V tomhle dílu si spolu projdeme, jaké hračky dávají miminku v jednotlivých obdobích smysl, co v daném věku podporovat, jak s hračkami pracovat a také čemu se raději vyhnout.
U každého období vysvětluji: co se děje v těle a mozku miminka, co je dobré podporovat, jaké hračky jsou vhodné a proč, jak s nimi pracovat, jaké chyby se dělají nejčastěji.
Součástí jsou i moje praktické tipy na podložky na zem, prostor pro pohyb a obměňování hraček.
Hlavní myšlenka celého dílu je jednoduchá: hračka není cíl, ale nástroj.
Miminko nepotřebuje plný košík hraček. Potřebuje správné podněty ve správný čas.
Rozdělení dle věku
0-2 měsíce
Co miminko opravdu potřebuje na začátku života, proč nepotřebuje téměř žádné hračky a proč jsou v tomhle období nejdůležitější klid, blízkost a jednoduché podněty.
Ještě před narozením dítěte rodiče často připravují výbavičku a chtějí mít vše dokonale nachystané. Hračky bývají jednou z prvních věcí, které pořizujeme. Je ale dobré se zamyslet nad tím, jak takové množství podnětů působí na samotné dítě.
Po narození je pro miminko nejdůležitější adaptace na nové prostředí mimo tělo matky. Novorozenec je většinu času schoulený, končetiny má pokrčené a přitažené k tělu. Hračky zatím nejsou nutné.
První hračky kolem 4.-6. Přibližně mezi 4. a 6. Důležité je také správné umístění hračky. Hračku lze také zavěsit na jednoduchou hrazdičku. Pokud je dítě na bříšku, nabízejte hračku v úrovni očí, aby se nemuselo zaklánět.
3-5 měsíců
Období objevování rukou, prvního vědomého úchopu, propojování oka a ruky a motivace k pohybu. Řekneme si, jak nabídnout hračku tak, aby podporovala vývoj, a ne jen pasivní zabavení.
6-8 měsíců
Období větší aktivity, manipulace, přenášení předmětů, zkoumání ústy a prvních přesunů v prostoru. Tady už hračky mohou být krásnou motivací k pohybu a objevování.
8-12 měsíců
Miminko začíná chápat souvislosti, napodobuje, rozvíjí jemnou motoriku a porozumění řeči. Probíráme, jaké hračky a činnosti dávají smysl právě tady a proč jsou často nejlepší úplně obyčejné věci z běžného života.
Co je na tomhle tématu důležité?
To nejpodstatnější je, že vývoj nedělá hračka sama o sobě. Nevíte si rady, jak reagovat, když vaše dítě sobecky drží hračku a křičí na celé kolo „MOJE!“? Nebo potřebujete odejít z kroužku a vaše dítě se odmítá odtrhnout od hraní v dětském koutku?
O tom bude dnešní článek.
Inspiraci mi k napsání tohoto článku dala maminka Pavlína, která má doma dva 15 měsíční kluky. Dobrý den, nejdříve bych Vám chtěla poděkovat za možnost lépe pochopit své děti. Kurzy znakování i Montessori inspirace nám daly hodně. Kluci v 15 měsících dokáží už spoustu slov vyznakovat nebo předvést. Znaky jsme si přizpůsobili tak, aby vyhovovaly mně i dětem.
Prvotní negativní reakce okolí se změnily a nyní se i ostatní zapojují do znakovaní, z čehož jsem nadšená. Ve vašem online kurzu Montessori inspirace jsem zase nabrala spoustu inspirace pro denní aktivity a hraní si s dětmi. Pokojíček kluci milují a nebojím se je v něm nechat chvíli samotné, protože vím, že jim tam nic nehrozí, a oni ví, že je jen jejich.
Ale ještě jednou vám děkuji srdce. Moc prosím o radu. Jak se zachovat, když si kluci navzájem hračky berou, nebo když Jirka na plavání nechce vracet půjčené hračky? Snažím se je naučit se dělit hrou. Ta je někdy baví - na větu „Prosím dej mi…..“ mi podají předmět a já jim ho se slovy „…na, tady máš…“ vrátím, nebo dám druhému.
Kříž nastává ve chvíli, kdy to není hra a jeden vidí, že má druhý něco a chce to taky. Nebo když se mu něco líbí a nechce to vrátit (třeba na plavání pomůcky). Zkoušela jsem hodně, ale ještě nepřišla na to jak správně postupovat, aby to pro kluky bylo přirozené.
V 15 měsících se ještě úplně nedají uplatnit metody, které dopodrobna probíráme v online kurzu Montessori inspirace na respektující nastavování smysluplných hranic. V kurzech o rozvoji emoční inteligence rodičům říkáme, že do 12ti měsíců se dítě nedá rozmazlit a v podstatě dítě potřebuje, aby se vesmír točil kolem něho. Druhý rok života je pak k postupnému nastavování hranic. To hlavní slovo je ale tady „postupnému“.
Každé dítě je jiné a v tomto roce se mu tvoří jeho vnitřní „JÁ“, které se pak projevuje právě tím, že se nechce dělit a potřebuje mít svůj prostor a své věci. To samozřejmě neznamená, že není potřeba zasáhnout, pokud dítě svým jednáním ohrožuje nebo ubližuje ostatním nebo ničí své prostředí (hračky apod.).
Nebude-li to na plavání, je potřeba odejít z kroužku a dítě se odmítá odtrhnout od hraní v koutku. Nejedná se o lenost, ale o odlišný způsob vnímání světa. Dítě s PAS často nevnímá hračky jako nástroj pro sociální hru. Ignorování hraček u dítěte s PAS není známkou nezájmu o svět. Je to signál, že dítě potřebuje jiný způsob, jak k němu přistoupit.
Pokrok často nepřichází skokově. Například dítě, které dříve ignorovalo hračky, začne tolerovat přítomnost rodiče při své aktivitě. Později přijme jednoduchý prvek společné hry. Pokud rodiče cítí nejistotu, je vždy vhodné obrátit se na odborníky.
Hlavní, čeho bych doporučila se vyvarovat, je dávat planá ultimáta a druhé, třetí a čtvrté šance - to jen vede k tomu, že dítě vás začne ignorovat, protože ví, že se nic nestane, že dostane další šanci.
Je důležité začít tam, kde dítě právě je. Dítě má doma dostatek hraček, ale místo hraní je ignoruje, nebo s nimi zachází neobvyklým způsobem. Otáčí kolečka, řadí předměty do řad, nebo si jich vůbec nevšímá. Zkušenosti odborníků ukazují, že nejde o lenost ani nezájem v běžném smyslu.
Každé dítě se vyvíjí jinak. Z praxe českých terapeutů vyplývá, že klíčem není dítě nutit, ale přizpůsobit se jeho způsobu vnímání. Ne každá hračka je pro dítě s PAS vhodná. Důležité je sledovat reakce dítěte a přizpůsobovat tempo. Programy jako ABA terapie v Česku pracují právě s postupným budováním dovedností a motivace.
Mnoho rodičů má obavy, co je čeká při první návštěvě. Pokrok často nepřichází skokově. Například dítě, které dříve ignorovalo hračky, začne tolerovat přítomnost rodiče při své aktivitě. Později přijme jednoduchý prvek společné hry.
Pokračujeme dále s praktickými tipy a poznámkami z praxe, které mohou rodičům pomoci lépe pracovat s dětmi ve věku 0-12 měsíců a sledovat jejich vývoj prostřednictvím vhodně vybraných hraček a podložek.
Rozbalujeme s Minecraft Ariankou hračky z Šílených Nákupů v BAMBULI!
Nezapomínejte, že nejdůležitější je společná hra s rodičem. Pokud dítě reaguje odtažitě, zkuste jemně podporovat jeho objevování a tempo respektovat.
Obecně platí, že správně zvolené podněty a respekt k individuálnímu tempu dítěte povedou k postupnému rozvoji motoriky, poznávání světa a řeči.
V případě, že se hračky hromadí, můžete část z nich uklidit do krabice a po čase je zase vyměnit. Nejdůležitější ale není samotná hračka, ale společná hra s rodičem.