MÁTE PODEZŘENÍ, ŽE BY VAŠE DÍTĚ MOHLO BÝT ALERGICKÉ NA BÍLKOVINY V KRAVSKÉM MLÉCE?
Alergie na bílkovinu (protein) kravského mléka (ABKM), také známá jako alergie na kravské mléko (AKM), je u kojenců a malých dětí jedna z nejčastějších potravinových alergií.
Příznaky často mohou v rodičích vyvolávat obavy, ale ABKM je snadno zvládnutelná za pomoci správně nastavené diety.
Proto je včasná diagnostika onemocnění velmi důležitá.
ABKM je potravinová alergie, která vznikne, když imunitní systém Vašeho dítěte abnormálně reaguje na proteiny obsažené v kravském mléce.
Jak ABKM ovlivní krmení vašeho dítěte?
Po stanovení diagnózy lze příznaky ABKM snadno zvládnout.
Krmění Vašeho dítěte může být se správnou podporou stejně hladké a radostné jako pro jakékoliv jiné rodiče.
Váš lékař Vám poradí, jak u Vašeho dítěte můžete zmírnit příznaky a jak máte zcela vyloučit bílkovinu kravského mléka ze stravy dítěte.
To by žádným způsobem nemělo ovlivnit Vaše zaběhnuté kojení.
Ve vzácných případech, kdy se u kojenců rozvine ABKM jako reakce na protein kravského mléka v mateřském mléce, Vám může lékař pomoci při vyloučení proteinu kravského mléka také z Vaší stravy (například mléčnou sušinu, smetanu, jogurt a sýry).
Kojení je nejlepší způsob výživy Vašeho dítěte během jeho prvních měsíců života a je upřednostňováno vždy, kdy je to možné.
Kojení je preferovaná možnost výživy i pro děti s ABKM.
Měli byste se vyhnout veškerým příkrmům a jiným doplňkovým potravinám, které obsahují bílkovinu kravského mléka (nebo jakékoliv neupravené proteiny z mléka jiných živočichů).
Váš lékař Vám pomůže s vybráním vhodné alternativy.
Doba, po kterou bude potřeba upravit stravování dítěte, bude závislá na jeho věku a také na tom, jak vážná byla jeho imunitní reakce.
Matky by měly být povzbuzovány, aby pokračovaly v kojení, i když mají jejich miminka alergii na bílkovinu kravského mléka.
To obvykle vyžaduje poradenství kvalifikovaného dietologa, aby byly ze stravy matky kompletně vyloučeny všechny zdroje bílkoviny kravského mléka.
Jakmile bude rozhodnuto o užívání zvláštní formule určené pro kojence, bude důležité, abyste dodržovali pokyny na etiketě.
Nepřevařená voda, nevyvařené lahvičky nebo nesprávné ředění mohou způsobit onemocnění dítěte.
Nesprávné uchovávání přípravku, nevhodné zacházení, špatná příprava krmení mohou případně vést k nepříznivým účinkům na zdraví dětí.
Hned na začátku je potřeba vysvětlit, že intolerance laktózy není alergie na bílkoviny kravského mléka.
Intolerance (nesnášenlivost) laktózy se v naprosté většině případů týká dospělých, méně často i školních dětí.
Někteří z nás prostě časem zjistí, že jim mléko přestává dělat dobře.
S přibývajícím věkem nám totiž ubývá enzymů, které pomáhají mléčný cukr (laktózu) trávit.
Máte-li však malé dítě s ekzémem nebo třeba s neobvyklými zažívacími potížemi (zvracení, průjem, zácpa, výrazné koliky, hlen, případně i nitky krve ve stolici), může být na vině právě alergie na bílkoviny kravského mléka (ABKM).
Na rozdíl od laktózy jsou bílkoviny kravského mléka ve všech mléčných výrobcích.
Jsou také i v běžném kojeneckém mléku, a to i v mléku označeném zkratkou HA.
Bílkoviny kravského mléka se nacházejí dokonce i v mateřském mléku.
I moje tři nejmladší děti mají ABKM.
Hned po třetím měsíci života bylo zřejmé, že jejich ekzém se zhoršuje tehdy, když já jako kojící máma piju krabicové mléko, jím jogurty, sýry a láduju se tvarohovými buchtami.
Smířila jsem se horko těžko s bezmléčnou dietou a s mlékem jsem se na dlouhou dobu rozloučila.
Ale nestačilo mléčné výrobky jen omezit, bylo nutné je z mého jídelníčku striktně vyloučit.
Normálně se bez mléčných jídel docela obejdeme, jenže znáte to - když je něco zakázané, máte na to o to větší chuť.
A tak jsem velkým členům naší rodiny jako obvykle vařila krupicovou kaši, pudink, smažila jsem palačinky, pekla jsem tvarohové řezy a cheesecake.
Ach, ty vůně linoucí se z kuchyně!
Nesmět ani olíznout lžičku od krupičky bylo fakt kruté.
Smutně jsem se dívala na nedojedené zbytky určené pro kočky.
Ve vánočce, ve sladkém pečivu, v některých druzích chleba a rohlíků, v knedlících, v čokoládě, v paprikových čipsech, ve slaných tyčinkách, v omáčkách, v kupované masové konzervě, v ochuceném mletém mase, v paštikách a všelijakých kupovaných pomazánkách a i ve většině margarínů.
Na svačinu si místo jogurtu dáváme kus ovoce nebo zeleniny s pečivem (v našem případě bezlepkovým, kvůli prokázané alergii na pšenici) a čistě rostlinným margarínem.
Obědy se vymýšlejí nejsnadněji, tam se bez mléka obejdeme snadno.
Ukázalo se, že bez bílkovin kravského mléka dokážeme normálně fungovat.
Je to jen o zvyku.
Při vaření a pečení se dá mléko nahradit rostlinnými „mléky“.
Ve větších supermarketech běžně seženete instantní nebo krabicové mléko rýžové, ovesné, kokosové, pohankové, mandlové.
Mléko sójové lékaři dětem spíše nedoporučují, sója je také velký alergen.
Prodiskutujte však s lékařem, zda v jídelníčku bez opravdového mléka chybí vápník.
Může, ale nemusí.
Záleží to na tom, co jíte a co pijete.
Kojené dítě má vápník od maminky, nekojené dítě s ABKM dostane od pediatra, alergologa nebo gastroenterologa speciální mléko na bázi aminokyselin obohacené vápníkem.
K tomu připočtěme vápník, který získáme z nemléčných potravin.
Nejvíce vápníku je v máku, sezamu, v sardinkách, ve vaječném žloutku, v ořeších, slunečnicových a lněných semínkách.
Solidní množství vápníku obsahuje i kukuřice, oves, jáhly a pohanka.
Vápník se přirozeně vyskytuje i v zelenině, nejvíc v kapustě, ve špenátu a v brokolici.
A nezapomeňme ani na minerální vody, které dokážou denní příjem vápníku také navýšit.
Jana Ligurská je autorkou první české publikace, která se komplexně zabývá atopickým ekzémem, ale i často zanedbávanými potravinovými alergiemi.
Kniha se problematice věnuje odborně, je ale podaná srozumitelně, aby jí porozuměli i rodiče malých pacientů.
Původně učitelka češtiny, angličtiny a latiny. Je matkou pěti dětí, z nichž tři nejmladší mají těžký atopický ekzém, potravinové alergie, pylovou alergii a astma.
Jako rodič malých atopiků musí pravidelně promazávat ekzematickou pokožku, vařit bez alergenů, udržovat čistou domácnost bez roztočů a chemie, a hlavně vychovávat děti v pohodě a bezpečí.
Všem zoufalým mámám vzkazuje: „Ženy pro své děti vydrží všechno na světě. Bojujte, nevzdávejte se. Hledejte si informace, abyste onemocnění svého dítěte porozuměly a dokázaly mu tak lépe čelit.
Nemoc postihuje asi 1-3 % kojenců.
V 90 % případů se projeví už v prvních 3 měsících života, jen vzácně vzniká po 1. roce života.
Mezi klinické projevy patří především krev a hlen ve stolici (alergická proktokolitida), popř. mírné průjmovité onemocnění bez alterace celkového stavu, a to dny až týdny po požití bílkoviny kravského mléka (BKM).
Méně často se projevuje kopřivkou a ekzémem, vzácně respiračními potížemi (pískoty, kašel či dyspnoe hodiny po požití) a výjimečně anafylaxí (otok rtů, laryngospasmus, kopřivka, zvracení, průjem, dušnost minuty po požití BKM).
K diagnostice se používá eliminačně-expoziční test, kdy se ze stravy na 2-4 týdny vyloučí bílkovina kravského mléka a po vymizení příznaků se postupně opět podává.
Léčba prokázané ABKM je eliminací alergenů, tzn. u plně kojených dětí se doporučuje, aby matka vyloučila ze stravy mléčné výrobky (nutná suplementace vápníkem 1 g denně) a děti na umělé výživě se převádí na formule s vysoce hydrolyzovanou bílkovinou, popř. na aminokyselinové formule.
ABKM má dobrou prognózu - v 1. Pojem ABKM je chápán jako imunologicky podmíněná reakce na některou z bílkovin kravského mléka.
Vzhledem k tomu, že užší pojetí alergie je chápáno ve smyslu reakce mediované pouze IgE, je někdy místo ABKM používán pojem hypersenzitivita na bílkovinu kravského mléka k vyjádření všech možných typů alergických reakcí na bílkovinu kravského mléka, zvláště tehdy, když chybí laboratorní průkaz alergie.
Jsou doporučeny zvláštní algoritmy pro kojené a uměle živené kojence.
Doporučení zdůrazňují důležitost podrobné anamnézy a pečlivého fyzikálního vyšetření.
Pacienti s těžkými symptomy by měli být odesláni ke specialistovi.
Incidence ABKM je podle prospektivních studií s provedeným reexpozičním testem 2,2-2,8 % u dětí mladších tří let.
Podle prospektivní studie provedené v Praze v r. 2004-2006 byla ABKM diagnostikována u 2,2 % kojenců.
Patofyziologicky kromě IgE zprostředkovaných reakcí se uplatňují i další typy alergických reakcí.
Je udáváno, že u 50 % kojenců a starších dětí s klinicky prokázanou alergií neexistují žádné známky IgE mediované reakce.
Rizikovým faktorem rozvoje ABKM je rodinná alergická zátěž, přičemž je-li anamnestická zátěž alergií u obou rodičů nebo u jednoho rodiče a u sourozence je manifestovaná ABKM, je to považováno za důvod k preventivní dietní intervenci.
Klinické příznaky ABKM jsou uvedeny v tabulce č. ABKM se zpravidla projevuje v kojeneckém věku.
Gastrointestinální příznaky má asi 60 % postižených, kožní projevy 50-60 % nemocných a respirační projevy jsou u asi jedné třetiny kojenců s ABKM, příznaky se často kombinují.
Asi 10 % kojenců s abdominálními kolikami lze úspěšně ovlivnit eliminací kravského mléka.
V poslední době jsou publikovány práce, které upozorňují na spojení ABKM s poruchami motility.
Anafylaktická reakce (projevy s poklesem TK je literárně uváděna u 9 % dětí s ABKM).
Anafylaktický šok jako projev ABKM lze očekávat asi u 2 %.
50 % ABKM se manifestuje do jednoho týdne po kontaktu s KM, je však uváděno, že první reakce se může manifestovat až za 2 měsíce.
Diagnosticky neexistuje jednoznačný laboratorní test, kterým by bylo možno celý komplex ABKM postihnout.
Vyšetřování různých protilátek proti KM proto nemusí přinést jednoznačnou odpověď a jejich pozitivita je pouze pomocným diagnostickým faktorem a může být i falešně pozitivní - vyšetřování IgA a IgG protilátek je zcela zbytečné a zavádějící.
Pozitivní protilátky ve třídě IgE nejsou důkazem alergie na KM.
Pouze 20-30 % dětí s IgE protilátkami na KM má pozitivní expoziční test.
Lepší je negativní prediktivní hodnota testu - negativní protilátky ve třídě IgE vylučují anafylaktickou reakci.
Rozhodnutí o změně výživy je stejně nutno přijmout před zhodnocením vyšetření protilátek.
V současné době jsou ceněny nejvýše prick testy, ale ani jejich senzitivita a specificita není stoprocentní.
Zlatým diagnostickým standardem proto zůstává zhodnocení eliminace KM z výživy a následná reexpozice k potvrzení alergické povahy reakce.
KM se zavádí znovu do výživy obvykle po 1-4 týdnech předchozí eliminace.
Při takto prováděné diagnostice se původní hypotéza o ABKM potvrzuje podle různých pramenů pouze u 30-60 % původních suspekcí na ABKM.
Podstatou reexpozičního testu je podávání zvyšujícího se množství KM pod lékařskou supervizí v prvních hodinách podávání, kdy by měly být zachyceny nejzávažnější reakce vyžadující akutně kromě přerušení podávání KM i event. medikaci při anafylaktické reakci (adrenalin 0,01 mg/kg/dávku s.c., event. dále kortikoidy).
Metodika podávání KM při reexpozici je uvedena v tabulce č. 3. 10,30 100 ml KM p.o.
Metodologicky je nejkorektnější eliminační test s aminokyselinovým preparátem (AAF), protože určité množství kojenců s ABKM netoleruje ani extенzivní hydrolyzát (eHF).
Neústup obtíží po eHF může být interpretován jako neúspěch eliminace a tudíž je diagnóza ABKM - jako příčiny klinických obtíží - zpochybněna.
V případě, že se jedná o posouzení některých reakcí, je vhodné test provést jako dvojitou slepou studii.
Diferenciálně diagnosticky je třeba vzít v úvahu intoleranci laktózy, podobnou symptomatologii může mít gastroesofageální reflux, imunodefekty nebo intolerance mléka v důsledku metabolických vad.
Terapeutickým opatřením je kompletní eliminace preparátů s kravským mlékem z výživy dítěte.
U ABKM není vhodné používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita.
Je třeba rovněž zdůraznit, že v rámci existence multiproteinových alergií je uváděna alergie na sojové preparáty u 17-47 % kojenců s ABKM a proto je užití sojových preparátů v léčbě ABKM nevhodné.
Tepelné zpracování mléka sice snižuje antigenicitu mléka, ale není považováno za dostatečnou úpravu mléka u ABKM.
Z výše uvedeného vyplývá, že pro malou skupinu kojenců s ABKM je i extenzivní proteinová hydrolýza bílkoviny nedostatečné opatření a je třeba podávat preparát, jehož bílkovinná složka je tvořena pouze směsí aminokyselin.
Základním technologickým postupem při výrobě proteinových hydrolyzátů je hydrolýza bílkoviny.
Z hlediska hloubky zásahu do struktury bílkovin potom dělíme preparáty na hypoalergenní - extenzivně hydrolyzované, tj. terapeutické a hypoantigenní - parciálně hydrolyzované, tj. preventivní.
U prokázané ABKM jsou nevhodné i tzv. hypoantigenní formule (označované výrobci HA).
Mateřské mléko lze považovat z hlediska ABKM za hypoalergenní.
Byl definován pojem tzv. Medikamentozní terapie má menší význam než dietoterapie a terapeutický efekt ve vztahu k ABKM.
Počty dětí, které tolerují KM do školního věku, rostou až na cca 80 % původních pacientů s ABKM.
Rozvoj dalších alergických projevů je ve skupině dětí s ABKM častější než ve zbytku populace.
Kojení do 4 měsíců u dětí s vyšším rizikem alergie - redukuje riziko atopické dermatitidy.
Kojení rovněž snižuje riziko „wheezingu“ u kojenců a batolat, nezdá se však, že má význam ve vztahu k rozvoji astmatu.
Dietní opatření u kojících matek je považováno za sporné.
U nekojených dětí s ABKM má hydrolyzovaná formule protektivní efekt a snižuje riziko atopické dermatitidy.
Diagnostika a praktické kroky
Terapie zahrnuje eliminaci bílkovin kravského mléka z výživy dítěte.
Přehledně: Eliminace BKM ze stravy, následná expozice k potvrzení alergie, případně volba eHF nebo AAF u kojenců.
Expozice může být prováděna i prostřednictvím mateřského mléka a pečeného mléka s nižší alergenicitou.
Re-expozice bývá bezpečná pod lékařským dohledem.
Tabulky a schémata diagnostiky uvádíme níže pro přehlednost a praktičnost při praxi.

Eliminační test a následná expozice jsou zlatým standardem pro potvrzení ABKM.
Specifické IgE testy nejsou samy o sobě dostačující pro diagnózu ABKM; pozitivita IgE nemusí znamenat alergii na KM.
V praxi se často používá kombinace pozorování, kožních testů a laboratorních vyšetření spolu s eliminačně-expozičním testem.
Eliminační dieta u kojených dětí znamená, že matka dodržuje bezmléčnou dietu a dítě dostává eHF nebo AAF.
U dítěte na umělé výživě se používají speciální mléka s vysoce hydrolyzovanou bílkovinou (eHF) nebo aminokyselinová formule (AAF).
Při bezmléčné dietě je důležité doplňovat vápník, cca 1300-1500 mg/den u kojící matky.
U starších dětí je potřeba zajistit pestrou stravu bohatou na vápník a vybrat vhodné potraviny, jako jsou mák, sezam, sardinky, vaječný žloutek, ořechy, listová zelenina a minerální vody.
Čtěte pečlivě etikety a sledujte skrytý alergen v potravinách - MILK FREE označení pomáhá při výběru.
Pro děti s ABKM existují mléka označená jako eHF a AAF s určením pro děti s alergií na bílkovinu kravského mléka.
Náhrady za mléčné výrobky zahrnují rýžové mléko, ovesné mléko, mandlové mléko a kokosové mléko; ale vyhněte se sójovému mléku, protože soja je také alergen.
Tipy do kuchyně zahrnují využití rostlinných mlék v pečení a vaření a nahrazení másla olivovým nebo slunečnicovým margarínem.
Náhrady za smetanu a další mléčné výrobky zahrnují rýžové mléko zahuštěné škrobem či želírované pomocí kokosového mléka.
V případě potřeby doplňte vápník potravinovými doplňky podle doporučení lékaře.
U dětí s ABKM lze očekávat, že tolerance k KM se postupně vyvine; u některých dětí se tolerancí KM dočkáme až v mladším věku.
ABKM VII - Jak se testují reakce na bílkovinu kravského mléka
Praktické shrnutí a doporučení
- ABKM je nejčastější potravinová alergie u kojenců; diagnóza vyžaduje eliminaci a následnou expoziční zkoušku.
- Kojení by mělo pokračovat při bezmléčné dietě matky a děti na kojení bývají lépe zvládnuty bez mléčných alergenů.
- U nekojených dětí se volí vysoce hydrolyzovaná nebo aminokyselinová náhražka a pečlivé doplňky vápníku.
- Skrytý alergen se nachází v mnoha potravinách; čtěte etikety a hledejte označení MILK FREE.
- Minimálně 1-4 týdny eliminace KM a následná reexpozice pomáhají potvrdit ABKM.
Tabulka: Základní rozdíly mezi typy výživy při ABKM
| Název formule | Popis | Vápník |
|---|---|---|
| eHF | extenzivně hydrolyzovaná bílkovina | obohacený |
| AAF | aminokyselinová formule | vápník doplněn |
| HA | hypoantigenní formule | obvykle nízká alergenicita |