Konjunktivitidy neboli záněty spojivek jsou heterogenní skupinou onemocnění s různou etiologií. Nejčastějším klinickým projevem zánětu spojivek je červené oko doprovázené pálením, řezáním, slzením či pocitem cizího tělíska v oku. Uniformní klinické projevy většiny konjunktivitid a variabilní etiologie mohou diagnostiku příčiny zánětu spojivek někdy komplikovat. Moderní diagnostické metody, např. polymerázová řetězová reakce (PCR) nebo imunoenzymatická detekce protilátek a antigenů (EIA), u infekčních konjunktivitid zpřesňují a zrychlují diagnostiku, umožňují rychlou a cílenou léčbu a snižují riziko šíření infekční nemoci v komunitě. Při podezření na lokální projev systémového onemocnění je nezbytné provést celkové vyšetření pacienta. Běžné nekomplikované konjunktivitidy se léčí empiricky. Nejčastěji je užívána lokální léčba ve formě kapek a mastí, v indikovaných případech pak léčba systémová. Podle etiologie jsou indikovány antibiotika, antivirotika, antialergika, umělé slzy, kortikosteroidy nebo jejich kombinace. Prognóza je u nezávažných konjunktivitid dobrá. Nicméně záněty spojivek, které jsou léčbou těžko ovlivnitelné, jsou doprovázeny změnami na rohovce a mohou být pro zrak ohrožující. Chronicky probíhající záněty spojivek snižují pacientům kvalitu života a při poklesu vidění mohou mít závažné socioekonomické důsledky.
Různé etiologie a jejich klinické projevy
Konjunktivitida je zánětlivé postižení spojivky s překrvením, buněčnou infiltrací spojivky a exsudací. Podle nástupu a trvání se rozlišuje hyperakutní konjunktivitida, která se manifestuje do několik hodin, akutní konjunktivitida vznikající během několika hodin až dní a trvající maximálně 4 týdny a chronická konjunktivitida s délkou trvání více než 4 týdny. Nejnebezpečnější bývají gonokokové infekce, u nichž je průběh akutní a nástup rychlý. Virové konjunktivitidy mohou být vyvolány adenoviry a jsou vysoce nakažlivé; HSV konjunktivitida se může objevit u novorozenců i starších dětí. Chlamydiová konjunktivitida je častá u sexuálně aktivních jedinců a může být autoinduktivní infekcí přenášenou z oka na oko i z matky na dítě při porodu. U novorozenců je významná neonatální konjunktivitida způsobená Chlamydia trachomatis nebo HSV; obvykle vyžaduje systémovou léčbu. Alergické konjunktivitidy vznikají jako reakce na alergen v prostředí a projevují se výrazným svěděním, slzením a chemózou; mohou být sezónní i celoroční.
Bakteriální konjunktivitida
Bakteriální konjunktivitida bývá spojena s hnisavou sekrecí a často postihuje obě oči, někdy s odstupem 1-2 týdnů. U dospělých bývá nejčastějším původcem Staphylococcus aureus, dále S. epidermidis a Moraxella catarrhalis; u dětí často Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae. Léčba zahrnuje širokospektrá antibiotika lokálně ve formě kapek čtyřikrát denně po 7-10 dnech (např. ciprofloxacin, ofloxacin, gentamicin, tobramycin, kanamycin, neomycin s bacitracinem nebo polymyxinem B či chloramfenikolem). Azitromycin se aplikuje 2× denně po 3 dny. Současně se odstraňuje sekret z víček a řas. V případě novorozenecké infekce je důležité provést výtěr ze spojivkového vaku; při kultivačním prokázání gramnegativních diplokoků se zahajuje systémová léčba cefalosporiny třetí generace (ceftriaxon 1 g i.m. v jedné dávce) a lokální antibiotika.
Gonokoková a chlamydiová konjunktivitida
Mezi sexuálně přenosné konjunktivitidy patří gonokoková a chlamydiová konjunktivitida. Gonokoková konjunktivitida je způsobena Neisseria gonorrhoeae a má akutní průběh s výrazným otokem víček a hustou hnisavou sekrecí. Diagnóza se stanoví kultivací, mikroskopickým průkazem po barvení dle Grama nebo PCR ze stěru. Antibiotika se podávají celkově: cefalosporiny třetí generace (ceftriaxon 1 g i.m.) a doxycyklin 100 mg 2× denně 7 dní, případně krystalický penicilin G 100 000 m.j./kg/den i.m. 5-7 dní nebo fluorochinolony (ciprofloxacin 500 mg p.o. jednorázově), ale fluorochinolony a doxycyclin jsou kontraindikovány u dětí do 8 let. Chlamydiová konjunktivitida je způsobena Chlamydia trachomatis sérotypu D-K. Léčba je celková - azitromycin 1 g v jedné dávce nebo doxycyklin 100 mg 2× denně 10 dní; někdy je indikována i lokální tetracyklinová mast 2-3× denně po dobu 2-3 týdnů. U novorozenců se provádí vyšetření a léčba matky i dítěte; novorozenecká chlamydiová konjunktivitida vyžaduje systémovou léčbu makrolidy, např. azitromycin 20 mg/kg/den po 3 dny. Při infekci gonokokem je třeba rychlá a agresivní léčba za hospitalizace.
Virová konjunktivitida
Adenovirové konjunktivitidy jsou nejpočetněji zastoupenou virovou konjunktivitidou; přenášejí se respirační cestou nebo kontaminovanými předměty a trvají 3-6 týdnů. Zánět vyvolaný HSV se vyskytuje u dětí při primoinfekci nebo recidivách; primární infekce bývá doprovázena nespecifickými chřipkovými příznaky a na víčkách se mohou tvořit puchýřky. Molluscum contagiosum (poxvirus) na víčkách může způsobovat chronickou konjunktivitidu u dětí a imunitně oslabených pacientů. Léčba virové konjunktivitidy bývá podpůrná (umělé slzy), specifická terapie existuje zejména u HSV, kdy se používá aciklovir.
Novorozenecká konjunktivitida
V prvním měsíci života vznikají záněty spojivek u novorozenců v důsledku virů, bakterií, chlamydií nebo plísní. Nejčastější je chlamydiová konjunktivitida, která se přenáší při porodu a vyžaduje systémovou léčbu erytromycinem; novorozenecké HSV konjunktivitidy se léčí aciklovirem. Gonokoková konjunktivitida musí být řešena okamžitě, typicky je léčba cefalosporiny a lokální antibiotika hned po vyšetření. Prevence zahrnuje antiseptickou profylaxi spojivkového vaku po porodu. U novorozenců se používá výtěr a kultivace k rychlé identifikaci původce.
Alergická konjunktivitida a dráždivé konjunktivitidy
Alergické konjunktivitidy zahrnují sezónní pollinózu a celoroční alergii; projevují se svěděním, chemózou, edémem víček a otokem spojivky. Léčba zahrnuje minimalizaci expozice alergenům, lokální antihistaminika (levocabastin, azelastin, emedastin), antihistaminika s vazokonstrikčními látkami (naphazolin, tetryzolin) a stabilizátory žírných buněk (kromoglykát sodný). Těžké formy mohou vyžadovat lokální kortikosteroidy (fluorometholon) a systémové antihistaminika (cetirizin, loratadin). Celoroční atopická konjunktivitida je chronická a vyžaduje dlouhodobé stabilizátory žírných buněk; imunosupresivní terapie (tacrolimus, ciclosporin A) a kortikosteroidy používané při rezistenci na jinou léčbu. Gigantopapilární konjunktivitida postihuje nositele kontaktních čoček a projevuje se velkými papilami na horní tarzální spojivce; léčba zahrnuje stabilizátory žírných buněk a lokální antihistaminika. U pokročilých forem lze zvažovat lokální kortikosteroidy a nesteroidní protizánětlivé léky. Rosacea může být provázena chronickým oboustranným zánětem spojivek a blefaritidou; oční potíže bývají doprovázeny onemocněním kůže a vlivem na rohovku. Diagnóza vychází z klinického obrazu a sometimes biopsie spojivky.
Praktické poznámky a zvláštní situace
U novorozenců je důležitá prevence a včasná diagnostika konjunktivitidy, včetně vyšetření matky a partnera, protože infekce se může šířit během porodu. Při podezření na jakoukoli konjunktivitidu je nutné navštívit očního lékaře; důležitá je správná hygiena při aplikaci kapek a dodržení délky léčby. Při zánětech s hnisavým sekretem je typické použití antibiotických kapek a případně mastí; u alergických forem je klíčová redukce expozice alergenům a použití lokálních antihistaminik. Příznaky zahrnují zarudnutí oka, otok víček, slzení, pocit cizího tělíska a svědění; mnohdy se projevy liší podle věku a původce infekce.
Často kladené otázky a preventivní opatření
- Jak rozpoznat bakteriální vs. virovou konjunktivitidu? Bakteriální bývá spojena s hnisavou sekrecí a slepením řas, virová častěji vodnatá sekrece s možnou souvislostí s respirační infekcí.
- Proč se vyplatí PCR/ EIA testy? Urychlují diagnostiku, umožňují cílenou léčbu a snižují šíření infekce v komunitě.
- Kdy je nutná hospitalizace? Při těžkých a rychle progresivních infekcích (např. gonokoková konjunktivitida), při podezření na systémové onemocnění či u komplikací rohovky.
- Jak správně podat kapky? Oddálit dolní víčko, fixovat horní víčko a kapku aplikovat přímo do spojivkového vaku; po aplikaci mírně zatlačit na slzný sac u novorozence.

Akutní konjunktivitida (zánět spojivek) | Alergická, bakteriální, virová | Příznaky, diagnostika, léčba
| Etiologie | Hlavní rysy | Léčba |
|---|---|---|
| Bakteriální | Hnisavá sekrece, obě oči | Lokální antibiotika 4×/den po 7-10 dnech; případně mast |
| Gonokoková | Rychlý nástup, silná otoky víček, hustá sekrece | Systemová cefalosporiny třetí gen.; doplňky doxycyklin u starší dětí |
| Chlamydiová | Hlenohnisavá sekrece, folikuly na dolním spojivkovém okraji | Azithromycin či doxycyklin; u novorozenců erytromycinová léčba |
| Virová | Vodnatá sekrece, někdy souvislost s dýchacími infekcemi | Podpůrná terapie; antivirotika jen specificky (HSV) |
| Alergická | Svĕdění, chemóza, edém víček; sezónnost | Antihistaminika, stabilizátory žírných buněk, případně kortikosteroidy |
Pro zdraví očí je zásadní i dostatečný příjem vitamínu A, který podporuje regeneraci sliznic a posiluje imunitu. Běžná domácí opatření zahrnují klidový režim 3-7 dní, dodržování hygieny a nesdílání kapek, ručníků či kosmetiky. Pokud potíže přetrvávají déle než týden, je vhodná návštěva pediatra či očního lékaře.
tags: #akutni #konjunktivitida #novorozenec