Zácpa (obstipace) patří mezi nejčastější zažívací problémy a nevyhýbá se žádnému věku. Zácpu u úplně nejmenších dětí by rodiče měli vždy konzultovat s pediatrem. Jak ale mají poznat, že jde o zácpu? Frekvence stoličky u kojenců je velmi individuální. Třeba plně kojené dítě může mít normálně až 12 stolic denně, na druhou stranu jsou i miminka, která udělají nadělení do plenky je jednou za několik dní. A také to může být normální. Velká nepravidelnost ve vylučování je trochu paradoxně častější u plně kojených miminek, která i přes to na zácpu netrpí často. Mateřské mléko totiž před zácpou chrání tím, že stoličku změkčuje.
Projevy zácpy u miminka rodiče spíše než z frekvencí stolice zpozorují na její konzistenci. U nejmenších dětí se zácpou jde často o objemnou tuhou stolici. Silným varovným signálem je pak příměs krve ve stolici nebo pokud se miminko nemůže vykakat a odchází jen trochu vodnaté stoličky. Rodiče u dítka vypozorují i bolesti bříška. Dítě může neprospívat. Miminka do 6 měsíců často trápí i „nesprávná synchronizace“ mezi břišním tlakem a otevíráním svěračů. S trochou nadsázky se dá říct, že zácpa je pro člověka zdravotním tématem hned od narození.
Zdravotnický personál po porodu sleduje novorozence, zda do 48 hodin dojde k vyloučení smolky neboli první typicky tmavé stolice. Organická zácpa je ale velmi vzácná. Obvykle totiž problém nevězí v defektu nějakého orgánu, ale jeho funkce. Proto se hovoří o funkční zácpě. Nejčastějšími příčinami zácpy v kojeneckém věku jsou přechod od plného kojení na umělé mléko nebo začátek zavádění příkrmů. K rozvoji zácpy může přispět nerovnováha ve střevní mikroflóře, kterou v miminkovském věku ovlivňuje třeba způsob porodu, zda je dítě kojené nebo jestli někdy bylo léčeno antibiotiky. Zácpu u malých dětí do 1 roku věku vždy konzultujte s pediatrem, u starších batolat pak pokud se problémy opakují 2 týdny.
Potíže s bříškem u miminek jsou časté. Zažívací trakt ještě v prvních týdnech po porodu nemusí být vyzrálý a i střevní mikrobiom se teprve rozvíjí. Proto kojenci často trpí i na koliky, ublinkávání a přijít může právě i zácpa. Lékař posoudí, zda miminko prospívá, a bude pátrat po příčině potíží. Pediatr vás kromě vyšetření vybaví instrukcemi, jak miminku se zácpou pomoci.
Jako první kroky jsou uvedeny cvičení s miminkem (pohyby nožičkama „jelo na kole“), jemné masáže bříška ve směru hodinových ručiček, teplá koupel a pravidelný pitný režim. Pravidelně podávejte miminku probiotika pro nejmenší děti. V horkých měsících je někdy i v případě výhradního kojení třeba dávat miminku tekutiny navíc, protože je ztrácí zvýšeným pocením. Pro dětskou zácpu bývá typické, že dítě ze strachu z bolesti při vyprazdňování odmítá jít na stolici. Objemná a tuhá stolice u dětí, která zácpu provází, totiž při kakání „bolí.“
Někdy může mít paradoxně i podobu malých a tuhých „králičích bobků.“ Jednoduchým vodítkem k posouzení zdravého nebo nezdravého vzhledu stolice je Bristolská stupnice stolice. Enkopréza neboli samovolný únik stolice je dalším projevem, kterého si rodiče často všimnou. Pokud dítě chodí na stolici méně než 3x do týdne a tento stav trvá 2 týdny, je nutná návštěva lékaře. Když se objeví horečka, silné bolesti bříška nebo krev ve stolici, vyhledejte lékaře okamžitě. Chronická zácpa u dětí se definuje po 2 měsících trvání potíží.
Řitní trhlinka (anální fisura) je velmi bolestivou komplikací zácpy, která bývá provázena silnou bolestí při stolici a krví na stolici. Je nutné bojovat proti zácpě a udržovat okolí řitního otvoru v čistotě, případně aplikovat hojivé přípravky či čípky sloužící k léčbě hemoroidů. Mast do konečníku a okolí lze aplikovat i před stolicí, aby se snížila bolestivost.
Co zácpu u dětí nejčastěji způsobuje? Nejdůležitějšími faktory bývají nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybu a psychogenní faktory nebo jejich kombinace. Do dětského jídelníčku se často vloudí cukrovinky a vysoce zpracované potraviny s nízkým obsahem vlákniny. Konzumace těchto potravin nepotřebným způsobem zatěžuje trávící trakt a může být spouštěčem zácpy. Důležitý je také pitný režim a pravidelný pohyb, který podporuje střevní motilitu.
Psychika hraje v zažívání významnou roli. Zácpa u dětí může vzniknout v návaznosti na nástup do školy či školky, a stres rodiny často bývá vyvolávacím faktorem. Vláknina váže vodu a změkčuje stolici, zatímco cukerné alkoholy (např. sorbitol) mohou vodu „strhávat“ do střeva. Při akutní zácpě bývá nutné podat projímavý přípravek, který napomůže vyloučení stolice. Makrogol (PEG) patří mezi osmotická laxativa a je vhodný pro děti od 2 let, někdy již od 6 měsíců pod dohledem lékaře. Laktulóza ve formě sirupu se podává od 1 roku. Jednorázový glycerinový čípek lze použít, ale jen krátkodobě a po konzultaci s lékařem. Existují i dráždivá laxativa (pikossulfát, bisakodyl) - první volby nejsou pro děti obvykle vhodné a používají se jen na doporučení lékaře.
Po vyřešení akutní zácpy je důležité revidovat potraviny, pitný režim a pohyb, aby se problém neopakoval. Jídelníček by měl preferovat ovoce a zeleninu, pravidelně 2 porce denně ze každé skupiny, a nahradit bílé pečivo celozrnným. Důležitá je vláknina a její zdroje: švestky, hrušky, jablka, jahody, fíky; zelenina jako hrách, brokolice, zelí; brambory a čočka; a celozrnné výrobky či ovesné vločky. Denní potřeba vlákniny se u dětí liší: 10 g pro děti 3-7 let, 15 g pro děti 8 a více let. Pitný režim je klíčový, vhodná je voda, nesycené minerálky, čaje a šťávy. Rodiče mají roli v motivaci k pravidelné fyzické aktivitě a vytváření klidného prostředí bez stresu, kde dítě netrestáte za zadržování stolice a postupně cvičíte pravidelný režim vyprázdňování.
Praktické tipy na režim: dítě by mělo jít na velkou 15-30 minut po snídani a po hlavních jídlech - pokud se po 5-10 minutách nepodaří, nic se neděje. Dítěti lze nabídnout odměnu za úspěch. V případě neřešitelné zácpy je nutná návštěva lékaře, který může odhalit potravinové intolerance či alergie. Eliminace potravin je často dobrým krokem pro zjištění příčiny u nejmenších dětí.
