Evropský příběh, který odhalují mezinárodní investigace, ukazuje, jak „sdílené“ genetické riziko může zasáhnout stovky dětí napříč kontinenty. Dánská spermobankaa, která dodávala spermie pro umělé oplodnění po většině kontinentu, využívala celé roky jako dárce muže se vzácnou genetickou poruchou. Dvě stě dětí, které díky jeho genetickému materiálu přišly na svět, tak hrozí rakovina. Některé už na nemoc zemřely, popsali výsledky rozsáhlé investigace novináři.
Jak to začalo a kdo byl dárce
Genetický materiál pocházel od anonymního muže, který byl placen za darování spermatu od roku 2005. Vzorky byly poté používány po dobu přibližně sedmnácti let. Není jasné, z jaké země dotyčný pocházel, ale dánská společnost na svých stránkách uvádí, že má dárce z Dánska, Německa a Nizozemska. Dárce 7069 měl na svém profilu uvedeno, že se jmenuje Kjeld a je „vysoký běloch se světle hnědými vlasy a hnědýma očima“, označoval se také za studenta ekonomie.
Podle novinářů o svém zdravotním problému nevěděl - nijak se totiž během jeho života neprojevil. Zároveň prošel příslušnými genetickými kontrolami, byl zdravý, ale DNA v jeho buňkách zmutovala.
Genetická mutace TP53 a Li Fraumeni syndrom
Došlo tak k poškození genu TP53, který má klíčovou roli v prevenci rakovinného bujení buněk v těle. Ve většině jeho těla tato nebezpečná forma genu nebyla, ale obsahuje ji asi pětina jeho spermatu. Všechny děti počaté z postiženého genetického materiálu tak budou mít či už mají mutaci v každé buňce svého těla. Není tedy velká pravděpodobnost, že by se u nich nemoc nevyskytla. Syndrom se označuje jako Li Fraumeni syndrom a je spojený s 90procentní pravděpodobností vzniku rakoviny, bohužel zejména již v dětském věku.
Pro období života je typický hlavně karcinom nadledviny; u žen se velmi často objevují karcinomy prsu v neobvyklém věku. V postižených rodinách se také opakovaně vyskytují sarkomy měkkých tkání a kostí (osteosarkomy) a nádory mozku, ale i jiné typy rakoviny.
Rozšíření mutace po Evropě
Podle Deutsche Welle bylo sperma tohoto dárce použito na 67 klinikách asistované reprodukce ve čtrnácti zemích. Dánská spermobankaa distribuovala genetický materiál napříč Evropou - děti, kterým dotyčný „předal“ mutaci, se tak rodí od Islandu po Albánii. Česko se v seznamech neobjevuje, ale nelze vyloučit, že se ještě podaří nějakou souvislost odhalit.
Evropská spermabanka, která sperma prodala, dle BBC vyjádřila postiženým rodinám „hlubokou soustrast“ a přiznala, že sperma bylo v některých zemích použito k početí příliš mnoha dětí. Genetický materiál pocházel od anonymního muže, který byl placen za darování spermatu od roku 2005, kdy byl studentem. Vzorky byly poté používány po dobu přibližně sedmnácti let.
Investice a varování: kdy se problém objevil
Největším problémem je, že muž daroval své sperma příliš mnoha ženám. Na konferenci Evropské společnosti pro lidskou genetiku lékaři upozornili na problém, kdy se u dětí z umělého oplodnění objevuje rakovina. Uvedli tehdy, že ze 67 dětí, o kterých v té době věděli, našli 23 s touto konkrétní variantou. Deseti z nich již byla rakovina diagnostikována. Novináři pak identifikovali celou řadu dalších případů - do současnosti tak identifikovali 197 dětí. Číslo ale nemusí být konečné, protože se reportérům nepovedlo získat data ze všech zemí.
Deutsche Welle uvedlo, že dánská spermabanka dostala první varování před pěti lety, kdy obdržela oznámení o mutaci TP53 u dítěte počatého Kjeldovým spermatem. Sperma bylo umístěno do karantény až do dalšího genetického testování; výsledky byly negativní, protože mutace se vyskytuje pouze v některých spermiích dárce. A jeho sperma se vrátilo do oběhu. V roce 2023 byla instituce informována o dalším dítěti s mutací TP53. Nová série testů odhalila, že mutace byla skutečně přítomna v části spermií dárce. To vedlo k trvalému zákazu jeho použití.
Regulace a etické dilema v dárcovství
Největším problémem dle novinářů je, že muž daroval své sperma příliš mnoha ženám. Neexistuje žádný celosvětově platný zákon, který by toto omezoval; různé země mají vlastní pravidla. Evropská spermabanka tvrdí, že pravidla byla v některých zemích porušena, konkrétně ve Dánsku a Belgii. Belgie omezuje použití jednoho dárce na šest rodin; ve skutečnosti tam ale 38 různých žen porodilo 53 dětí od tohoto dárce. Evropská společnost pro reprodukci a embryologii navrhla nedávno limit 50 rodin na jednoho dárce.
Případ je extrémně výjimečný: muž má mutaci, která mu nezpůsobuje zdravotní problémy, a navíc ji nemá v celém těle - jen ve spermiích a jen v některých. To komplikuje odhalení mutace standardními testy, které se běžně používají. Aktuálně se dárci testují na řadu přenosných nemocí a na nejrozšířenější genetické poruchy, avšak testy na tuto vzácnou mutaci nejsou součástí standardních panelů.
„Nemůžete prověřit všechno, v současném systému prověřování přijímáme pouze jedno nebo dvě procenta všech mužů,“ uvedli pro BBC britští lékaři. Pokud bychom ještě zpřísnili podmínky, neměli bychom dárce spermatu žádné.
Kdo a jak řeší situaci v Česku?
Do tuzemska dánská spermabanka podle zjištění ČT24 prokazatelně dodávala spermie. Žádný ze článků evrospkých novinářů Česko nezmiňuje jako zemi, kde by se podařilo odhalit nějaký případ spojený s tímto dárcem. Vyšetřování ale není ukončené, a proto je možné, že se ještě podaří najít souvislost. Pokud by matky dětí počatých díky umělému oplodnění měly pochybnosti, měly by kontaktovat dětského lékaře a kliniku, kde IVF proběhlo.
Se současnými odhady v Česku se kolem pět až šest procent dětí narodí „ze zkumavky“. Ročně to je kolem 5000 až 6000 chlapců a děvčat. Stovky z nich přišly na svět díky spermiím dárců či vajíčkům dárkyň. Šestice poslanců navrhuje novelu, podle níž by dárcovství už nebylo anonymní. Experti však varují, že by to mohlo poškodit párům snahám o dítě a vést k reprodukční turistice. Podle vedoucí lékařky kliniky IVF Cube Hany Višňové ani v Česku ani ve světové literatuře experti nepopsali, že by se po umělém oplodnění rodilo více dětí „z incestu“.
Co by mohlo být užitečné pro rodiny a veřejnost
Pokud by matky dětí měly pochybnosti, měly by kontaktovat dětského lékaře a kliniku, kde IVF proběhlo. Je důležité upozornit veřejnost na rizika a potřebu transparentnosti v darování spermií a genetických testů. Empirický progres v oblasti genetických testů a důsledky pro rodiny zůstanou předmětem dalšího výzkumu a politické diskuse.
Tabulka: Klíčové body a časová osa
| Událost | Rok | Poznámka |
|---|---|---|
| Počátek darování spermií dárce 7069 | 2005 | Začátek sexuálního rozdělení vzorků |
| První varování a karanténa vzorků | po 2005 | Mutace TP53 nebyla detekována |
| Další dítě s mutací TP53 | 2023 | Potvrzená přítomnost mutace ve spermatu |
| Návrh limitů na počet rodin na dárce | poslední roky | Diskuze na evropské úrovni |
