Adopce nenarozeného dítěte: proces, podmínky a rozdíly typu náhradní rodinné péče

Náhradní rodinná péče (NRP) zahrnuje adopci, pěstounskou péči a poručenství a vznikla jako alternativa k ústavní péči. Oproti ústavní péči se dítěti dostává péče jedné stálé osoby, na kterou se dítě může spoléhat a vytvořit si s ní trvalý vztah. To napomáhá k normálnímu vývoji mozku dítěte a dítě je pak schopné v budoucnu tvořit zdravé vztahy i s ostatními lidmi. Teorie attachmentu popsal Profesor Matějček a Profesor Langmaier již v 60. a 70. letech minulého století.

Co je to náhradní rodinná péče a jaké má typy?

Náhradní rodinná péče vznikla jako alternativa k ústavní péči. Adopce (osvojení) je typ NRP, kdy se osvojitel stává opravdovým rodičem dítěte a to se všemi právními důsledky (výživné, dědictví apod.). Dítě pro adopci musí být tzv. Dítěti je změněn rodný list, kde jsou jako rodiče uvedeni osvojitelé a zápis o biologických rodičích už zůstává pouze na matrice. Dítě se se svými prvními biologickými rodiči nestýká a adoptivní rodina nemá na biologického rodiče žádný kontakt.

Pěstounská péče je oproti adopci svěření dítěte na výchovu po dobu, kdy se rodiče dítěte o něj nezvládají starat. Dítěti se nemění rodný list ani jméno, dítě ví, kdo jsou jeho rodiče a rodiče vědí, komu bylo dítě svěřeno do péče. Je žádoucí, aby dítě bylo v kontaktu se svými rodiči a vědělo, odkud pochází. Rodiče dítěte neztrácejí svá práva a povinnosti a nadále rozhodují o podstatných situacích v životě dítěte.

Kdo se může stát pěstounem a jaké typy pěstounské péče existují?

Pěstouny se mohou stát jednotlivci, manželé či páry. Výhodou je, když už své děti mají, protože potřebují naplnění své rodičovské role. Pěstounství je služba dítěti a cílem je naplňovat jeho potřeby (lásku, přijetí, trpělivý přístup a péči) a pomoci mu překonat rané trauma a deprivační projevy.

Pěstounská péče na přechodnou dobu (PPPD, profesionální) je určena pro děti, u kterých se předpokládá vyřešení neutěšené situace do 1 roku od odchodu od rodičů. Poručník je zákonný zástupce dítěte ustanovený soudem v případě úmrtí rodičů či ztráty rodičovských práv nebo nepřítomnosti rodičů. Dítě může být soudem svěřeno do péče poručníka a není-li to v rozporu se zájmy dítěte, určí soud osobu doporučenou rodiči, nejbližšími příbuznými či blízkou vztahovou osobou. Poručníkem se může stát i pěstoun, pokud došlo ke změně rodičovské zodpovědnosti.

Proces stát se pěstounem

  • Příprava a podání žádosti o posouzení vhodnosti k pěstounské péči (formuláře, potvrzení zaměstnavatele, posudek lékaře, atd.).
  • Návštěva sociální pracovnice a psychologické posouzení všech členů domácnosti.
  • Psychologická a krajská posouzení bývají na začátku, uprostřed a na konci procesu.
  • Konání příprav v rozsahu 48 hodin (dlouhodobá péče) nebo 72 hodin (přechodná doba) a často skupinová forma s volitelnou individuální částí.
  • Po schválení je možné hledat vhodné dítě a uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. Naše organizace Děti patří domů, z. s. poskytuje doprovod a podporu.

Jaké služby poskytujeme pěstounům?

Naše organizace zajišťuje pravidelné návštěvy klientů, práci s emocemi, terapeutické intervence a supervizi pro náročné situace. Dbáme na etiku, transparentnost a spolupráci s biologickou rodinou i dalšími odborníky. Podporujeme rozvoj a pozitivní změnu u dětí a pěstounů, zajišťujeme pojištění a průběžné školení. Máme dohodu o výkonu pěstounské péče, kterou lze uzavřít po konzultaci.

Adopce / osvojení

Adopce je právně volný proces, kdy osvojitel získává plnou rodičovskou odpovědnost. Osvojené dítě nese příjmení osvojitele. U starších dětí může být potřeba souhlas samotného dítěte. Proces vyžaduje souhlas biologických rodičů, schválení soudem a podmínky definované občanským zákoníkem a zvláštními zákony. Přímá adopce (přebírání dítěte bez legislativního rámce) není v právním řádu definována a je riziková z hlediska právní jistoty dítěte. Zprostředkování adopce má na starosti výhradně OSPOD, tj. krajské úřady. Osvobození a podmínky pro osvojení zahrnují věkový rozdíl, stabilitu, souhlas rodičů a délku pěstounské péče před započetím soudního řízení.

Právní volnost dítěte a mezinárodní adopce

Právní volnost dítěte znamená, že dítě je způsobilé k osvojení, pokud jsou splněny podmínky: biologičtí rodiče udělí souhlas s osvojením, rodič je zbaven rodičovské odpovědnosti, nebo soud rozhodne, že souhlas k osvojení není nutný. Mezinárodní adopce řeší Haagská dohoda; v České republice se na zprostředkování mezinárodní adopce podílejí zejména OSPOD a Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí v Brně. Nemění se státní příslušnost, ale řeší „obvyklé bydliště“ žadatele a bydlící zázemí.

Proces adopce bývá dlouhý, často trvá roky; průměrná doba čekání bývá kolem pěti let, často déle kvůli nedostatku vhodných dětí a administrativním překážkám. Před zahájením adopce je nutné podání žádosti na OSPOD a vyřízení evidence žadatelů o osvojení. Důležité je i poznání a připravenost žadatelů na skutečnost, že adoptovat mohou i děti s různým věkem a zdravotními objasněnými potřebami.

Infografika: Rozdíly mezi adopcí a pěstounstvím

Hostitelská péče jako doplňková možnost

Hostitelská péče (HP) je dlouhodobější kontakt dítěte z dětského domova s rodinou či jednotlivci, kteří nejsou biologickými příbuznými. HP umožňuje dítěti navázat citový vztah a zažít fungující rodinu. Legislativa hostitelské péče není v současnosti upravena, proto pracujeme na její systematické podpoře a propojení aktérů z praxe, státní správy i neziskového sektoru. Podmínky a postupy se liší podle regionu a je důležité vyhledat radu a přípravu u specializovaných organizací.

Chcete-li se stát hostitelem, vydejte se na sociální odbor na městském úřadě a požádejte o schválení k hostitelské péči. Následně probíhá vyhledání vhodného dítěte a setkání s dětským domovem. Přípravy a výběr rodiny pro dítě probíhají ve spolupráci s organizacemi a odborníky. HP má význam pro dítě i pro hostitele, podporuje bezpečné a udržitelné rodinné vztahy a zajišťuje doprovod a podporu po celou dobu hostitelské péče.

tags: #adopce #nenarozeneho #ditete