týče mojí kategorie maminky hrdinky, tak je podle mě zásadní poznat, co všechno se tady děje. Že být zdravá a mít zdravou rodinu není samozřejmost. Že to není jen hezkej Instagram. Že realita má skutečně i svá úskalí. A přes ty příběhy si můžeme hodně uvědomit. Možná nás to donutí podívat se kolem sebe, jestli nemáme takovou sousedku. A co ostatní kategorie? „Maminky podnikatelky a blogerky jsou zase inspirativní v tom, že ukazují, že na mateřské přece nemusíme jen mýt nádobí a vyměňovat plenky.“
O vítězce titulu Maminka roku 2019 se rozhodne na slavnostním vyhlášení, které proběhne 15. října.
Rodinný život: výchova dětí a role otce
Herečka Andrea Růžičková (40) s manželem Mikolášem Růžičkou (46) dlouho plánovala rodinu, ale na dva krásné syny, Jáchyma (5) a Tobiáše (7), si oba museli delší dobu počkat. Vztahy a výchova se ukazují jako klíčové pro budování zdravé rodiny. „Muži mají testosteron, umí se postavit, ale nemusí nikoho bít, jen svým postojem řeknou: ‚Bacha. Tudy už ne.‘ Je skvělé, že to dělá,“ říká Andrea o otci. A zdůrazňuje, že ukazovat zranitelnost a mluvit o ní je důležité.
„Někdy se třeba stane, že jsou kluci drzí a do sekundy se ozve otec: ‚Tak hele, chlapečku, takhle se svou mámou mluvit nebudeš.‘“ A dodává, že rodina by měla komunikovat o rolích a vzájemných respektech. „Myslím si, že to vychází z rodiny, pokud se k sobě budeme chovat s úctou.“
Otcovská podpora a vzájemná spojenost jsou pro ni zásadní: „Můj manžel stále říká - tak, aby to kluci slyšeli - že jsem krásná, moudrá, a je na mě hrozně hodný.“
Zamlklé těhotenství: cesta uzdravení a sdílení bolesti
Andrea prožila zamlklé těhotenství, kdy v sobě nosila mrtvý plod. „Nejhorší bylo, že to necítila,“ přiznává. „Bylo tam totální prázdno a pocit, že nejsem dost dobrá.“ Šok byl doprovázen otázkami, proč se to děje, a bolestí z toho, že okolí řeší jen povrch reality. „To dítě ve mně zemřelo, a navíc ani neodejde,“ vzpomíná na myšlenky, které ji týraly.
Podotýká, že tehdy ji hodně ovlivnilo i kolem sebe. „V té době jsem také byla na obláčku vizualizací a manifestací, že se to stane, což se ukázalo jako součást transformace ega.“
Diskuze o tom, zda je lepší počkat, aby se s mrtvým plodem vyrovnalo tělo samo, nebo provést zákrok, byla ostrá. „Skutečně je lepší počkat, aby se s tím tělo vypořádalo samo. Než se udělá zásah. Doktorka mi řekla, že se mi to může stát kdykoliv,“ vzpomíná na klíčové rozhodnutí během natáčení. „Když šlo o mou práci na Cestách domů, vzbudila jsem se po zákroku a cítila prázdno.“
Podpora partnera a dopad na vztah
„Bylo mu to líto, ale byl mi nejlepší oporou, jakou mohl být. Na tom se také ukazují vztahy. Ano, vztah to nemusí vydržet.“
Další momenty a cesty vpřed
Ačkoliv přišlo i další potraty, Andrea vytrvale pokračovala, až přišel Tobiáš, a následně i sourozenci. „Počítala jsem sekundy, měla jsem aplikace a knížky, ale srdcem už jsem věděla, že se svět otáčí k větším šancím pro rodinu.“ Po návratu do Česka přišla radost: „Syn Jáchym čekal za rohem, říkáme mu, že brzy budou sourozenci.“
Nyní je Andrea pyšná maminka dvou chlapců a těší se na další etapu s Tobiášem a Jáchymem. „Ten svět je tak otevřený, že máme tolik možností - nebojme se věřit na cokoliv.“

3 díl: Výživa v těhotenství bez mýtů a výčitek s Andreou Mokrejšovou
Shrnutí důležitých poznatků
- Druhé těhotenství může být mentálně lehčí a více si ho užívat.
- Zamlklé těhotenství je bolestivé a často o něm lidé nechtějí mřížkovat řečmi; otevřenost pomáhá zvládat trauma.
- Rodičovství vyžaduje respekt k roli otce a jasné hranice ve výchově.
- Podpora partnera je klíčová pro stabilitu vztahu a pro děti.
- Víra a naděje mohou doprovázet i náročné očekávání, ale realita vyžaduje uvědomění si limits a reality.
Na fotografiích a ve veřejných vystoupeních Andrea ukazuje, že být rodičem znamená být otevřený změnám a sdílet své zkušenosti, aby inspirovala ostatní maminky a rodiny.
tags: #andrea #kerestesova #je #v #pokrocilem #stadiu