7 týdnů kojence vývoj zubů a jejich vznik v období raného života

Zuby jsou jedním z elementů udávajících zevní tvar obličeje, společně se stupněm rozvoje paranasálních sinů a růstem čelisti. Vznikají jako důsledek interakce mezi epitelem dutiny ústní a ektomezenchymem. Vývoj zubu je souhrou proliferace dvou zárodečných listů - ektodermu a mezenchymu. Tyto dva listy se zároveň navzájem podněcují k aktivaci vyzrávacích schopností. Nejprve je vytvořena primitivní jamka ústní - stomodeum. Postupem času dochází k srůstu výběžků podílejících se na utvoření obličeje a stomodeum tak mění svůj tvar z původního pětiúhelníku do tvaru příčné štěrbiny. Rima oris, ústní štěrbina tak získává svůj definitivní tvar hlavně srůstem partií horního a dolního primitivního rtu. Ektodermový epitel, který je na povrchu rtů, se začíná dostávat více dovnitř rtu. Vymezuje se rýha, která prorůstá do základů rtů z mezenchymu a vytváří se labiogingivální lišta. Labiogingivální lišta se po své celé délce zdvojuje a zevní část dává základ právě pro horní a dolní ret, vnitřní pro dáseň. V dásňové části vzniká lišta dentogingivální, kdy její část dentální se zanořuje do mezenchymu. Lamina dentalis je plně vytvořena kolem 6. týdne intrauterinního vývoje. Epitelové buňky dentální lišty začínají měnit svůj tvar a shlukují se do primitivních útvarů - zubních pupenů. Zubní pupeny jsou i nadále spojeny s epitelem gingivy epitelovým pruhem. Zubní pupeny se více zanořují do mezenchymu a mění svůj tvar. Následuje změna tvaru v několika stádiích. Stádium zubního pupenu, pohárku, zvonku. Stádium pohárku je podmíněno vrůstáním mezenchymu do části zubního pupenu, která je odvrácená od dentální lišty. Stadium zvonku je podmíněno vývojem sklovinných uzlíků dle počtu hrbolků zubu. Dentální papila je lemována ektodermovým epitelem, který se rozděluje na dvě vrstvy buněk - zevní a vnitřní pás ameloblastů. Ameloblasty a retikulární epitel tvoří dohromady sklovinný orgán, ze kterého se bude postupně vyvíjet sklovina. Vnitřní ameloblasty jsou vysoké cylindrické buňky, vnější ameloblasty mají kubický tvar. Kontaktem zubní papily s povrchem vnitřních ameloblastů dochází k diferenciaci zvláštních buněk - odontoblastů. Mezenchymová papila je velmi dobře prokrvena sítí kapilár, tudíž je schopna vyživovat jak odontoblasty, tak sklovinný orgán, který je s odontoblasty v kontaktu. Jediná membrána, která odděluje sklovinný orgán od odontoblastů, se nazývá membrana praeformativa. Kolem těchto útvarů vzniká z okolního mezenchymu tzv. Ameloblasty jsou buňky schopné tvořit sklovinu a odontoblasty dentin. Tvoření skloviny a dentinu probíhá současně jako sekrece matrixu. Sklovina je vytvářena sklovinnými prizmaty, která se postupně navršují apikálním směrem. Sklovina se vytváří dle dogmatu - 1 ameloblast = 1 prizma. Vnitřní ameloblasty proto ustupují nově vytvářené sklovině na úkor zmenšování zóny retikulárního epitelu a přibližují se k zevním ameloblastům. Když dojde ke spojení zevních i vnitřních ameloblastů, je vývoj korunky dokončen a sklovina je kryta pouze jemnou kutikulou. Kutikula se odlučuje, když začíná zub prořezávat do dutiny ústní. Spojení zevních a vniřních ameloblastů vytváří Hertwigovu pochvu, která je velmi důležitá pro vývoj kořene. Odontoblasty na rozdíl od ameloblastů nezanikají po vývoji dentinu. Perzistují celý život a jsou schopny vytvářet sekundární, terciární či sklerotický dentin. Jejich prvním secernovaným produktem je nemineralizovaný dentin - predentin. Predentin je tvořen hlavně kolagenními fibrilami a mukopolysacharidy. Dentin postupně mineralizuje a odontoblasty ustupují před nově vytvořeným dentinem do mezenchymové papily hlouběji. Odontoblasty nikdy nejsou součástí dentinu jako takové. V dentinu ponechávají pouze svá Tomesova vlákna, což jsou jejich cytoplazmatické výběžky. Mezenchymová zubní papila dává vzniku zubní dřeni. Zubní dřeň je tvořena rosolovitým vazivem s mnoha kapilárami a nervovými zakončeními. Vývoj kořene probíhá oproti vývoji skloviny a dentinu opožděně. Začíná se utvářet něco málo před prořezáním korunky. Hertwigova pochva má velkou roli v utváření tvaru kořene - tvoří jeho formu pro ukládání dentinu. Ovlivňuje blízké buňky v mezenchymové papile, aby se diferenciovaly v odontoblasty a vytvořily dentin kořene. Opět je tvořen nejprve predentin, který je postupně mineralizován a obliteruje tak širokou zubní dřeň do podoby úzkého kanálku. Úzký kanálek je však stále spojen nervy a cévami s okolním prostředím. V případě, že je vývoj kořene dokončen, Hertwigova pochva zaniká. Může však perzistovat ve formě Malassezových epitelových čepů. Tyto čepy si zachovávají proliferační vlastnost a mohou být příčinou nádorového bujení v pozdějším věku. Cement na povrchu dentinového kořene je tvořen ze zubního váčku, který obklopuje celý vyvíjející se zub. Kontaktem dentinu s mezenchymovými buňkami zubního vaku dojde k morfologické změně buněk na cementoblasty, které jsou schopny secernovat cement. Nejprve probíhá tvorba cementu pomalu, ale směrem k apexu se zrychluje. Díky rychlosti tvorby cementu u apexu nedokážou cemetoblasty ustoupit, a jsou proto zavzaty do cementu. Můžeme proto rozlišovat acelulární cement v horních 2/3 zubu a v 1/3 cement celulární. Ze zbytků zubního váčku kolem zubu se diferencuje periodontium a jeho vazy a budoucí kostní lůžko. Tyto vazy, Sharpeyova vlákna, jsou důležité v připojení zubu v zubním lůžku ke kostěnému podkladu. Horní a dolní dentální lišta, lamina dentalis - odpovídá horní a dolní čelisti (6. týden embryonálního vývoje) → rozdělí se do řady samostatných ostrůvků, zubních pupenů (přibližně 8). Zanořením zubních pupenů do mezenchymu čelisti vznikají zubní pohárky (pohárkovité stádium vývoje zubu, 9). V dalším vývoji (cirka 3. měsíc) vytváří zubní pohárek zvonkovitý útvar (stadium zvonce), do zubní papily vrůstají cévy a nervy. Mezenchymové buňky papily přilehlé k vnitřní vrstvě sklovinného epitelu podstupují diferenciaci v odontoblasty => začínají produkovat dentin, těla odontoblastů jsou zatlačována dentinem hlouběji do zubní papily, zanechávají za sebou dlouhé výběžky cytoplasmy - Tomesova vlákna. Vrstva odontoblastů zůstává zachována po celý život a je schopna produkovat nepřetržitě dentin. Buňky sklovinného epitelu se mezitím diferencují v ameloblasty, které začínají produkovat sklovinu (enamelum). Diferenciace zubního kořene, kde se spojí u okraje buňky obou vrstev sklovinného epitelu a vytvoří kolem papily epitelovou kořenovou pochvu (Hertwigova pochva). Růst kořene způsobuje protlačování korunky zubu do dutiny ústní, prořezávání dočasných zubů od 6.-24. Pupeny stálých zubů se objevují během 3. měsíce intrauterinního vývoje, zůstávají v latentním stádiu do 6. Amelogenesis imperfecta - sklovina je měkká, poddajná, nedostatečná kalcifikace, chrup má žlutou/hnědou barvu. Abnormálně zabarvené zuby - působením různých látek.

Růst zubů u kojenců a jejich poznámky k prořezávání

Průměrný věk, kdy můžete očekávat příchod prvního zoubku, je kolem 6. měsíce. Stejně jako některé děti chodí v deseti měsících a jiné svůj první krůček udělají sotva v roce a půl, tak je to i se zuby. Narostou. Nebojte se. Není nijak výjimečné, že dítě oslaví první rok bez zoubků - je to naprosto v pořádku. Odborně to označujeme jako opožděnou erupci, ale je to jenom termín, ne chyba.

Nejčastějšími prvními zoubky jsou dolní jedničky. Nelekněte se ale, když první bude dolní dvojka, horní jednička, nebo dokonce horní dvojka. Platí pravidlo, že pokud dítěti vyroste zub, měl by jeho druhostranný kolega vyrůst do půl roku. Zuby se prostě u každého dítěte objevují v jiném pořadí a v širokém věkovém rozmezí. Podle lékařů není růst zubů příčinou horečky, průjmu, zvracení, nechutenství nebo záchvatů. Pokud tohle všechno vaše dítě má, pak je zřejmě nemocné a poraďte se s lékařem.

Při prořezávání však bude dítě více slinit a může mít zanícené dásně. Začátkem sedmého měsíce byste měla začít se zaváděním pevné stravy. Vaše dítě je osůbka, která bude chtít jíst s vervou, a mléko mu nebude stačit. Stejně tak si pořiďte trénovací hrnek, bryndáčky. Fantastické jsou speciální talířky rozdělené na dvě části, ve kterých můžete podávat dvě věci odděleně. Jí vaše pomocí prstíků? Je to zcela normální, v tomto věku totiž musí všechno ohmatávat. Nezávisle už ovládá palec a ostatní prsty. Zkuste, aby se samo krmilo. Hledá předmět, který mu upadne, a také hledá předmět, který je částečně schovaný. Pamatuje si už všechny tváře známých. Zvuky, které dítě vydává, mají ráz slabiky. Mluví na předměty a obličeje.

Prořezávání zoubků - známky a úleva

Příznaky prořezávání zoubků u kojenců:

  • Nadměrná tvorba slin, červené a oteklé dásně.
  • Bolest a nepohodlí, podrážděnost, pláč.
  • Potřeba žvýkat a hledat chladné uklidnění (kousátka, gely).

Jak zmírnit bolest při prořezávání?

  • Položte umytý prst na dásně děťátka - jemná masáž.
  • Nabídněte kousátko vychlazené v lednici, nikoli v mrazáku.
  • Vhodné jsou gely pro dásně, ale volte raději přírodní varianty a zvažte jejich bezpečnost.
  • V krajních případech lze podat lék proti bolesti (paracetamol nebo ibuprofen) po konzultaci s lékařem.

Jak pečovat o mléčné zuby a jazyk v prvních letech

Zárodky mléčných zubů se tvoří již v rané fázi plodu. Proces pokračuje jejich mineralizací, tvorbou korunek a zárodků stálých zubů až do narození. O dětská ústa je vhodné začít pečovat ještě dříve, než se objeví mléčné zuby. Vnitřek ústní dutiny dítěte lze každý večer vyčistit sterilním tamponem namočeným v převařené vodě. Jeho pomocí odstraníte z dásní a jazyka zbytky mléka nebo první pevné stravy. Jakmile se objeví první dětské zoubky, je důležité je důkladně čistit.

První zuby čistěte od chvíle, kdy se objeví, zubním kartáčkem vhodným pro nejmenší děti. Podle doporučení ADH je od samého počátku nejlepší volbou zubní pasta s fluoridy. U kojenců a malých dětí do 3 let věku postačí lehké rozetření zubní pasty na kartáček a pasta s koncentrací fluoridu 1 000 ppm. Po dosažení 3 let bude až do 6 let správné množství představovat hráškové množství. Když je dítěti 6 let, je již dost staré na to, aby používalo zubní pastu pro dospělé, s koncentrací fluoridu 1 450 ppm. Pasty s ovocnou nebo žvýkačkovou příchutí nejsou dobrý nápad.

Otázky a odpovědi o vývoji zubů a jejich erupci

  1. Kdy dítěti vyrostou první zoubky?

    Prořezání prvních mléčných zubů u dítěte závisí na jeho individuálních předpokladech. Některým dětem se začínají zoubky prořezávat již kolem 3. nebo 4. měsíce, jiným až těsně před dosažením jednoho roku. Není proto důvod k obavám.

  2. Které zuby se objeví jako první?

    První zuby jsou obvykle dolní jedničky, ale může to být i dolní dvojka, horní jednička či horní dvojka. Pravidlo je, že druhostranný zub by měl dorůst do půl roku.

  3. Co pomáhá při prořezávání?

    Kousátko vychlazené v lednici, měkké a bezpečné, je výbornou volbou. Jakmile dítě jí pevnou stravu, nabízí se kousek chleba, okurka, či jiné bezpečné potraviny. Gelové prostředky lze použít s opatrností a léky proti bolesti jen po konzultaci s lékařem.

  4. Jak poznáme, že dítě prořezává zuby?

    Typické jsou nadměrná slina, bolesti dásní, podrážděnost a pěstění na ústa, případně vyhledávání předmětů k žvýkání.

Dentální hygiena a péče o ústní dutinu dítěte

V období, kdy se objeví první mléčné zuby, je důležité zavést pravidelnou ústní hygienu. Vyvarujte se sladkostí a slazených nápojů, volte zdravé alternativy. Vytvořte si společný rituál ranního a večerního čištění zubů a dbejte na vhodnou velikost kartáčku a pasty pro věk dítěte. Do 3 let stačí jemná pasta s fluoridem 1000 ppm; od 3 do 6 let množství pasty o velikosti hrášku; po 6 letech můžete přejít na dospělou pastu 1450 ppm.

Infografika: Fáze vývoje mléčných zubů a jejich prořezání

Mapa vývoje a klíčové milníky

Růst zubů probíhá různě rychle, dle genetických a environmentálních faktorů. Obecně platí, že dolní jedničky bývají mezi 6.-9 měsíci, horní jedničky kolem 9-12 měsíců. Do 1. roku bývá obvykle hotovo s primárním erupčním procesem, ale existují odchylky až do 14.-16. měsíce. Každé dítě je jedinečné a důležité je poskytovat podporu a bezpečnou ústní hygienu od začátku.

Jak si správně čistit zuby

Tabulka - doporučené postupy péče o zuby kojenců a batolat

Období Co dělat Pomůcky
Pravěk erupce (počátek) Čištění jemným kartáčkem; sterilní tampon namočený v převařené vodě Kartáček pro nejmenší, tampony
3 roky Pastu s fluoridy 1000 ppm; množství o velikosti hrášku Zubní kartáček pro děti
6 let Přechod na pastu pro dospělé; 1450 ppm Standardní zubní kartáček

Průběžně sledujte správný kontakt zubů s dásní a zvyšte dohled nad hygienou dle vývoje dítěte. Zubní lékař by měl být součástí pravidelných prohlídek, aby se zajistilo správné osifikování skloviny a rozvoj kořene.

tags: #7 #tyden #kojenec #rust #zubu