Průvodce 2–5 měsíčním miminkem neprospívá: příčiny, příznaky, vyšetření a rady jak postupovat

Dříve než si rozebereme jednotlivé příčiny, příznaky a následky toho, že děti neprospívají, podívejme se, co je pro daný věk optimální z hlediska adekvátního fyziologického, psychického a motorického vývoje.

Raný dětský věk Předchází mu nitroděložní období, raný dětský věk pak začíná narozením dítěte a trvá prvních 14 let jeho života.

Z praktických a statistických důvodů se dělí na jednotlivá období.

Prvních 28 dní života dítěte označujeme jako novorozenecké období, přičemž prvních sedm dní vydělujeme jako tzv. užší novorozenecké období.

Obecně je charakterizováno adaptací na nové prostředí. Novorozenec se přizpůsobuje novým životním podmínkám.

Objevují se funkce, které byly v průběhu fetálního života jen slabě rozvinuté, nebo nebyly v činnosti.

Zástava placentárního oběhu vyvolá změny, které jsou nejprve funkčního charakteru, později jsou spojeny s přestavbou a dozráváním celých systémů.

Nastupuje samostatné dýchání, přestavba oběhu, vzniká potřeba udržet si tělesnou teplotu, acidobazickou, iontovou a vodní rovnováhu, začíná fungovat trávení, zapojují se exkreční funkce aj.

U předčasně narozených, nemocných, postižených nebo novorozenců s vrozenými vadami je adaptace ztížena v závislosti na stupni odpovídajícího postižení.

Kojenecké období trvá do konce 1. roku života dítěte. Je dobou intenzivního růstu a rozvoje motorických a psychických funkcí.

Dítě bývá zpravidla první měsíce pouze kojeno, což je velmi důležité pro vývoj jeho obranných schopností, citový vývoj a správnou funkci některých systémů.

Kojenec vyžaduje vhodnou péči a ochranu před infekcemi. V tomto období je pravidelně sledován příslušným praktickým dětským lékařem, v poradně se kontroluje jeho růst a vývoj, velký význam má v této době také očkování.

Specifika dalších období Batolecí období - období 2.-3. roku. Dítě se osamostatňuje v základních životních funkcích, v chůzi, řeči, přijímání potravy, udržování čistoty a poznávání prostředí.

Předškolní období - 4.-6. rok života. Pokračuje osamostatňování dítěte a zdokonalování získaných zkušeností. Dítě je obratnější, touží po hře, povídání, zábavě. V chování se může objevit negativismus.

Školní období - dítě ve věku 7-14 let. Toto období se dále ještě dělí na mladší a starší školní věk. Škola výrazně ovlivňuje vývoj poznání a zájmů dítěte. Na děti má pozitivní vliv práce v zájmových kroužcích a mimoškolní aktivity, zejména sport. V tomto období se projevují individuální zájmy, jejichž rozvíjení děti často orientuje k volbě budoucího povolání.

Růst a vývoj Základními charakteristikami dětského věku jsou růst a vývoj. Oba procesy jsou úzce spjaty a vzájemně se podmiňují. Co rozumíme pod pojmem růst? Kvantitativní přibývání tělesné hmotnosti jako celku a jeho jednotlivých častí.

Vývoj představují kvalitativní změny spojené s diferenciací tkání jednotlivých systémů a následný rozvoj jejich činnosti. Důležité je uvědomit si, že růst a vývoj nejsou rovnoměrné po celé dětství a mohou být ovlivněny mnoha faktory.

Pojmem růst rozumíme nárůst délky a zvětšování hmotnosti těla a jeho jednotlivých častí. Růst těla není rovnoměrný a proporcionální. Zvětšování délky těla je podmíněno růstem kostí, přičemž se mění jejich tvar a struktura.

Je regulován bezpočtem vnitřních faktorů (hormony, růstové faktory, genetická výbava - vysocí rodiče mívají vysoké děti, a naopak, atd.) a vnějšími vlivy (prostředí, životospráva, fyzická aktivita, sport, výživa - při správné výživě rostou děti rychleji, socioekonomické faktory aj.).

Percentilové grafy Odborníky doporučovaným nástrojem k zaznamenávání a hodnocení růstu jsou percentilové grafy. Při průběžném sledování naměřených hodnot výšky dítěte nemůže lékaři ani rodičům uniknout změna pozice v percentilové síti, která může signalizovat možnou poruchu tělesného růstu.

Po zanesení tělesné výšky odpovídající věku dítěte do percentilového grafu je možné srovnat výšku dítěte s výškou jeho vrstevníků a zhodnotit tak míru odlišnosti od normy (např. dívka na 20. percentilu tělesné výšky je vyšší než pětina jejích vrstevníků, ale 80 %, tj. čtyři pětiny dívek ve stejném věku jsou vyšší než ona).

Roste-li dítě pod čarou 3. percentilu, pak je pravděpodobné, že s jeho růstem nemusí být vše v pořádku, a jistě je v takové chvíli vhodné tuto skutečnost konzultovat s ošetřujícím lékařem. Pokud se však dítě od narození stále pohybuje svou výškou kolem 3. percentilu, stejně tak i hmotnost je v tomto pásmu a dítě je jinak zdravé, nemusíte se znepokojovat, zvláště, jsou-li jeho rodiče malého vzrůstu.

Novorozence, kojence a malé děti do dvou let měříme zásadně vleže s využitím bodymetru (dříve korýtko) nebo speciálního měřítka pro kojence, které by měly zcela jistě být v ordinaci každého praktického dětského lékaře.

Při měření staršího dítěte ve stoje by dítě mělo být zásadně bosé, s nataženými dolními končetinami, s chodidly u sebe. Hýždě a lopatky se dotýkají svislé stěny měřidla, horní končetiny zcela volně visí podél vzpřímeného trupu. Hlava je orientována jako při pohledu do dálky. Na vrchol temene přiložíme kolmo pevný plochý předmět a odečteme hodnotu tělesné výšky.

Velikost dítěte je ovlivněna rasově, národnostně a geneticky. Co se týče dědičnosti, je častým jevem, že malé matky mají asi o 8 % menší děti než matky vyšší a těžší. Menší novorozenci se rodí velmi mladým a starším matkám, obecně také z vícečetných těhotenství.

Specifika přírůstku hmotnosti a růstu dle jednotlivých období: Novorozenecké období - proporce těla mají své zvláštnosti - velká hlava, poměrně dlouhý trup a krátké končetiny.

Kojenecký věk - nejintenzivnější přírůstek je v prvních třech měsících života, později se zpomalí. Dítě nemusí přibírat každý den. Normální porodní hmotnost se ve 4. měsíci života zdvojnásobí a kolem 1. roku věku dítěte ztrojnásobí. Novorozenci s nízkou a nadměrnou hmotností váží a měří ve věku 1 roku přibližně stejně jako ostatní děti. Kojenec za první rok svého života vyroste asi o 25 cm.

Batolecí věk - dítě ročně přibere asi 2 kg, ve 2. roce vyroste přibližně o 11 cm a ve 3. roce o 9 cm.

V tomto věku se uzavírá velká fontanela a končí prořezávání mléčných zubů.

Předškolní věk - v tomto období je tempo růstu nejnižší z celého dětského věku - dítě ročně přibere asi 1,5 kg a vyroste o 5 cm.

Školní věk - pro něj je typická pomalá intenzita růstu (cca 5-6 cm a 2-4 kg ročně), končetiny rostou relativně rychleji v porovnání s trupem a hlavou.

(Ne)prospívání nejmenších Samo prospívání závisí na mnoha faktorech. Některé z nich lze ovlivnit, některé však nikoli. Prospívání je poměrně významně ovlivněno stravováním. Obzvlášť důležité je v kojeneckém období, a protože nejvhodnějším zdrojem potravy v tomto věku je mateřské mléko, děti, které jsou kojeny, obvykle prospívají, i když mohou být i drobnější.

Pokud však matka nemá mléko nebo ho nemá dostatek, je odkázána na umělou výživu tzv. mléčnou formulí, tj. adaptovaným kravským mlékem, které je svým složením přizpůsobeno mléku mateřskému a obohaceno o některé živiny a vitaminy. Nekojené děti mívají častěji problémy se zažíváním.

Pokud pediatr nezjistí příčinu neprospívání dítěte, sleduje kojence případně i dětský gastroenterolog, hledají se i další možné příčiny neprospívání. Je nutno říci, že celkově ovlivňují prospívání i některé další systémové poruchy.

Kromě nemocí trávicího ústrojí mohou být důvodem neprospívání také oběhové a časté respirační nemoci, stejně jako endokrinologické a imunologické poruchy.

Příčiny Pátrat po příčinách toho, proč dítě odmítá jíst, proč je neustále nemocné, slabé či unavené, není jednoduché. Jsou to např. chromozomální anomálie, poruchy hormonálního systému (např. štítné žlázy), nemoci související s metabolismem (cukrovka, cystická fibróza, celiakie), chronická onemocnění jater, ledvin; v ojedinělých případech i psychické poruchy.

Statistiky však poukazují na to, že ve většině případů je hlavní příčinou neprospívání dětí snížený příjem potravy. Objevují se i případy, kdy se na neprospívání dítěte podepisuje nevyhovující výživa, případně nedostatečná péče, horší, ale bohužel možnou, variantou je i týrání dětí.

Při posouzení zdravotního stavu dítěte je potřeba zjistit možný výskyt vrozených vývojových vad, prodělané infekce, možné alergie. Nezanedbatelné nejsou ani informace o absolvování povinného očkování nebo zprávy o tom, jak probíhal prenatální vývoj dítěte nebo zda se případně nevyskytly komplikace při porodu.

Mezi projevy neprospívání dítěte patří snížení hmotnosti nebo pomalejší přírůstek hmotnosti, který neodpovídá věku dítěte; dále i zpomalení růstu. Důležitým ukazatelem jsou také změny v psychickém vývoji, např. opoždění řeči, vývoje motoriky. Rodiče by měli sledovat, jak se dítě projevuje při přijímání potravy, do jaké míry se u něj objevují průjmy, zácpa, zvracení, zda nemá příznaky dehydratace (suchá pokožka, u kojenců prohlubinka ve fontanele).

Aby se dítě mohlo správně vyvíjet, musí být uspokojeny jeho nejdůležitější tělesné, psychické a sociální potřeby. Pokud tomu tak je, a dítě má přesto příznaky, které nasvědčují, že jeho zdravý vývoj a růst jsou ohroženy, rodiče by neměli váhat a měli by bezodkladně kontaktovat odborníka.

Miminko přestalo přibírat - snížení příjmu mateřského mléka z prsu Někdy se stane, že po počátečním klidném období kojení a dobrého přibírání dojde po pár týdnech či měsících ke změně chování miminka a je možné pozorovat jeden nebo více těchto znaků: Miminko je už v tento okamžik dokrmováno nebo se zjistilo, že nepřibírá. Miminko začne trávit pitím z prsu kratší dobu a po skončení kojení je nespokojené nebo kojení skončí pláčem. Miminko se při kojení hněvá, pláče, vzpírá se.

Miminko, které předtím nemělo žádný problém s přisátím, začne hlavičku odvracet od prsu, odmítá se přisát a při přisávání pláče. Miminko je spokojené, když je položené. Jakmile ho vezmete do rukou a dáváte k prsu, začne plakat a odstrkovat se. Miminko se vícekrát za den odmítá kojit, ačkoliv je hladové; odmítá se nakojit v bdělém stavu; typicky se kojí lépe v noci než přes den.

Miminko se místo přisátí k prsu prohýbá do luku, odtahuje se od prsu, přestává z prsu pít po krátké době, nechce se přisát k druhému prsu, ačkoliv je hladové. Miminko si místo přisátí k prsu často saje pěstičku nebo prsty. Miminko se kojí méně často, má mezi kojeními dlouhé rozestupy a není ochotné se nakojit ani tehdy, kdy je nespokojené a hladové.

Trávíte velké množství času vystihováním správného okamžiku ke kojení, protože jindy se miminko nechce přisát, a kojení je pro vás frustrující. Dětský lékař nebo lékařka zjistí, že miminko za poslední období přibírá málo nebo nepřibírá vůbec. Miminko k výše uvedeným příznakům navíc ještě začalo po kojení ublinkávat, ačkoliv předtím se to nestávalo.

Paradoxně můžete cítit, že jsou prsy nalité nebo v nich jsou bulky, a tak se může zdát, že máte mnoho mléka. Nalití prsů ale ve skutečnosti znamená, že miminko mléko nevypilo a že se v nich hromadí, proto jsou neobvykle nalité. Jde o to, že po dobu uplynulých týdnů jste prsy nalité neměla a objevilo se to až později. Většinou se jedná o miminka, která v prvních týdnech přibírala velmi dobře a pila z prsu vydatně, a proto se na počátku této situace jejich přibírání nejeví jako nedostačující, znepokojující bývá spíše jejich chování související s kojením.

Pokračuje-li situace dále, může se objevit i nedostatečné přibírání nebo nepřibírání. Lidé takovou situaci pojmenovávají různě. Hovoří o bojkotu, laktační krizi, růstovém spurtu, ale i o alergii miminka na potraviny nebo kravské mléko, o refluxu, nadprodukci mléka, příliš silném vypuzovacím reflexu, laktózové intoleranci a podobně.

Rozuzlení toho, co se děje, přichází při pozorování kojení a sledování, jak miminko pije z prsu. Při pozorování kojení dokáže laktační poradkyně spolu s vámi odlišit podle tzv. „pauzy v bradě“, jestli miminko pije mléka mnoho nebo málo. Jestliže při pozorování kojení pije miminko krátce a vypije malé množství mléka, je zřejmé, že se jedná o snížený příjem mateřského mléka po jeho počátečním vydatném příjmu. Takovéto chování miminka je proto reakcí na snížený tok mléka.

To, že má miminko nižší příjem mléka, se dá od nadprodukce odlišit jednoduše: miminko bude při nadprodukci vydatně pít. Při sníženém příjmu mléka bude pití málo a bude krátké. Abyste toto odlišila a získala pomoc, sejděte se s profesionální laktační poradkyní MAMILY, kterou si vyberete z našeho seznamu.

Jaké jednoduché kroky můžete podniknout ihned? a) Využijte kontaktu kůže na kůži - to znamená miminko vysvlečené do plenky a vy do půl těla. Takto si miminko můžete položit na sebe například ve chvíli, kdy usne a vy si rovněž potřebujete odpočinout.

b) Podívejte se na náš článek o přisátí a zlepšete přisátí a polohu nebo polohu změňte. c) Začněte při kojení využívat pohyb, postavte se a při kojení se pohupujte nahoru a dolů, jako byste dělala mírné podřepy. d) Naučte se používat šátek nebo nosítko a zkuste miminko nejprve dát do něj, začít ho uspávat a potom mu nabídnout prs. e) Pomoci vám může i gymnastický míč, na který si při kojení sednete a budete se společně s miminkem pohupovat. f) Zkuste kojit vleže. Případně se při kojení postavte a zkuste chodit. g) Nejprve miminko uspěte a kojte ho v polospánku nebo v okamžiku, kdy se teprve probouzí a není ještě úplně vzhůru. h) Můžete kojit v zatemněné místnosti bez hluku. i) Zkuste se společně s miminkem vykoupat. Voda, která ho nadnáší, ho může uklidnit, může se přisát ochotněji a déle zůstat na prsu a pít. j) Nenuťte miminko k prsu. Nenechávejte ho plakat, nesnažte se ho kojit v době, kdy pláče nebo kdy kojení odmítá. Prs mu nabízejte „nenápadně“.

Kromě toho zjistěte, zda se tvorba mléka nemohla snížit vlivem nějaké konkrétní příčiny, která by se dala odstranit: a) přirostlá uzdička pod jazykem miminka; b) používání dudlíku; c) používání lahve; d) používání kloboučků; e) dlouhé pravidelné odloučení od miminka v průběhu dne nebo situace, kdy se příliš velkou část dne o miminko stará někdo jiný než vy; f) miminko nespí společně s vámi nebo začalo spát celou noc, případně jste ho naučili prospat celou noc; g) užívání hormonální antikoncepce, a to i jednosložkové, případně nitroděložního tělíska, které vylučuje hormony; h) užívání některých léků, které někdy mohou snižovat tvorbu mléka.

Co uděláte společně s laktační poradkyní MAMILY? V průběhu setkání s laktační poradkyní budete hledat řešení ke zlepšení situace. Podíváte se na možné příčiny, kvůli kterým miminko mohlo začít z prsu přijímat méně mléka, a pokusíte se je odstranit. Poradkyně vám ukáže správné přisátí a jak jej dosáhnout. Ukáže vám, jak vystihovat správné okamžiky ke kojení a vysvětlí vám, jak souvisí kojení a spánek a jak ke kojení můžete využívat polospánku miminka. Kromě toho vám také vysvětlí, jaké máte možnosti zvýšení tvorby mléka a společně projdete důležitost kontaktu kůže na kůži. Ukáže vám, jaká opatření můžete učinit, aby se situace postupně zlepšovala.

Jaké tři věci jsou v této situaci klíčové? 1) Trpělivost a přesvědčení, že to zvládnete. Laktační poradkyně MAMILY vám pomůže a povzbudí vás. Povzbudit vás mohou i příběhy jiných žen, které to zvládly. 2) Fyzický kontakt s miminkem (kontakt kůže na kůži). 3) Zvyšování tvorby mléka.

Co když je příjem mateřského mléka z prsu skutečně nedostačující nebo miminko hubne? Na základě pozorování kojení a pauzy v bradě je možné v průběhu návštěvy laktační poradkyně MAMILY zjistit, zda je příjem mléka pro miminko dostačující. Jestliže při pozorování kojení poradkyně zjistí, že tomu tak není, je v takovéto situaci prvním krokem náprava kojení a zlepšení kojení a přisátí, stejně jako zvýšení tvorby mléka.

Bude-li příjem mateřského mléka i po všech opatřeních nedostačující nebo bude-li miminko hubnout, proberte společně s poradkyní některé další možnosti: 1) Laktační poradkyně vás v závislosti na okolnostech může naučit používat laktační pomůcku na prsu. 2) Může vám ukázat, jak dokrmit miminko, které se odmítá přisát, použitím pohárku. 3) U miminka staršího 4 měsíců vám může vysvětlit, jak mohou ke zlepšení kojení pomoci vysoce kalorické příkrmy. Může se to jevit jako překvapivé řešení, ale miminko, které trochu zasytí jídlo, má potenciál být spokojenější na prsu a pít déle.

Infografika: Jak číst percentilové grafy růstu

Chcete si o této situaci přečíst další detaily? Zde je článek i s popisem toho, co ženy zažívají a na co se ptají. A zde je podrobné řešení i s různými praktickými tipy. Přečtěte si i podrobný článek pro zdravotníky o pomalém přibírání po počátečním dobrém přibírání.

Hodnocení základních antropometrických dat je v pediatrii základem preventivních prohlídek. Růstová diagnóza může pomoci odhalit závažná onemocnění, která mohou být spojena s poruchami stavu výživy nebo poruchou růstu. Jedním z ukazatelů prospívání každého dítěte je odpovídající růst. Základní příčinou neprospívání, neboli nedostatečných hmotnostních přírůstků, je vždy nedostatek vhodné výživy. Malnutrice může být příčinou např. poškození CNS, trvale malé postavy a sekundární imunodeficience. Časné rozpoznání a odpovídající léčba tak může zabránit dlouhodobému vývojovému poškození dítěte.

Problematice Neprospívání kojenců a malých dětí se věnuje 3. Dalšími průvodními znaky jsou nedostatečný obvod hlavy a výška dítěte. U malých dětí je nejcitlivějším ukazatelem hmotnost, u starších výška. Neexistuje jednoznačná dohoda, co lze považovat za hranici mezi fyziologickými a patologickými hodnotami. považovat růst pod 3. percentilem nebo změny daného parametru, které překračují dvě percentilová pásma.

donošeného novorozence jsou spíše odrazem intrauterinního prostředí, zatímco parametry ve dvou letech již korelují s výškou rodičů a odrážejí vlivy genetické). Zejména v období mezi 4. a 12. Plně kojené děti se často pohybují na dolních hranicích růstových grafů aniž by neprospívaly, protože růstové grafy byly tvořeny s pomocí dat získaných i na dětech živených formulemi. Zejména v období mezi 6. a 18. Během prvních pěti měsíců dítě svoji porodní hmotnost obvykle zdvojnásobí a do konce prvního roku života ji v průměru ztrojnásobí. Hmotnostní přírůstky v prvním roce života se tedy postupně snižují. Ve druhém roce přibývá dítě asi 2-3 kg za rok, ve třetím roce asi 2 kg.

U starších kojenců a větších dětí je nutné posuzovat hmotnost vždy ve vztahu k délce (výšce), tedy tzv. hmotnostně-výškový poměr či BMI (Body Mass Index). Růst mozku je nejrychlejší v prvních dvou letech života. Důležitým parametrem je vývoj délky/výšky, tedy růstová křivka. Růstové tempo je definováno jako počet centimetrů, o které dítě vyroste během určitého časového období (obvykle přírůstek výšky za rok). Během vývoje dítěte se střídají období rychlejšího růstu a období pomalého růstu. Nejrychlejší růstové tempo je v prvních šesti měsících života, výrazně se zpomaluje kolem dvou let.

Neorganické neprospívání je dáno špatnou péčí o dítě - může být způsobeno psychickým, sociálním a emočním zanedbáváním dítěte. vztah váha/výška pod 3. percentil nebo pod 90 % standardu (standard = 50. toxikologie: Pb, event. metabolické vyšetření k event. dostatečný kalorický příjem (kojenecká formule s přídavkem glukózových polymerů a tuků).

tags: #2 #5 #mesicni #miminko #neprospiva