Nároky na množství přijaté energie nejsou u těhotných žen o mnoho vyšší než u žen obecně. Energetický příjem se doporučuje zvyšovat zejména v posledním trimestru, a to o cca 200-300kcal za den, některé zdroje uvádějí doporučení zvýšení příjmu energie i ve druhém trimestru o 15%. Zvýšení hmotnosti během těhotenství je v průměru o 10-15kg, záleží na výchozí hmotnosti ženy před otěhotněním. Pro ženy, které měly BMI 18 a nižší, by měl být nárůst hmotnosti o 14-17kg, ženy, které měly před otěhotněním nadváhu, nebo byly obézní, by měly svoji hmotnost během těhotenství zvýšit maximálně o 7 kg.
Během těhotenství se doporučuje zvýšit příjem bílkovin o 10-15 g za den. Toto by měly dodržet zejména ženy, které před otěhotněním měly podváhu. Ve druhém a třetím trimestru by měl být příjem bílkovin vyšší, z původního doporučení 0,8g /1kg tělesné hmotnosti pro dospělého člověka, na 1,6 - 2,2g bílkovin na 1 kg tělesné hmotnosti. Důsledkem nedostatku proteinů a energie v těhotenství může být předčasný porod a nízká porodní hmotnost.
Během těhotenství se nezvyšují nároky na příjem sacharidů a tuků, ale spíše na vitaminy a minerální látky, které jsou esenciální. Z toho vyplývají zvýšené nároky na příjem vápníku, železa, zinku, a fosforu. Potřeba vápníku a fosforu se zvyšuje o cca 50%, tj. u vápníku je doporučené množství 1500 mg za den. Podle Pánka a Dostálové se doporučuje příjem železa zvýšit o 100% a množství zinku o 25% z původního doporučení.
V těhotenství se doporučuje pestrá strava, která vychází z doporučení, například z výživové pyramidy. Nevhodné jsou alternativní výživové směry, například veganství, makrobiotika, dále diety redukční nebo jiné. Správná výživa je velmi důležitá pro bezproblémový průběh těhotenství a zdravý vývoj plodu. Je však třeba mít na paměti, že se nejedná pouze o výživu v průběhu těhotenství, značný preventivní význam má správná výživa už před otěhotněním.

Výhody pro budoucí těhotenství zahrnují například, že příjem energie v první třetině těhotenství není nutné navyšovat, později se denní potřeba zvyšuje cca o 200 kcal. Toto navýšení je dostatečné, rozhodně nastávající maminka nemusí jíst za dva. V praxi je důležitým ukazatelem stavu výživy v těhotenství váhový přírůstek. Při nedostatečné výživě má miminko nižší porodní váhu, a dnes je známo, že tyto děti jsou v dospělosti více ohroženy některými metabolickými poruchami, např. zvýšenou krevní hladinou cholesterolu, glukózy a inzulinu, zvýšeným krevním tlakem, rozvojem obezity a cukrovky. Mluví se o tzv. programování chronických onemocnění „in utero“.
Pokud jde o příjem jednotlivých živin, je nutné upozornit na mírně zvýšenou potřebu kvalitních bílkovin a nutnost zajištění dostatečného příjmu polyenových mastných kyselin. Pro prevenci anémie u matky a vrozených vývojových vad centrálního nervového systému u dítěte je důležitá kyselina listová. Ideální je zajistit dostatečný příjem (cca 400 - 600 mikrogramů denně) už několik měsíců před otěhotněním a dále v průběhu celého těhotenství. Kyselina listová je obsažena především v zelenině, luštěninách a celozrnných obilovinách, možné je její umělé doplňování v tabletách (doplňcích stravy).

Na druhou stranu musíme varovat před nadměrným příjmem vitaminu A. Jeho nadbytek může vést k vrozeným vadám u dítěte. Strava těhotných by měla být především pestrá a vyvážená, žádoucí nejsou žádné extrémy (např. striktní veganství). V souladu s obecně platnými zásadami správné výživy je vhodné omezit konzumaci tučných jídel, kuchyňské soli, cukru a sladkostí, eventuelně jídel způsobujících pálení žáhy. V těhotenství je třeba rovněž dbát na pitný režim, vhodné však nejsou sladké limonády, nápoje sycené kysličníkem uhličitým, kolové nápoje ani nápoje obsahující chinin (např. tonic).
Na místě je též omezení konzumace kávy (1 až 2 běžné šálky denně však lze tolerovat). V neposlední řadě je třeba upozornit na rizika některých alimentárních nákaz (nákaz z potravy) v těhotenství. Nastávající maminky se musí chránit především před listeriózou a toxoplasmózou. Listeriózu způsobuje bakterie Listeria monocytogenes, která se může vyskytnout ve výrobcích z nepasterovaného mléka a některých masných výrobcích. V těhotenství tato nákaza může vést k potratu nebo těžkému onemocnění miminka.
- Nedostatek důležitých živin během těhotenství může mít závažný dopad na zdraví vás i vašeho miminka.
- Důležité je zajistit dostatečný příjem bílkovin, vitamínů a minerálů a vyvarovat se extrémních diet.
- Rovněž je nutné sledovat rizika potravinových nákaz a dodržovat hygienu potravin.
Ve 30. týdnu těhotenství se pomalu ztrácí lanugo a kůže je pokryta mazkem. Gynekolog zkontroluje polohu plodu, množství plodové vody a odhadne datum porodu. Při poloze placenta nad či na cestách porodních může být doporučen císařský řez, avšak tato operace nese rizika a měla by zůstávat výjimečná. Jak to bude probíhat? Během přibližně čtyřicetiminutového zákroku dítě nepřijde na svět přirozenou cestou, ale je vyjmuto řezem. Chirurgický zákrok probíhá obvykle při spinální nebo epidurální anestezii, kdy jste při plném vědomí a dítě není ohroženo anestetikem.

Jak se vyvíjí výživa a váha? Mezi lidmi panuje názor, že by ženy měly jíst dvojnásobné porce, ale je důležité uvědomit si, že miminko je malá bytost. Přibývání na váze je normální a mělo by být řízeno kvalitou stravy. Pokud trpíte ranními nevolnostmi, jídla by měla být častá a v menších porcích. Důležité je naslouchat tělu a vyhýbat se rizikům těhotenské stravy. Alkoholu se v těhotenství raději vyhýbejte. Těhotenství klade na organismus vysoké nároky, a proto je vhodné držet se zásad zdravé výživy bez extrémů a redukčních diet.
Jako jednu z klíčových otázek je zajištění dostatečného energetického příjmu a vhodného rozložení makroživin. Bílkoviny by měly tvořit zhruba 20-25 % denního příjmu energie, sacharidy 50-55 % s denním příjem 320-380 g, a tuky 70-80 g denně, s důrazem na omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Zdroje bílkovin by měly být pestré a zahrnovat živočišné i rostlinné zdroje. Zdroje železa a jódu by měly být časté, protože jejich nedostatek může vést k chudokrevnosti a problémům vývoje dítěte. Doporučená denní dávka kyseliny listové je 0,6 mg denně nejpozději 4 týdny před početím a dále v těhotenství.

V neposlední řadě je důležité připomenout důležitost pravidelného pitného režimu, mléčných výrobků pro vápník a vitamín D, a potravin bohatých na hořčík a vitamíny skupiny B. Dále je vhodné minimalizovat rizikové potraviny jako syrové maso, syrové vejce, nepasterizované mléko a některé sýry. Zdroje: klinická dietologie a výživa, Manuály pre praxi a další odborné zdroje uvedené v textu.
Zdravé návyky: Těhotenství
Praktické shrnutí pro těhotné
- Zvyšujte energetický příjem o cca 200-300 kcal hlavně v posledním trimestru.
- Celkový nárůst hmotnosti 10-15 kg; upravte podle BMI před otěhotněním.
- Zvýšte příjem bílkovin na 1,6-2,2 g/kg tělesné hmotnosti ve druhém a třetím trimestru.
- Dodržujte vyvážený poměr makroživin: sacharidy 50-55 %, tuky 70-80 g/den, bílkoviny 20-25 % energie.
- Nezapomínejte na vitamíny a minerály: kyselina listová, železo, zinek, vápník, hořčík, vitamín D, omega-3 mastné kyseliny.
- Omezte rizikové potraviny a dodržujte hygienu potravin; vyhněte se alkoholu a nadměrnému kofeinu.