Novorozenci a kojenci do jednoho roku života jsou ohroženi syndromem náhlého úmrtí kojence (SIDS). V žádné novorozenecké výbavičce by neměl chybět monitor dechu, který spustí alarm, pokud nezaznamená dýchání. Tento signál umožňuje rychle zasáhnout a zahájit resuscitaci, je-li to nutné. Pro snížení rizika SIDS je zásadní dodržovat preventivní opatření. Miminko by mělo spát na zádech, nikoliv na břiše, a to na pevné matraci. V postýlce nesmí být žádné předměty, jako jsou polštáře či přikrývky, které mohou zakrýt hlavičku a způsobit udušení. Bezpečnou volbou jsou spací pytle, do nichž se dítě oblékne. Dbejte také na správnou teplotu v místnosti - ideální je kolem 20 °C. Kouření je dalším významným rizikovým faktorem. Děti kuřaček jsou náchylnější k SIDS. I když nekouříte přímo u dítěte, škodlivé látky vydechujete ještě půl hodiny po dokouření cigarety.
Jak rozpoznat a reagovat na potíže s dýcháním novorozence
Položte dítěti jednu ruku na čelo. Hlava dítěte musí být v neutrální poloze, nos a brada zůstávají v jedné linii. Poté zhruba 10 sekund kontrolujte, jestli dítě dýchá - poslechem a pohledem, zda se hýbe hrudník. Nedýchá? Překryjte svými ústy nos a pusu dítěte a zahajte umělé dýchání. 5x za sebou vdechněte přibližně tolik vzduchu, kolik máte v ústech. Hrudník dítěte se musí viditelně zvednout. Pokud je novorozenec stále bez známek života, zahajte srdeční masáž. Špičkami dvou natažených prstů stlačujte dolní část hrudní kosti do hloubky jedné třetiny hrudníku.
Pokud máte podezření, že dítě přestalo dýchat kvůli vdechnutí cizího tělesa (např. hlen, zvratky, jídlo, drobný předmět), dýchá namáhavě a rudne, položte si dítě položíte předloktí hlavičkou níže a dlaní proveďte 3 až 5 úderů do zad mezi lopatky. Pokud tento pohyb nepomůže, proveďte stlačení nadbřišku dítěte. A to tak, že ho položíte na záda např. na předloktí opět s hlavou níže, dva prsty položíte do oblasti nadbřišku na dolní část hrudní kosti a 3 až 5 x za sebou hrudníček stlačíte (1x za 3 vteřiny). Poté zkontrolujte, jestli nemá v ústech cizí těleso. Pokud se vám podařilo dítě rozdýchat, vyhledejte i tak lékaře pro vyšetření a nadále ho bedlivě sledujte.
Prevence a příprava na péči o novorozence
Budoucím rodičům se doporučuje během těhotenství navštěvovat předporodní kurzy, které je připraví nejen na samotný porod, ale i na péči o novorozence. Stejně důležité je zvážit i kurz první pomoci zaměřený na novorozence a děti. Praktický nácvik na výukových figurínách vám pomůže lépe si osvojit resuscitační techniky a další život zachraňující manévy. Kromě resuscitace se naučíte také správně reagovat v situacích, jako jsou pády, otravy, spáleniny a jiné krizové stavy.
Centrální žilní vstupy a jejich péče u novorozenců
Centrální žilní katétry končí ve vstupu do pravé srdeční síně. Zavádí se buď z periferní žíly (PICC), nebo přímo vpichem do velké žíly např. podklíčkové (CICC), popřípadě do žíly v třísle (FICC). Centrální katétr (PICC) je zaváděn z periferní žíly ve střední oblasti paže. Předpokládaná doba, po kterou bude katétr zaveden, je několik měsíců, maximálně jeden rok. Mezi nejčastější indikace patří střednědobá nebo dlouhodobá terapie léčivy, která vyžaduje vstup do centrálního řečiště. Další centrální žilní katétry (CICC, FICC) jsou běžně využívány v intenzivní péči pro podání infúzních roztoků, léků, které nemohou být použity pro periferní podání, výživy a pro monitorování centrálního žilního tlaku. Lze využívat jedno - až pěticestné katétry a doba, po kterou mohou být zavedeny, je jeden až dva týdny. Je-li katétr potažen stříbrem, je možné jej používat až tři týdny. U onkologicky nemocných s plánovanou dlouhodobou léčbou je optimálním řešením zajištění žilního vstupu implantabilním portem, který patří mezi dlouhodobé a trvalé žilní vstupy. Porty se zavádí při místním znecitlivění do podklíčkové žíly nejčastěji pod klíční kostí. Zákrok probíhá většinou ambulantně na operačním sále již před zahájením léčby. Pacient by měl před zavedením podstoupit vyšetření krevní srážlivosti a krevní obraz. Přes kůži je jehla zavedena do dutinky portu, kam je pak aplikována infúze. Po ukončení infúze musí být port propláchnut. Ačkoliv je v současnosti ve zdravotnické praxi využívání žilních vstupů rutinní záležitostí, nelze podceňovat rizika, která z výkonu zavedení a manipulace s nimi vyplývají.
Se zavedením žilních katétrů je úzce spjato riziko infekce. Významnou příčinou rozvoje katétrové infekce je osídlení nitrožilní části katétru, ke kterému mikroorganismy pronikají z kůže v místě vpichu, nebo přímá kontaminace katétru rukama zdravotnického personálu. Méně častý způsob představuje krevní cesta z jiného infekčního ložiska v organismu, případně infúzní roztok či kontaminovaná zátka katétru. Infekce krevního řečiště vzniklé ve spojitosti se zavedeným periferním žilním katétrem probíhají spíše lokálně jako flebitidy či flebotrombózy a mají méně závažné důsledky než infekce související s centrální kanylací. Závačná infekční komplikací zavedených katétrů, především do centrálního žilního řečiště, je systémová infekce CRBSI.
Základní prevencí zanesení infekce je respektovaní striktních hygienických a bezpečnostních pravidel při zavádění, ošetřování a manipulaci s katétry. Před a po každém kontaktu s nitrožilními katétry musí být ruce zdravotníka dekontaminovány a dezinfikovány, a to i při použití rukavic. Při výkonech musí být vždy dodrženy aseptické postupy. Po sejmutí stávajícího krytí katétru a opětovné dezinfekci rukou jsou sterilní rukavice vyměněny za nesterilní. Místo vpichu se důkladně očistí od zbytků krve a náplasti a poté se provede dezinfekce - dvakrát za sebou, spirálově od místa zavedení směrem ven. Fixace katétru je nezbytná k zabránění jeho povytažení nebo dislokaci. K ošetření podrážděné nebo snadno zranitelné kůže v okolí katétru lze využít ochranný krém Cavilon. Při krvácení volíme krytí sterilními čtverci a převaz se provádí denně. Při ošetření katétrů Midline a katétrů zavedených do centrálního žilního řečiště používá zdravotník čepici, ústenku a sterilní rukavice. Po převazu a při manipulaci s katétry je nutné katétry propláchnout a podle potřeby je vyměnit za bezjehlové vstupy. Start-Stop metoda slouží pro pulsní proplach fyziologickým roztokem, aby se vytvořil turbulní proud.
V rámci dlouhodobé péče jsou zdůrazněny pravidelné kontroly polohy katetru a RTG potvrzení polohy. Po zavedení katetru se doporučuje co nejvíce minimalizovat zátěž končetiny s kathetem a vyhýbat se koupání s ponořením paže do vody. Před sprchováním je vhodný sprchový návlek nebo igelitový obal na paži. V případě poškození nebo přestřižení katétru je nutné okamžitě problém řešit kontaktováním lékařské služby. Pacient je informován o tom, že při bolesti, tlaku nebo pálení v oblasti katétru, při zvýšené teplotě nad 37 °C, nebo při otoku končetiny s katétrem má vyhledat lékařskou pomoc. Významná je edukace pacienta před zavedením katétru ohledně hygienických postupů a rozpoznání katétrové infekce, zvláště pokud jde o domácí péči po propuštění. V posledních letech je výhodou možnost léčby a ošetřování katétrů v ambulantní sféře nebo domácím prostředí prostřednictvím poskytovatelů domácí a hospicové péče.
Pacienti by měli být informováni o redukci rizik a správné technice sebeobsluhy při dlouhodobé léčbě a monitorování katétrů, včetně pravidelných převazů a proplachů. Transplantace a pokročilé techniky jsou vyhrazeny pro specializovaná pracoviště, kde se ošetřovatelé a lékaři dále vzdělávají v řízení rizik a infekčních komplikací.