Dva tučňáci mají miminko – pohádka o přátelství, dovednostech a objevení světa kolem nás

Lekce představuje vtipnou českou klasiku především prostřednictvím obrázků a předčítání s otázkami, rozvíjí spolupráci ve skupinách a představuje další knihy k tématu „život tučňáků“.

Je určená pro předškolní děti. Aby udržely pozornost, délka první části vyžadující soustředění by neměla přesáhnout 30 minut. Dalších 30 minut strávíme doplňkovými aktivitami, kde děti rozvíjejí různé dovednosti a upevňují kladný vztah ke knihovně, a samostatným prohlížením libovolných knih.

Pomůcky: naskenované obrázky s. Při úvodním seznámení s knihou děti pracují s ilustracemi ─ srovnávají a trénují pozornost. Na dvou předložených obrázcích zjišťují, co mají společného. Cílem je odhalit téma programu (tučňáky).

Jak probíhá samotná lekce s pohádkou o tučňácích

Tučňáčí kostým a návodné otázky napoví. Následně si ukážeme knihu. Než představíme hlavní hrdiny, prohlédneme si pozorně loutky s otázkou, která je kluk a která holka. Vyžadujeme zdůvodnění. Lehce dramatizované předčítání od začátku první kapitoly (ideálně ve dvojici) s využitím papírových loutek. Text je dost akční a děti baví, ale je možno ho mírně zkrátit. Jednou text přerušíme otázkou: s. 8 „... to asi nebude tučňák!“ Otázka: Kdo to tedy byl? Jak se říká samici tučňáka? Dočteme až po s. Společně shrneme, co jsme se o tučňácích zatím dozvěděli - z knížky i z vlastní zkušenosti. Odpovědi nemusí být nutně správné a vyčerpávající, následně si vše budeme ověřovat.

K tomu otázky, např. Co použili jako dopravní prostředek a proč? Navazující práce ve skupinkách; každá má jednu knihu (viz seznam), popř. vytištěný obrázek (s. 37, 43). Úkolem je zjistit informace o tučňácích: Čím je pokryté jejich tělo? Kde žijí? Čím se živí? Jak se rodí jejich mláďata? Co mají rádi? Umí létat?

Během práce skupinky obcházíme, radíme. Už víme, že tučňáci žijí v moři a mají rádi zimu. Bude se našim hrdinům líbit u nás? K tomu obrázky, kam se na svém putování dostali (s. 10, 28, 46). Tím povzbudíme zájem o knihu a zároveň neprozradíme příliš. Následuje předčítání. Představte si, že se dostali až do města… (s. 11 „Už se stmívalo… šaty dělají člověka“).

Praktické aktivity a rozvíjení dovedností

Je dobré mít k ruce glóbus nebo mapu světa a ukázat severní a jižní pól (se staršími dětmi zeměpis probereme detailněji). Kam se tučňáci potřebují dostat?

Vyzkoušeli jsme s různými skupinami několik aktivit. Nabízím nápady, které se osvědčily. Spolupráce ve skupině Se školní družinou se osvědčila pantomima. Zaměřili jsme se na téma „šaty dělají člověka“ a ukázali si na fotografiích pány ve fraku, poté si každá skupina vymyslela prostředí / situaci, kde se frak / oblek nosí (divadlo, ples, číšníci, houslisté, svatba, pohřeb) a předvedla.

Výroba motýlků: skládání barevných papírů do harmoniky. Kdo chce, uváže si je na krk. Výtvarné aktivity Obtahování / dokreslování: na velký papír nalepíme obrázky tučňáků Alfy, Beta a různá prostředí, děti vytvářejí cestu buď pouhým spojováním, nebo obtahováním předkreslené cesty ve tvaru vlnek a jiných klikatic. Stáli v řadě tučňáci, neměli co na práci. Vypadali, že by chtěli dělat si z nás legraci. Měli frak i kalhoty, zapomněli na boty.

Hra s padákem: uděláme zimu pro tučňáky; děti zmačkají bílé papíry (šmíráky) na sněhové koule a na padáku nejprve házejí na cíl, pak padákem koule rozhazují, jako když sněží.

Obrázky tučňáků a jejich prostředí pro srovnání pozornosti

Nezapomeňte, že pedagogové si rádi odnesou letáček k lekci se seznamem nabízených knih k tématu, včetně obrázku té stěžejní a tučňáčí básničky.

Seznam knih a odkazy pro doplnění

  • JUNAKOVIĆ, Svjetlan. Kde je tučňák Pip? [Praha]: Thovt, c2005.
  • RICHARDSON, Justin a Peter PARNELL. Tango: skutečný příběh jedné tučňáčí rodiny. Ilustroval Henry COLE, přeložila Markéta NAVRÁTILOVÁ. V Praze: LePress, 2017.
  • ČERNÍK, Michal. Tik, Ťak, Ťuk: pohádky o třech tučňácích. Ilustrovala Vlasta BARÁNKOVÁ. Praha: Knižní klub, 2016.
  • FROMENTAL, Jean-Luc a Joëlle JOLIVET. 365 tučňáků. Praha: Baobab, 2017.
  • MILBOURNE, Anna. How big is a million. Ilustroval Serena RIGLIETTI.
  • KODEŠOVÁ, Zdislava. Zvířátka sportují. Ilustrovala Karolína DRÖSSLER. Praha: Krigl, 2013.

Hra: Ice cool: ledová škola. Každá nová pohádka přináší do divadla něco výjimečného - dobrodružství, humor, fantazii i okamžiky, které dokážou spojit děti i dospělé. Vždycky je vhodný čas na uvedení vtipné, hezké a poučné pohádky, takže proč ne právě teď. A když se budou naši dětští diváci na představení těšit tak, jak jsme se my těšili při zkoušení, tak bude cíl naplněn. Ještě je tam Holubice a biblická postava Noe. To on postavil Archu a sveze na ni i naše tučňáky.

Tučňáci jsou tři, takže to je potíž. Každý je jiný - jeden víc svědomitý, druhý víc zlobí, třetí je tvrdohlavý. Důležité je, že jsou parta. A když na archu mohou jenom dva, tak mají problém, který musí vyřešit. Jaké emoce by si měli diváci z představení odnést? Je to spíš dobrodružství, komedie, nebo i dojemný příběh? Všechno dohromady. Je tam víra - tučňáci řeší, jestli existuje Bůh, naděje - když se plaví na arše, doufají, že doplují a že to dobře dopadne. A je tam i láska - kamarádství, síla nezradit toho druhého. A láska je nejvíc, řečeno biblicky. Pochybují o víře, ztrácejí naději, ale to že se mají rádi, to je nezpochybnitelné. To je ta emoce.

Jak náročné je převést příběh s tučňáky a archou na divadelní jeviště - bude tam nějaký „wow moment“, který stojí za zmínku? Není to nijak náročné, když máte k dispozici takové lidi. Byl to zážitek, bláznit se s tučňáky na arše na našem jevišti. Ta radost, to je pro mě ten wow moment, který si odnesu.

Proč by si podle vás měli rodiče vybrat právě tuto pohádku jako první divadelní zážitek pro své děti? Snad by to mohlo děti (i rodiče) vést k poznání, že divadlo není žádná slovutná instituce plná těžkých myšlenek. Ale že je to budova plná zábavy a svobody. A že se oplatí přijít zas. Milé děti, vezměte své rodiče do divadla na Tučňáky. Snad si tam vzpomenou na svoje dětství a budou pak na vás lepší. A vy na ně též. Premiéra už v neděli 17. května 2026.

Určitě jste na Alíkovi luštili Tučňáčí tajenky, byla to letošní prázdninová soutěž, již skončila. Tučňáci měli ale i jména, jak už tu zmínila anikaa! 3 zvědaví tučňáci Šámot, Bukaj a Kešitnarf si to ťapou sněhem podloženou zemí a zpívají si. Šámot najednou objevil na zemi ležet ohnivou hůl, sebral ji, ale pálila ho do křídla, proto ji přikryl sněhem, aby trochu vychladla, a pak si ji dal opatrně do zobáku. Pokračovali až domů, do iglú pro tučňáky. Jejich táta Lerak je přivítal a Šámot mu podal hůl. Táta Lerak se na hůl podíval a prozkoumal ji. Pak řekl, že možná patří tasmánskému Mikuláši, ale Kešitnarf řekl, že tasmánský Mikuláš žije v teple a co by tady v zimě -40 °C dělal!

Druhý den ráno Šámot, Bukaj a Kešitnarf vstali brzy a vydali se obejít všechna iglú, jestli hůl nepatří někomu z tučňáků. Návštěva Kerama byla taky marná, ten jen řekl, že jemu hůl nepatří a že ho nemají rušit, že právě snídá. I Pilif ale odmítl, stejně tak Limokcar. Zbýval už jen jeden - za ním se tučňákům moc nechtělo, o tomto tučňákovi se říká, že ovládá temnou magii - je to Valsoraj. Tak už víte, proč se vám 9. Bukaj, Šámot a Kešitnarf se Valsoraje zeptali, ale ten řekl, že jemu hůl také nepatří a ať ho neruší, že má právě schůzku s jedním hostem.

Tučňáčí kluci se zamysleli a na něco přišli. S kým má Valsoraj schůzku, když kluci obešli všechny tučňáky a tučňáci byli doma? Bukaj dostal nápad. Tučňáci se pomalu oknem vplížili do iglú Valsoraje a uviděli někoho moc tajemného, byl to polostín, na hlavě modrou čepici, na sobě šat se znakem ohně, a byl to také tučňák. Šámot, Bukaj a Kešitnarf vůbec nevěděli, kdo to je, až pak řekl Valsoraj tomu neznámému: „Šálukime, neboj, tvou hůl ti pomůžu najít, určitě tu někde bude!“

Bukaj, Šámot a Kešitnarf se na sebe zděšeně podívali. No jo, v zemi tučňáků přeci žije ještě jeden tučňák, kterého ještě nikdy nikdo nespatřil, až do teď. Byl to tajemný mocný Šálukim I. z rodu Mikulášů. Bukaj, Kešitnarf a Šámot rychle vylezli oknem ven a venku si ulevili. Po chvíli zjistili, že nemají hůl, museli ji nechat u Valsoraje! Schovali se proto za ledovou krou a v tom vyšel z iglú Valsoraj a Šálukim, Šálukim měl v ruce hůl, rozloučil se s Valsorajem a tiše zmizel.

Tučňáci v noci nemohli spát, jejich starosta obce Valsoraj zná osobně Šálukima, jaké to je? A jak vlastně umí Valsoraj kouzlit, jak se to naučil? Druhý den ráno, když racci zazpívali svou píseň, zase tučňáci vstali a vyšli ven z iglú. Před iglú stál tasmánský Mikuláš, žádný jiný tučňák ještě nebyl venku, všichni ještě spali, až na někoho - Valsoraj tiše pozoroval, co se venku děje, ze svého iglú. Tasmánský Mikuláš zatím dal Bukajovi, Šámotovi a Kešitnarfovi na památku 3 malé modré čepice. V tu ránu přiběhl Valsoraj a tasmánského Mikuláše praštil do zad.

Jako na zavolanou se zjevil Šálukim a zničil Valsoraje. Děkuji za přečtení článku (pohádky), určitě už znáte jména všech tučňáků z Tučňáčích tajenek. Žádný tučňáčí samec samozřejmě nemůže snést vajíčko. Ale vysedět ho může. A právě to se povedlo v Safari Parku ve Dvoře Králové. Dvojice mladých samců tučňáka brýlového původem z Amsterdamu dostala vajíčko od páru, který snesl vejce dvě. Samci mládě vyseděli a odchovali.

Pozoruhodný příběh se jako pohádka svým vyvrcholením trefil do období Vánoc. Šedavé prachové peří, zavalité tělo a šibalská očka. Malý tučňák brýlový vylíhnutý letos 30. října vypadá na první pohled jako jeho soukmenovci, má za sebou ale mimořádný příběh. „Mládě odchovala dvojice mladých samců, kteří k nám přicestovali z Amsterdamu. Abychom navýšili počet odchovaných mláďat, umístili jsme jim do hnízda vajíčko od páru, který snesl dvě oplozená vejce. Zatím není vyhráno, mládě se ale již přesunulo z hnízdní nory do zázemí, kde se učí přijímat ryby z rukou chovatelů. Crosby a Fleury, jak chovatelé dvojici tučňáčích samců pojmenovali, se v nizozemské metropoli vylíhli na podzim 2021.

„To, že si v hejnu nevybojovali samici, jsme vloni přičítali jejich velmi nízkému věku a malým zkušenostem. Od té doby ale zůstali spolu a dokonce i mimo dobu hnízdění se drží v páru. Rádi také společně objevují nové věci v expozici a podobně. Tučňáka brýlového vědci nově klasifikují jako kriticky ohrožený druh. Je proto žádoucí, aby chovná hejna produkovala mláďata.

Jakmile chovný pár snese vejce, zoologové je po 15 dnech odeberou a prosvítí. Pokud se u jednoho chovného páru sejdou dvě oplozená vejce, odborníci je rozdělí. Oplozená vajíčka putují pod páry, které oplozené vejce nemají. „Líhnutí automaticky neznamená odchov. To se nám už několikrát potvrdilo. Jednou už jsme této dvojici samců vajíčko jiného páru podložili, odchov se ale napoprvé nezdařil.

I díky této strategii není malý tučňák jediným přírůstkem sezony. Kromě něho vyrůstají ve speciální školce v zázemí Safari Prku další tři mláďata, a jedno se k nim ještě připojí. „Odhalí ho až analýza DNA z obrysového peří. Do toho mladí ptáci přepeří koncem ledna. Expozice tučňáků Pikkewyn Baai, která je součástí celku West Cape, je nadále normálně přístupná. Lidé se tu mohou vypravit přímo mezi tučňáky: expozice, která je největší v Česku, je průchozí.

Tučňák brýlový (Spheniscus demersus) je jediným africkým tučňákem. Věda je nově klasifikuje jako kriticky ohrožené vyhynutím. Od osmdesátých let klesl jejich počet na méně než polovinu a dál jich ubývá. Navzdory tomu ale člověk zůstává jejich největším nepřítelem, a to kvůli drancování přírodních zdrojů, především ryb. Pro tučňáky a další mořské živočichy tak nezůstává v moři dostatek potravy. Stále vážnější je i nepřímá hrozba uvíznutí ve vlečných sítích a znečišťování moří a oceánů vypouštěním odpadů. Tučňáci brýloví jsou relativně monogamní, páry jsou věrné hnízdní noře i partnerovi přinejmenším několik let.

Mapa rozšíření pobřeží u tučňáků a klíčová místa

tags: #2 #tucnaci #maji #miminko #pohadka