Novorozenecká žloutenka postihuje takřka 50 % dětí po porodu a představuje tak nejčastější onemocnění novorozenců.
Proč žloutenka u narozených dětí vzniká a lze jí předcházet?
Fyziologická žloutenka se obvykle projeví 24 hodin po porodu a nejvyšší hodnoty bilirubinu bývají naměřeny mezi 3. a 5. dnem.
Po porodu však ještě nejsou játra dítěte plně zralá a funkční.
Nejčastější příčinou vzniku tzv. fyziologické novorozenecké žloutenky je rozpad velkého množství červených krvinek, tzv. erytrocytů.
Rozpadem červených krvinek se do krve uvolní hemoglobin.
Hemoglobin je látka zodpovědná za funkci červených krvinek, váže na sebe kyslík, který tak můžou červené krvinky přenášet po organismu.
Navíc, krev dítěte uvnitř dělohy je vybavena bezmála dvojnásobným množstvím červených krvinek oproti dospělému člověku, které obsahují speciální typ hemoglobinu.
Likvidací hemoglobinu vzniká toxická odpadní látka žluté barvy - bilirubin.
Bilirubin se nerozpouští ve vodě a v krvi se váže na přenašeč albumin.
Toto navázaný bilirubin už není toxický.
V těle novorozeného dítěte tedy dochází k masivnímu rozkladu červených krvinek a k prudkému nárůstu rozpadových látek, včetně bilirubinu.
Po porodu však ještě nejsou játra dítěte plně zralá a funkční.
Nestíhají obvykle tak velké množství bilirubinu zpracovat a dochází k mohutnému nárůstu volného bilirubinu v krvi.
Ten se ve zvýšené míře ukládá ve tkáních, např. v kůži.
Jednu z nejzávažnějších příčin novorozenecké žloutenky představuje nebezpečný rozklad červených krvinek (hemolýza), z důvodu odlišných krevních skupin nebo Rh faktorů mezi matkou a dítětem.
Pokud nedojde ke shodě krevních skupin matky a dítěte, mohou hodnoty bilirubinu dosáhnout velmi vysokých hodnot.
Nejzávažnější je neshoda Rh faktoru, kdy matka Rh-negativní porodí dítě Rh-pozitivní.
Hemolýza krvinek dochází v místech, kde došlo k nahromadění krve při krvácení u porodu.
Hyperbilirubinémii je bez ohledu na věk definována jako hladina bilirubinu vyšší než 25 µmol/l.
Z praktického hlediska je žloutenka okem patrná u hodnot nad 85 µmol/l.
Maximální hodnoty celkového bilirubinu u fyziologické žloutenky nepřesáhnou hodnotu 205 µmol/l.
Fyziologická žloutenka se obvykle projeví 24 hodin po porodu a nejvyšší hodnoty bilirubinu bývají naměřeny mezi 3. až 5. dnem.
Pro posuzování žloutenky je potřeba mít děťátko zcela rozbalené na dostatečném, nejlépe denním světle.
Pokud má dítě sytě žlutěji zabarvenou hlavovou část oproti končetinám, dá se očekávat v následujících hodinách spíše nárůst bilirubinémie.
Orientační metodu diagnostiky představuje transkutánní bilirubinometr, který měří bilirubin v podkožní tkáni.
Přístroj se přikládá obvykle k čelu dítěte a přesně seřízený stroj je schopen s přesností ± 25 µmol/l změřit koncentraci bilirubinu.
Toto orientační měření se v českých porodnicích s úspěchem využívá.
U zdravých novorozenců se novorozenecká žloutenka může vyskytnout, ale obvykle bez problémů během několika dní odezní a nepředstavuje pro dítě riziko.
Naopak je tomu u skupiny dětí, které mají nízkou porodní váhu, jsou nezralé, mají jinou krevní skupinu než matka nebo trpěly buď v těhotenství nebo při porodu nedostatkem kyslíku.
Volný bilirubin má na některé tkáně v organismu toxické účinky. Jelikož novorozenec nemá ještě plně vyvinutou bariéru mezi mozkem a krví, volný bilirubin tak snadno přechází do mozkové tkáně, kde se může uložit a nevratně tak poškodit mozek a jeho funkce. To postižení, tzv. jádrový ikterus, nejčastěji postihovalo Rh-pozitivní děti Rh-negativních maminek.
V dnešní době je však tento rizikový faktor velice dobře podchycen sledováním matky i dítěte před i po porodu.
Mezi základní preventivní přístupy patří časné a časté kojení dítěte v prvních dnech života (alespoň 8 až 12x za den).
Pravidelný příjem mateřského mléka nebo jeho náhražek (nikoliv vody nebo roztoků glukózy) zvýší množství vyprazdňované stolice.
Fyziologická žloutenka u zdravého dítěte nevyžaduje léčbu. Pokud jsou hodnoty krevního bilirubinu vysoké přistupuje se k nejběžnější metodě, k léčbě světlem - fototerapii (FT).
Jedná se o speciální modré světlo, díky kterému dochází k rozkladu bilirubinu v krvi na odpadní produkty.
Tyto produkty jsou netoxické, rozpustné ve vodě a vylučují se z těla močí.
Závažně vysoké hladiny bilirubinu, způsobené nesouhlasnými krevními skupinami nebo faktory Rh, se v některých případech musí řešit výměnnou krevní transfuzí.
Zákrok spočívá v postupné náhradě krve dítěte s vysokým obsahem bilirubinu za krev bez bilirubinu, a to v té míře, aby novorozenci klesly hodnoty bilirubinu o 60 až 75 %.
Zákrok se provádí nejčastěji přes pupečníkovou žílu.
Kojte své dítě často.
Vystavte své děťátko co nejvíce na denní světlo.
Nevystavujte děťátko přímému slunečnímu záření!
Kůže a oči novorozence se mohou zdát žluté kvůli novorozenecké žloutence, což je běžné a obvykle neškodné onemocnění.
Obvykle se to děje u dětí narozených před 38. týdnem těhotenství a au některých kojených dětí.
Když se v krvi nahromadí příliš mnoho bilirubinu - látky uvolňované červenými krvinkami během jejich pravidelného rozkladu - způsobí to žloutenka.
Když játra dítěte nejsou dostatečně vyvinutá, aby se zbavila bilirubinu v krevním řečišti, způsobí to žloutenku.
Žloutenka vzniká nejčastěji kvůli rozpadu červených krvinek a bilirubin se ukládá do kůže a do očního bělma.
Je to fyziologická žloutenka, která je normální součástí adaptace novorozence na svět.
Žloutenka mateřského mléka je způsobena chemikáliemi v mateřském mléce, které narušují proces odbourávání bilirubinu.
Porucha známá jako akutní bilirubinová encefalopatie nastává, když novorozenec má těžkou žloutenku a bilirubin prochází do mozku.
Kernikterus je syndrom, který se vyvíjí, když akutní bilirubinová encefalopatie vede k trvalému poškození mozku.
V České republice naštěstí k tomuto typu postižení nedochází díky hospitalizaci novorozenců v nemocnicích 72 hodin po porodu.
Mezi nejzávažnější komplikaci patří postižení mozku dítěte, jedná se o jádrový ikterus.
V případě potřeby se po narození vyšetří krevní skupina dítěte, aby se vyloučila inkompatibilita krevní skupiny, která může způsobit novorozeneckou žloutenku.
Žloutenka u novorozence vzniká nejčastěji kvůli rozpadu červených krvinek.
Při rozpadu červených krvinek se z nich uvolňuje bilirubin, který způsobuje žluté zabarvení kůže a očního bělma.
Julie kruží v textu výše uvedených informací, které se opakují pro srozumitelnost.

Fototerapie bývá nejčastěji indikována na 3 hodiny a pak následuje hodinová pauza na kojení.
V průběhu fototerapie je dítěti monitorováno srdeční činnost, dýchání, tělesná teplota, prokrvení a chování, a také příjem tekutin.
V případě velmi závažných forem žloutenky je nutné přistoupit k výměnné transfúzi krve, která se provádí na specializovaných pracovištích.
Mezi preventivní postupy patří pravidelné kojení a dostatečné množství světla - denní světlo, nikoli přímé sluneční paprsky.
Žloutenka je běžný stav, který se u zdravých dětí vyřeší během několika dní, avšak vyžaduje pozornost při rizikových skupinách.
- Pravidelné kojení a kojení co nejdříve po narození
- Denní světlo, vyhýbat se přímému slunci
- Transkutánní bilirubinometr jako orientační diagnostika
- Fototerapie jako hlavní léčebná metoda u zvýšeného bilirubinu
- Výměnná krevní transfúze při sehrávajících se extrémně vysokých hladinách bilirubinu
Kojení může také způsobit kojeneckou žloutenku a kojící žloutenka se rozvíjí v prvním týdnu života, pokud se kojenec nedostatečně krmí nebo pokud mateřské mléko přichází dlouho.
Žloutenka u novorozenců se může projevit i při nekomplikovaném průběhu, kdy se postupně zlepšuje a mizí zcela sama.
tags: #americka #pediatricka #spolecnost #novorozenecka #zloutenka