V dnešním díle si s Dominikou probereme vlivy obrazovky na dítě. Krásný den milí posluchači, zdraví vás Dominika. Na dnešek jsme si pro vás připravily ne moc populární téma a tím je modré světlo u dětí. Proč si myslím, že je nepopulární? Protože pro nás, rodiče, je tak pohodlné zapnout dítěti pohádku nebo písničku a tak nechceme slyšet, že to není tak úplně v pořádku. A proč tomu tak je si teď vysvětlíme. Podělíme se s vámi i o naše zkušenosti a na závěr si shrneme doporučení pro sledování obrazovek.
Co je modré světlo a proč může být problematické pro děti
Modré světlo je součástí přirozeného spektra barev a vyskytuje se tedy všude kolem nás. Jeho největší intenzita je ráno a brzy dopoledne a v průběhu dne klesá. Ovšem v obrazovkách je zastoupeno ve velkém množství a to v průběhu celého dne. Důvodů, proč nám může modré světlo vadit, je několik. U malých dětí jsou zásadní dva - jednak jeho dlouhodobé působení na vyvíjející se mozek dítěte a jednak působení na spánek. U starších dětí už jsou problémy trochu jiné a to hlavně závislosti a vznik depresí.
Modré světlo má negativní dopad na spánek u dospělých i u dětí. Hlavní příčinou je nižší tvorba melatoninu, hormonu, který ovlivňuje spánek. V průběhu dne jeho tvorba stoupá, což je mimo jiné způsobeno větším působením přirozeného červeného světla a nižším působením modrého. To odpovídá klasickému průběhu dne. Když je ale melatoninu málo, tak se spánkový cyklus zpožďuje a nebo narušuje. Byla provedena studie, kde bylo prokázáno, že denní vystavování obrazovce u dětí do 3 let má za následek pozdní usínání a zároveň kratší a nekvalitní spánek. Jednak je to již zmíněným melatoninem, ale ve výzkumu se dále ukázalo, že děti spí kratší dobu z úplně prostého důvodu. Čas, kdy by měly spát, tyto děti věnovaly obrazovkám. a pozor, to byl výzkum u dětí do 3 let! Zároveň mohou být děti neklidné a hůře usínat, což je pravděpodobně způsobeno obsahem toho, na co se děti dívají.
Kdy a jaké obrazovky jsou problematické
Kdy mluvíme o vystavování modrému světlu? Jedná se o jakékoli obrazovky. Ať už je to mobil, počítač, televize nebo tablet. Určitě jste někde slyšeli, že byste neměli používat mobil v noci, když spí dítě vedle vás, ať už v postýlce nebo s vámi v posteli. Určitě modré světlo ovlivní spánek váš i dítěte, ale hlavní problém způsobí u dětí, které ještě nemají vyvinutý cirkadiánní rytmus. Ten se vyvíjí do 6 měsíců věku a tak by neměl být malý kojenec vystavován modrému světlu vůbec. Jak už jsem zmiňovala, modré světlo přirozeně v průběhu dne klesá a v noci není běžně vůbec.
Tím, že si ho uměle vytvoříme a vystavujeme mu děti, zásadně jejich cirkadiánní rytmus ovlivňujeme. Tak už víme, že spánek je ovlivněn převážně skrze spánkový hormon, melatonin. Zároveň ale ovlivňují obrazovky vyvíjející se mozek dítěte. Spekuluje se, že časté vystavování povede k poruchám pozornosti a hyperaktivitě. Zatím přímá souvislost nebyla prokázána. Ovšem například v americké studii se zkoumaly děti do 3 let, které sledovaly pohádku s postavičkou SpongeBob, jak se chová agresivně ke svému okolí, tyto děti poté také vykazovaly prvky agresivní hry. Vypadá to, že pozorování rychlých střihů na obrazovce může mít za dopad poruchy pozornosti v pozdějším věku. Zde jde tedy o obsah na obrazovkách a ne přímo o vliv modrého světla.
Když mluvíme o vystavování modrému světlu, jedná se o obsah všech druhů obrazovek - mobil, televize, počítač, tablet. Pasivní sezení před obrazovkami vede k opožděnému vývoji řeči i psychomotorického vývoje a také k problémům v sociálním a manuálním vývoji. U malých dětí se cirkadiánní rytmus vyvíjí do 6 měsíců, a proto by kojenec neměl být vystavován modrému světlu vůbec. U starších dětí je riziko už jiné - riziko závislosti a depresí, spojené s častým sledováním a dopaminem.
Co říkají světové organizace a doporučení
Americká pediatrická asociace (AAP) doporučuje již v roce 1999 nevystavovat děti do 2 let žádnému televiznímu, audiovizuálnímu či multimediálnímu obsahu. V roce 2016 vyšla nová doporučení: do roka a půl by děti neměly být před obrazovkou, od roka až do 2 let jen s rodiči a jen vysoce kvalitní obsah a omezený čas. Od 2 do 5 let má dítě sledovat opět jen s rodiči vysoce kvalitní obsah a to maximálně 1 hodinu denně. Dospělý by měl vždy vysvětlovat a dávat obsah do souvislostí. Ložnice a jídelní židlička by měla být místa bez pozorování obrazovek. Od 6 let je potřeba se s dětmi domluvit na pravidlech používání technologií a stanovit čas u nich strávený. WHO vydalo doporučení v roce 2019, kde také doporučuje do 2 let děti nevystavovat a děti od 2 do 5 let by měly trávit maximálně hodinu denně sedavou aktivitou, do které spadá i čas u obrazovky. Francie má radikálnější názor a doporučuje nechat obrazovky mimo děti do 3 let. Videohovory s blízkými nejsou do styku s obrazovkou počítány.
V rámci praktického života rodičů často zaznívá, že čas sledování je jen kompensací, když jinak rodiče nemají čas. Rodiče by se však měli snažit omezit používání obrazovek, aby děti mohly rozvíjet řeč, sociální dovednosti a motoriku prostřednictvím interakcí s lidmi a světem kolem sebe. Někteří rodiče uvádějí, že mezi věkovými skupinami 2-5 let je doporučený limit kolem jedné hodiny denně, a to jen při společném sledování s dospělým. Interaktivní obsah a programy vhodné pro daný věk mohou podpořit jazykový rozvoj, avšak obecně se doporučuje omezovat čas a upřednostňovat reálné hry a sociální kontakt.
Doporučení na praktické nastavení domácího režimu
- Malá děti do 18 měsíců: vůbec by neměly sledovat obrazovku (výjimkou jsou videohovory).
- 18-24 měsíců: sledování jen s dospělým, který obsah vysvětluje, a maximálně půl hodiny denně.
- 2-5 let: sledovat pouze s dospělým, obsah vysoce kvalitní, maximálně 1 hodina denně; dospělý always vysvětluje souvislosti; kladný obsah bez násilí.
- 6 a více let: nastavit rodinná pravidla používání technologií; domluvit časy bez mobilu (např. během cesty, před spaním).
- Vytvořit „screen-free zóny“ v místnostech, jídelně a ložnicích.
- Učit děti bezpečným návykům, sledovat obsah a aplikovat rodičovskou kontrolu na zařízeních.
- Společná aktivita: dítě sleduje programy s dospělým a následně aktivity, které přenášejí získané poznatky do reálné situace.
- Nezávislost dětí na médiích rozvíjet skrze hraní, čtení a interakci s rodinou mimo obrazovky.
Najít kvalitní informace můžete například na digitalnizdravideti.cz nebo decko.ceskatelevize.cz. Důležité je, že technologie by neměla tvořit náhradu za rodiče. Pokud se zrovna dítěti nemůžou věnovat, rodiče by neměli za každou cenu ho zabavit obrazovkou; dítě by mělo rozvíjet fantazii a své emoce s rodiči a v reálném světě.
Praktické zkušenosti rodičů
Nicole: U nás se začal syn kolem roku a čtvrt více dívat na televizi. Dřív byl spíš pasivní divák u kojení. Nově sleduje videa s traktory, bagry, lego, barvy. Pokud měl čas u televize více než hodinu denně, budil se v noci. Dnes omezujeme čas na hodinu denně a večer se vyhýbáme přidávání posledních videí blízko večera.
Jana: Doma bez televize, tablety jen když děti spí. Děti sledují jen sporadicky; nyní po narození druhého dítěte se screen time zvýšil. Je důležité sledovat obsah a dopady na chování a soustředění.
Alžběta: S dětmi koukáme na pohádky hlavně ráno a dopoledne; snažíme se vybírat klidnější, méně akční pořady a vždy s vysvětlením. Maximálně 20-30 minut denně, později 30 minut až 1 hodina pro starší dítě; občas sledujeme anglicky, pokud se dá.
Eliška: Sledování pohádek je součástí dne; důležité je sledovat, co se na obrazovkách děje, a proč je to vhodné či nevhodné. Důraz na interakci a vysvětlování zůstává klíčový. S překročením doporučených délek se může objevit unavení a zhoršená nálada.
Podpora rodičovské role a školní zodpovědnost
Safer Kids Online je celosvětová iniciativa, která pomáhá rodičům vytvářet bezpečné online prostředí pro děti a nabízí nástroje pro plánování rodinných pravidel bez obrazovek a bezpečné používání médií. Důležité je, aby rodiče a učitelé pracovali společně na mediálním vzdělávání a na budování zdravých návyků v rodině.
V souvislosti se sledováním televize a médií u dětí jsou často citovány výzkumy, které ukazují rizika, ale i možné přínosy kvalitního obsahu. Omezení pasivního sledování v kombinaci s aktivní interakcí a vyhledáváním vhodného obsahu je klíčem k podpoře vývoje řeči, kognitivních funkcí a sociálních dovedností u dětí.

Rychlé shrnutí klíčových bodů
- Do 2 let se nedoporučuje žádné sledování obrazovek; videohovory jsou výjimkou.
- Od 18-24 měsíců lze sledovat jen s dospělým a krátce; preferujte kvalitní obsah.
- Od 2-5 let jen s dospělým a maximálně 1 hodina denně; důraz na interakci a porozumění.
- 6 let a výše: stanovte pravidla a vyhýbejte se sledování ve všech zónách bez distrakcí.
- Obrazovky by neměly nahrazovat rodičovskou péči a interakci; podpořte kontakt a aktivní hraní.