Synovi je dnes týden a velkou část dne propláče, začíná to ihned po kojení. Třetí den v porodnici jsme měli malé vážit před a po kojení, sestřička říkala, že rozdíl 5 g (ml) na jedno kojení je třetí den úspěch, já navážila hodnoty 20, 30, 45 g... Od propuštění z porodnice do druhého dne u doktorky syn přibral 140 g. Máme doma snad všechny přípravky na prdy, co lze dát od narození, ale napadá mě, že je možná přejedený a nestíhá to zpracovat a taky nemá záklopku - během kojení se ani jednou nepustil sám, musím ho odpojit.
Hlavní důvody pláče během a po kojení
- Nedostatečný tok mléka: nejčastější příčina, proč se miminko na chvíli přisaje, pak se odtáhne, má zaťaté pěstičky, pláče a vzteká se. Ke snížení toku mléka často dochází mezi 3. a 4. měsícem života. Řešením je zvýšení toku mléka - laktační poradce, lékař či lékárník mohou doporučit farmatologické prostředky a častý tělesný kontakt s dítětem (nošení v šátku, delší kontakt u postele).
- Gastroezofageální reflux (GER): reflux mléka z žaludku do jícnu způsobuje pálení a nepříjemný pocit. Řešením bývá podávání výtažku ze svatojánského chleba před kojením pro zahustění obsahu žaludku a správná poloha při kojení - vyvýšená či zcela vzpřímená poloha. Dítěti je vhodné nechat odříhnout a případně konzultovat s pediatrem další postupy.
- Dietní chyba maminky: pokud má mateřské mléko výrazně aromatickou chuť (citrusy, ostrá jídla) či pokud kouříte nebo pijete alkohol, děťátko může mléko odmítat. Vhodné je sledovat jídelník a případně vyřadit problematické potraviny.
- Hlad: i když je to zřejmé, často bývá hlavní příčina - dítě může hladem plakat i po určené době krmení. Dbejte na pravidelné kojení a vnímejte signály, že drobek chce mléka více.
- Prdíky a nafouknuté bříško: nadýmání a plynatost po jídle může vyvolat pláč. Pomohou masáže bříška, odříhnutí, teplý obklad a při potřeby podpora ze země.
- Přetížení podněty: příliš mnoho světla, zvuků a změn během dne může dítě zahltit. V některých případech pomůže změna prostředí na klidnější a známější.
- Nedostatek blízkosti a kontaktu: novorozenec potřebuje mít u sebe maminku, fyzický kontakt a slyšet její hlas. Pouhé utišování pohybem a dotekem má na uklidnění význam.
- : kolika, zoubky, ušní infekce či jiné obtíže mohou způsobovat intenzivní pláč, který bývá ostřejší a neutišitelný. Při podezření na bolesti je vhodná lékařská konzultace.
- Nedostatečné prostory a prostředí: přechod do klidnější místnosti, tlumení světla a snížení hluku pomáhají uklidnit drobka.
Co dělat krok za krokem, když miminko pláče po kojení
- Neutěšujte se hned, ale nejprve zvažte možné fyzické příčiny - hlad, plenka, potřeba odříhnout, nepohodlí z bříška.
- Když pláč nastane, zkuste zklidnit dítě kombinací klidu, doteku a tiše mluveného hlasu. Hlas, doteky a jemné houpání často pomáhají rychleji než akce s větším výrazem.
- Ujistěte se, že dítě dostává dostatek mléka; sledujte snahu sát a délku kojení. Pokud se objeví podezření na nízký tok mléka, kontaktujte laktační poradkyni.
- Postupně vyhodnocujte možné refluxní potíže a polohu při krmení; vyzkoušejte vyvýšenou polohu a pokuste se odříhnout před podáním další dávky mléka.
- Pokud má drobek nadýmání, zkuste masáž bříška, jemné krouživé pohyby a kopání nožkami proti směru hodinových ručiček.
- V případě dietních vlivů na mléko sledujte, zda potraviny, které jíte, mohou děťátku vadit. V některých případech zvažte dočasné vyloučení problematických potravin.
- Podpořte kontakt v náručí - nošení v šátku, kolébání, zpívání ukolébavek a tlumení šumu v okolí. Často funguje jen přítomnost a jistota bezpečí.
- Vytvořte si klidné prostředí s menším počtem podnětů, a pokud je to nutné, odejděte s dítětem do tichého koutku či jiné místnosti.
- Nekontrolujte jen kojení - někdy bývají příčiny spojeny s teplotou, zoubky, infekcemi, či jinými obtížemi, které vyžadují lékařské vyšetření.
Ani v případě, že dítě začíná plakat po kojení, není nutné panikařit. Dítě komunikuje své potřeby a vy jako rodič se učíte rozpoznávat signály. Důležité je zachovat klid a postupně vyzkoušet různé techniky utišení, které odpovídají věku a potřebám vašeho drobečka.
Tipy a praktické rady pro utišení plačícího miminka
- Noste miminko čelem dolů na vaší paži, s bříškem na dlani a tvářkou mírně nad kolenem.
- Promíchejte zavinování: používejte plenku, zavinovačku či lehkou přikrývku pro uklidnění pocitu bezpečí.
- Houpejte a kolébejte - jemné kolébání napodobuje pohyb v děloze a často pomáhá rychleji zklidnit.
- Mluvte na miminko tiše a jemně, zpívejte ukolébavku; šepot a rytmus řeči fungují lépe než hlasité mluvení.
- Pokud se dítě uklidní a nepřestane plakat, vyzkoušejte další techniky - některé děti preferují jiné způsoby utišení.
- Nekopírujte příliš rychle: vyhýbejte se náhlým pohybům a dávejte dítěti čas.
- Teplá koupel a následné suché zabalení může významně pomoci při zklidnění bortivní spokojenosti.
- V některých případech pomůže změna prostředí - tiché místo bez rušivých věcí, případně čerstvý vzduch venku.
- V krizových chvílích se nebojte požádat o pomoc partnera, blízké osoby nebo odborníky; psycho-sociální podpora pomáhá rodičům zvládnout stres a uklidnit děti.
Užitečné poznámky k životnímu stylu a prostředí
Obecné doporučení k oblékání pro chladné počasí: mít dítě ohřáté o jednu vrstvu oblečení více, než si obléknete vy sami; hlava je teplo, proto nezapomínejte na čepici či šál. Sledujte zátylek - teplo a teplota hlavy ukazují skutečnou teplotu dítěte, ne ruce a nohy. Pokaždé se vyvarujte přehřátí. Dítě by mělo mít klidné prostředí s tlumeným světlem a minimem hlučnosti.
Pokud se vaše miminko často budí, zkuste postupně snížit počet podnětů a vyměňovat prostředí. Uléhat a klidné prostředí je pro dítě důležité zejména v období, kdy kolik a trávící trakt procházejí vývojovými změnami. Zajistěte proměnlivý rytmus během dne, aby dítě mělo prostor na odpočinek i zábavu.

KOJENÍ – správné polohy při kojení ✅
Pokračující témata a poznámky k populárním radám
V některých případech se objevují příběhy rodičů, kteří řešili náročné situace různými metodami. Důležité je vyvažovat potřebu dítěte a vlastní duševní zdraví rodičů. Pokud máte podezření na gastroezofageální reflux, koliku či potravinové alergie, konzultujte s pediatrem. Někdy mohou být potřeby drobků velmi specifické a vyžadují individuální plán.