Jestli už za sebou máte porod, pak vám jistě něco říká poučka, že u prvorodičky trvá tzv. otevření o každý centimetr asi hodinu a potřebných centimetrů je deset.
Ty ženy, které zažily „být na tři centimetry“, se při představě dalších sedmi hodin asi celkem pochopitelně hroutily.
Je to už devět let, co se mi narodil můj první syn.
Jako bych to ale viděla dnes: „Maminko, vy jste přijela otevřená na pět centimetrů!
Pokud se budete dál otevírat rychlostí jeden centimetr za hodinu, za pár hodin máte miminko v náručí!“
Jenže ono to tak vůbec nebylo.
Zajímavé je, že oba moje porody se „zastavily“ na osmi centimetrech, a dál to prostě nešlo.
A následovaly ze strany personálu věty typu: „Musíte porodit, než mi skončí služba! Už jen dva centimetry, tak tomu pomůžeme, ano?“
Co vám budu povídat, nevzpomínám na to úplně ráda.
Jako bych byla na atletickém víceboji a lékařce, která se na mě chodila dívat, chyběly v ruce už jen stopky.
Naštěstí mám pocit, i z vašich příběhů, které nám posíláte, že se přístup k rodičkám v mnohém zlepšil, ale jako vždy a všude je to hlavně „o lidech“.
Atmosféra, mysl a rytmus porodu
O tom, jak obrovský vliv má atmosféra a nastavení maminky na průběh porodu, mluví porodní asistentka Anička Kohutová: „Zavřete oči, představte si, že se milujete se svým mužem.
Je přítmí, všude jen světla svíček, ticho nebo příjemná hudba.
Pomalu se odpoutáváte od reality, ztrácíte kontrolu nad sebou, nad svým tělem.
Nevnímáte čas ani prostor.
Dostáváte se do jiného stavu vědomí, kde má místo jen vaše láska a emoce.
Vyplavuje se vám hormon lásky oxytocin.
Zrychluje se vám dech, zrychluje se vám tep, oddáváte se naplno tomuto pocitu.“
A teď následuje jedno velké stop.
Máte tři minuty na to, abyste dosáhla svého vrcholu, pokud ne, muž, se kterým se milujete, prostě odejde.
Možná se ptáte, jakou souvislost to má s porodem.
Vždyť během něj jde dost možná o život nenarozeného miminka, i proto je někdy potřeba si se vším pospíšit.
Jenže dost často se spěchá i tehdy, kdy k tomu není důvod.
A jak říká Anička Kohutová, právě vaše mysl dokáže porod někdy i úplně zastavit…
První doba porodní a zrození branky
PRVNÍ DOBOU PORODNÍ začíná porod.
ZÁNIKEM HRDLA DĚLOHY vzniká děložní branka, ta se postupně rozvinuje.
Hormon u porodu je stejný jako u milování.
Zajímavostí je právě to, že u porodu se vyplavuje ženě stejný hormon jako u milování.
„Rodící tělo také čeká na vrchol a tím je porod.
Porod dítěte, které žena miluje.
Pokud má stejné podmínky jako u milování, tedy přítmí, ticho, intimitu, nikdo ji nevyrušuje a neříká, co má dělat, neurčuje jí čas, za jak dlouho má porodit, pak může porod běžet, jak má,“ upřesňuje porodní asistentka.
Je totiž tolik věcí, které v porodnici můžou porod narušit!
„Všechny ženy mají u přirozených porodů stejné rysy chování.
Jsou překrásné, výraz jejich tváře je smyslný, mají otevřená ústa, krouží svými boky, zhluboka dýchají, vydávají stejné zvuky jako při milování.
Vnímají jen své tělo, dostávají se do stavu vědomí, kdy je zcela vysazen jejich racionální mozek.
Dokud někdo neřekne stop,“ popisuje.
Jako příklad dodává příběh jedné z maminek, kterou k porodu doprovázela: „Zůstaly jsme doma, než jsme si byly opravdu jisté, že se porod rozběhl.
V prostředí, kde byly zapálené svíčky, v aromalampičce voněla levandule a hrála krásná hudba.
Když jsme přijely na příjem, přivítala nás rozespalá porodní asistentka slovy: „Co vás trápí?“
A poté začal výslech, byť měla rodička vše dopředu vypsané.
Po 45 minutách jsme se přesunuly na pokoj s tím, že budeme mít klid, tolik potřebný k porodu.
Jenže ani tam se idyla nekonala, ač jsme se o to společně snažily ze všech sil.
A pak následovala osudová věta porodní asistentky, která měla tou dobou službu: „Nejezdila jste na koni? Jste dole úplně ztuhlá, to nevím, jak vůbec porodíte.
Nic sice nechcete, ale bez spasmolytik neporodíte.
Porod má běžet jako hodinky, centimetr každou hodinu.
To je můj porod a moje tempo.“
Jak říká Anička Kohutová, běžně u porodů nemluví, nyní ale přišel čas, kdy musela.
„Říkala jsem mamince, že vše jde, jak má, že každý porod má své tempo a čas, ať vypustí z hlavy vše, co slyšela, ať mi věří.
Žena zavřela oči, opět začala dýchat přirozeně a přišla další porodní vlna,“ vypráví porodní asistentka.
Jak postupuje otevření a co čekat v I. době porodní
Podobně vzpomínám na svůj první porod i já.
Jednoduše jsem se neotevírala předpokládaným tempem, a i když bylo miminko na monitoru v pořádku, jak sami lékaři potvrdili, bylo prý potřeba mu pomoct.
Dirupcí vaku blan, dávkou umělého oxytocinu…
Jsem šťastná, že mám zdravé dítě, ale dala bych ruku do ohně za to, že věty typu „Takhle neporodíte ani do rána“ skutečně ničemu nepomohly.
Právě naopak.
Možná totiž byly příčinou toho, že porod nepostupoval.
Porod nemá časový harmonogram.“
„Od té doby, co ženy provázím u přirozených porodů, zjišťuji, že každý porod je jiný, žádný nemá předem daný časový harmonogram.
Kontrakce jsou buď dobré, pak se porodní cesty otevírají, nebo jsou slabé, a to má vždy svou příčinu, na kterou je dobré přijít.
Má žena klid na rození?
Kde je dítě?
Jak vstupuje do porodních cest?
Když vyloučím první variantu, tedy má podmínky k porodu, až pak je vhodné ženu vnitřně vyšetřit.
Zjistit, kde je dítě, jak do porodních cest vchází.
Když má problém vstoupit do porodních cest, pak tělo reaguje velmi moudře, nepůjde proti dítěti, proces zastaví, aby dítě mělo čas pozici napravit.
V tomto případě není nic horšího, než kontrakce uměle zesílit umělým oxytocinem.
Pak tělo nereaguje obranně a jde mechanicky proti dítěti,“ vysvětluje porodní asistentka.
Co z toho všeho plyne?
Kdyby se ale někteří lékaři snažili trošku víc hledět na porody individuálně, možná by přirozených porodů výrazně přibylo.
Protože když jde o fyziologický porod, my ženy víme, jak na to.
Naše tělo a naše intuice nám napoví.
A pokud máme u porodu prostředí, ve kterém se cítíme bezpečně, a někoho, komu důvěřujeme, máme velkou šanci, že narození našeho miminka bude nádherným zážitkem.
Co znamená I. doba porodní
V 1. době porodní dochází za pomoci děložních kontrakcí k otevírání a zkracování děložního hrdla až do jeho úplného zániku a vytvoření souvislého porodního kanálu.
Známkou začátku porodu jsou kontrakce, které trvají déle, jsou silnější a pravidelnější, než tomu bylo dříve v průběhu těhotenství.
Na začátku porodu je interval mezi kontrakcemi obvykle okolo 10 minut (může to však být i více nebo méně) a kontrakce trvají zhruba 30 až 45 sekund, přičemž nepolevují ani při změně polohy či pohybu.
Postupně dochází ke zkracování intervalu mezi jednotlivými kontrakcemi.
Lékaři obvykle doporučují zůstat na začátku porodu ještě v klidném prostředí domova a do porodnice odjet až ve chvíli, kdy se kontrakce objevují v intervalu zhruba 5 minut (viz náš článek Kdy odjet do porodnice).
Zhruba v tuto dobu začínají být kontrakce bolestivější a delší než na začátku porodu.
Kontrakce v této fázi mohou trvat zhruba 45 až 60 sekund a opakují se po 3 až 5 minutách.
V poslední fázi 1. doby porodní se ještě zvýší frekvence a délka kontrakcí.
Kontrakce trvají 60 až 90 sekund a opakují se po 2 až 3 minutách.
Kontrakce na konci 1. doby porodní jsou obvykle pro ženu velmi bolestivé.
Výsledkem je zánik děložního hrdla a vytvoření děložní branky o průměru zhruba 10 cm.
I. doba porodní (neboli otevírací doba) - obrázek
První dobou porodní začíná porod.
Začnou pravidelné děložní stahy, odborně kontrakce, které způsobí rozevření a zánik děložního hrdla.
Zánikem hrdla dělohy vzniká děložní branka, ta se postupně rozvinuje.
Nejprve má malý průměr, obvykle je prostupná jen pro prst, pak pro dva prsty, dále její průměr počítáme na centimetry.
První doba porodní končí tím, že branka dělohy již není hmatná.
Určení počátku porodu není vždy jednoduché.
Kontrakce mohou být pociťovány dlouho předtím, než porod skutečně začne.
Otevírání děložního hrdla může začít již několik týdnů před koncem těhotenství a může pomalu pokračovat až do porodu.
Avšak zkušený porodník by měl poznat nepravé znaky porodu od skutečného počátku porodu.
Proto je nutné vnitřní neboli vaginální vyšetření.
Jedině tak lze přesně zjistit změny děložního hrdla.
Pokud některá žena říká: "rodila jsem dva dny…", tak se v naprosté většině zpočátku nejednalo o »pravé porodní kontrakce«, ale pouze o děložní kontrakce, které, přestože mohly být i velmi bolestivé, nezpůsobovaly otvírání dělohy.
Hovoříme o předzvěstných stazích neboli poslíčcích.
Jako by byl organismus maminky teprve upozorňován na nastávající porod.
Pokud jsou kontrakce dělohy v době termínu porodu a děloha se přitom neotvírá, musí být všichni velmi trpěliví.
Vysvětlení: děložní kontrakce je práce děložního svalu, která je neovladatelná vůlí ženy.
Během děložních kontrakcí při porodu je plod protlačován porodními cestami.
Plod je na konci těhotenství uložen v tekutém prostředí, které je zevně ohraničeno plodovými obaly.
Plodové obaly jsou dvě tenké průsvitné blány.
Amnion tvoří plodovou vodu a plynule přechází v placentu a pupečník dítěte.
Plodová voda představuje ideální ochranné prostředí pro dítě.
Brání různým tlakům, včetně zevních traumat, umožňuje mu volnou pohyblivost a chrání před útlakem i placentu, a tak zabezpečuje její důležitou funkci.
Tekuté prostředí a plodové obaly jsou ochranou před výhřezem pupečníku, který by znamenal vážné ohrožení dítěte.
V posledních týdnech těhotenství se vlivem ojedinělých děložních stahů (poslíčků) rozepne dolní část dělohy a začínají se zde vyklenovat plodové obaly, vytvoří se vak blan.
Mechanická úloha vaku blan na rozšiřování a zánik děložního hrdla a později branky však není rozhodující.
Hrdlo a branka se rozvinují i bez vaku blan, např. Vak blan před porodem dítěte praskne, nebo je protržen porodníkem nebo porodní assistentkou.
Vzácně se stane, že vak je pevný a nepukne, vyklenuje se dokonce před poševní vchod.
Tento průběh není pro dítě zcela bezpečný.
Vak blan může samovolně puknout různě dlouhou dobu před začátkem porodu.
Pak hovoříme o předčasném odtoku plodové vody.
Obvykle však pukne v průběhu I.
Podle dnešních názorů není vak blan nezbytný až do úplného rozvinutí branky dělohy, kdy pukne obvykle samovolně.
Jeho protrhnutím (odborně amniotomie nebo dirupce) ve vhodném okamžiku (průměr děložní branky u prvorodičky je cca 5-6 cm, u vícerodičky cca 3-4 cm) a při dobré děložní činnosti se porod mírně uspíší.
Vak se může protrhnout i dříve, ale to jen ve zvláště odůvodněných případech.
Protrhnutí vaku blan provádí porodník nebo zkušená porodní asistentka, a to jemným háčkem při děložním stahu, kdy se háček do pochvy zavádí podél vyšetřujících prstů.
Protrhnutí vaku blan háčkem je zcela nebolestivé pro matku i pro dítě.
Správné načasování protrhnutí vaku blan je důležité i pro kontrolu plodové vody, která má být čirá.
Je-li zabarvena nebo zkalena, může to znamenat ohrožení zdraví plodu.
Zkalená plodová voda je vždy signálem pro převedení rodící ženy na vyšší úroveň sledování.
V případě zkalené plodové vody nastává častěji operační ukončení.
Např. zabarvení plodové vody dozelena způsobuje stolice dítěte, odborně se stolice plodu nazývá smolka.
Monitorování srdeční frekvence plodu v I. Příroda moudře ukrývá dítě v matčině lůně během těhotenství až do jeho narození.
Během porodu máme jen málo možností, jak se o stavu dítěte dozvědět.
Poslech plodu prostým přiložením ucha na břicho těhotné nebo »babským« stetoskopem se začal provádět teprve na počátku minulého století.
Dnes v České republice v drtivé většině převládá elektronické sledování.
Je přesnější a podává ve formě záznamu důkaz o stavu dítěte.
Ze všech důvodů je používání moderních postupů při sledování stavu plodu během porodu velmi přínosné.
Poklesl počet dětí, které trpěly během porodu nedostatkem kyslíku, a dále klesá počet dříve často kritizovaných intervencí.
Pokud se dnes provádí císařský řez z důvodu ohrožení dítěte nedostatkem kyslíku, tato diagnóza bývá správná.
Měření teploty, tepu a tlaku mohou předpovídat celkový průběh porodu.
Měření teploty každé čtyři hodiny je důležité, protože její zvýšení může být prvním příznakem infekce nebo nedostatku tekutin.
Pak je nutné okamžitě zahájit léčbu.
Měření krevního tlaku je důležitou kontrolou tělesného a duševního stavu matky.
Délka I. trvá u prvorodiček průměrně 10 až 12 hodin, u vícerodiček 6 až 8 hodin.
Změny na děložním hrdle a později děložní brance, které jsou směrodatnými ukazateli postupu I. porodní doby, jsou zprvu pomalé.
Od začátku porodu do rozvinutí branky na 3-4 cm v průměru uplyne přibližně 6-8 hodin, potom se branka rozvíjí rychle a je zcela rozvinutá za další 3 až 4 hodiny.
Poloha a pohyb během I. Poloha rodící ženy během I. doby porodní ovlivňuje průtok krve v děloze.
Nenarušené prokrvení placenty a svalstva porodních cest je zárukou hladkého průběhu porodu a dobrého stavu dítěte.
Poloha na zádech může způsobit stlačení velkých cév a snížit průtok krve do dělohy.
Poloha vleže na zádech snižuje i sílu děložních kontrakcí, a tím se může prodlužovat porodní děj.
Chůze, sed nebo ležení na boku jsou proto pro průběh porodu výhodnější.
Ženy mají dnes v I. době porodní možnost velkého výběru.
A to i když mají třeba zavedenou nitrožilní kanylu nebo monitorovací zařízení pro diagnostiku stavu dítěte.
Rodičky mohou volně chodit, sedět, mohou si zvolit polohu na čtyřech, mohou se vysprchovat nebo se uvolnit v relaxační vaně.
Mohou i polohy střídat, tak jak jim to vyhovuje.
Pokud není racionální důvod, tak žena by v I. době porodní neměla ležet na zádech.
Názory na jídlo a pití během porodu se velmi liší.
Vždy je reálné riziko, že rodička v případě, že ji bude nutno uspat pro akutní císařský řez, operační porození placenty nebo pro ošetření porodních poranění, může v celkové anestezii vdechnout svůj žaludeční obsah.
Obsah žaludku bývá hodně kyselý a právě kyselost může zcela poškodit plíce a vyřadit jejich funkci.
Pokud tato událost nastane, odborně se jí říká aspirace, je akutně ohrožen život matky.
U žádné rodičky nelze dopředu zaručit, že její porod neskončí operačním výkonem v celkové anestezii.
Proto mnoho porodnic na celém světě dodržuje pravidlo, že při porodu se nepodává jídlo ani pití.
Někdy průběh porodu vyžaduje přísun energie i tekutin.
Tento stav se běžně řeší nitrožilním podáním tekutin, často je zdrojem energie cukr (glukóza) v infúzi.
V České republice anesteziologové a porodníci postupně ustupují od striktního zákazu pití během I. doby porodní.
Rodička by však měla pít pomalu a pouze po doušcích (v anglické literatuře sipping neboli srkání).
Měla by požívat speciální izotonické nápoje, které nezvyšují nebo dokonce snižují kyselost žaludečních šťáv, snižují náchylnost ke zvracení a pochopitelně zvyšují komfort rodičky na porodním sále.

Co se děje s dítětem v I. Plod zaujímá na konci těhotenství v děloze nejmenší možný objem.
Z hlediska porodu je nejdůležitější hlavička dítěte, je nejobjemnější a nejméně přizpůsobivou částí.
Hlavička je do porodu nad pánví a je volně pohyblivá.
Jakmile začne porod, tak děloha při svých kontrakcích vyvíjí sílu, která vtlačuje hlavičku do porodních cest.
Vzhledem k tomu, že vnitřní rozměry ženské pánve mají různou velikost v horní a dolní části pánve, tak hlavička dítěte musí během I. doby porodní vytvářet složitý spirální pohyb, kterému říkáme vnitřní rotace.
Dítě se během porodu chová zcela pasivně.
Děloha během kontrakcí posunuje plod pánví rodičky.
Kostěná pánev má tvar, který způsobuje, že hlavička musí rotovat.
Odborně hovoříme o vnitřní rotaci hlavičky plodu.
Délka rotace závisí na postavení plodu.
Pokud hlavička rotuje normálně, pak při zadních postaveních je rotace delší (135° místo 45°), delší je i porod.
Levé přední postavení (u 60% rodiček).
Levé zadní postavení (u 5% rodiček).

Autor: prof. MUDr. A.
Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce.
To jsou nepravidelné stahy dělohy.
Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu.
Další známku blížícího se porodu představuje tzv. zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky.
K odtoku plodové vody ještě před začátkem porodu, jak ho vídáme často ve filmech, dochází jen v asi 10-15 % případů, většinou se tak děje až na konci 1.
Seconda a další aspekty porodu
Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní.
První doba porodní je tzv. V první době porodní se porodní cesty otevírají, děložní hrdlo se mění v děložní branku, a i ta nakonec zcela zanikne a vytvoří se souvislý porodní kanál.
Toto se děje pomocí kontrakcí a trvá to u prvorodiček 10-12 hodin, u vícerodiček bývá tato doba kratší.
Je to ale dosti individuální.
V době, kdy kontrakce probíhají asi v intervalu 5 minut (žena zpravidla odjíždí do porodnice), je děložní hrdlo otevřené na 4-5 cm.
Na konci první doby porodní je již děložní hrdlo zaniklé a děložní branka má průměr cca 10 cm.
Porodní cesty jsou připravené, dítě je (většinou) hlavičkou sestouplé na pánevní dno.
První doba porodní je hodně bolestivá, lze si ulevit např. ve vaně, sezením na míči, chozením.
Pravidelně se kontroluje teplota, tlak a tep ženy a také se monitoruje srdeční činnost plodu.
Nastává druhá doba porodní, kdy se dítě narodí, je třeba jej vypudit porodními cestami ven.
Tato fáze trvá u prvorodiček obvykle kolem hodiny.
Kontrakce dělohy dále vytlačují plod, ale je třeba i vědomé tlačení ze strany ženy.
I v této fázi je porod bolestivý.
Lze uplatnit různé prostředky na tlumení bolesti, nejúčinnější je epidurální analgezie.
Její podání potlačí bolest, ale může narušit průběh porodu.
Na konci druhé doby porodní je dítě vypuzeno, nejprve se narodí hlavička a následně se dítě otočí o 90 stupňů a porodí se i zbytek těla.
Je možné, že dojde k natržení hráze, někdy je též provedena epiziotomie.
Po narození dítěte následuje podvázání pupečníku, někdy se nechává několik minut dotepat.
Pak se novorozenec položí matce na hrudník a je podporováno první přisátí k prsu.
Toto první seznámení se nazývá bonding, tedy „navázání“.

Porod ale ještě není u konce, za slabších kontrakcí ještě žena porodí placentu.
Za tímto účelem je možné podat umělý oxytocin, ale právě přisátí novorozence k prsu vyvolává v těle matky tvorbu oxytocinu přirozeně.
Důležité je zkontrolovat, aby placenta i zbytky vaku blan vyšly ven celé.
Pokud zůstane část placenty, hrozí krvácení a zánět dělohy.
Novorozenec je po porodu zkontrolován, zda jsou všechny životní funkce v pořádku.
Pro tento úkon se používá tzv. Apgar skóre.
Za každý je vždy od nuly do dvou bodů, přičemž celkově 10 je nejlepší výsledek.
Hodnotí se po minutě, pěti a deseti minutách po porodu.
Čím nižší je součet bodů, tím více je ohrožen život dítěte.
Novorozenec s méně než 5 body bude vyžadovat okamžitou lékařskou péči.

Po porodu je matka s dítětem převezena na pokoj, tzv. oddělení šestinedělí.
Ženě po porodu se říká „šestinedělka“ nebo „nedělka“.
První hodiny a dny po porodu se tělo ženy začíná vracet do normálu.
Mimořádně důležité je zavinutí dělohy, tedy její stažení na předchozí velikost.
I tomu pomáhá hormon oxytocin, který se vyplavuje do těla při kojení a dráždění bradavek.
Pro vrácení dělohy do předchozí velikosti a umístění - v malé pánvi mezi močovým měchýřem a konečníkem - je důležité, aby byl vyprázdněn močový měchýř a žena si došla i na stolici co nejdříve po porodu.
Zavinování dělohy kontroluje porodník nebo porodní asistentka, stejně jako hojení případného poranění nebo stav prsů a bradavek.
Po porodu začínají odcházet z těla ženy tzv. očistky, tedy zbytky děložní tkáně, drobné zbytky placenty a krevní sraženiny.
To trvá asi 2-3 týdny, intenzita je různá, postupně se ale snižuje a ubývá krve.
Na oddělení šestinedělí také chodí dítě kontrolovat dětská sestra nebo pediatr.
Pokud je vše v pořádku, jsou žena s dítětem propuštěny domů většinou po 3 dnech, po císařském řezu po 5 dnech.
Vztah k porodu a různým možnostem vedení
Těhotenství je jedno z nejkrásnějších období vašeho života.
Devět měsíců čekání, radosti a příprav.
Ale také oběti, úzkost a nejistota.
Všechny tyto informace budou brzy přeneseny do nové dimenze.
Vaše dítě bude skutečná osoba, budete se ji moci dotýkat, mazlit se s ní a krmit ji.
Nejprve se však miminko musí narodit a oba k tomu budete potřebovat vyvinout velké úsilí.

Průběh porodu a volba vedení porodu zahrnuje i možnosti jako porod do vody, porod v domácnosti či alternativní porody.
Porod do vody je jednou z variant tzv. přirozených porodů, ale vždy pod dohledem a vedením lékaře.
Porod do vody však nenabízejí všechny porodnice.
Porod doma vyvolává opravdu silnou diskusi a je považován za nebezpečný pro matku i dítě.
V průběhu porodu dochází k mnoha situacím, které porodník může řešit, ale bez jeho přítomnosti mohou nastat akutní rizika.

Někdy bývá partnerská podpora klíčová v posledních hodinách před porodem, kdy jste v porodnici a kontrakce jsou silné a bolestivé.
Někteří muži se u porodu brání, jiné ženy zase potřebují podporu partnera a rodiny.
Pakliže partner je, může výrazně pomoci v závěrečných hodinách a posílit psychickou pohodu.
FÁZE PORODU - Vysvětlení!
Pod pojmem alternativní porod si představíme různá vedení porodu mimo tradiční scénář v porodnici na zádech s aktivní asistencí lékaře.
Názory na alternativní porody se různí a vyvolávají emoce.
Tabulka a shrnutí praktických údajů
| Popis | Praktické poznámky |
|---|---|
| Délka I. doby porodní | prvorodičky 10-12 h, vícerodičky 6-8 h |
| Typy vyšetření | vnitřní vyšetření, CTG, monitorace |
| Otevírání hrdla | branka kolem 10 cm, načasování dle průběhu |
| Odchod plodové vody | většinou na konci 1. doby, 10-15 % dříve před porodem |
tags: #1cm #otevrednai #kdy #bude #porod