Kojenec 19 měsíců: kdy přestat s kojením, přechod na kravské mléko a doporučení pediatra

Mgr. O benefitech mléka a výrobků z něj jsme se postupně dozvídali v předchozích článcích. Stejné přínosy má jeho konzumace i u malých dětí do tří let věku. Okolo zavádění kravského mléka do jídelníčku koluje řada nejasností a nepřesností, tak se pojďme na toto téma blíže podívat. O zavádění příkrmů v kojeneckém věku jsme se již zmiňovali v článku pojednávajícím o zařazení zeleniny. Víme tedy, že období mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte je ideální k nabídnutí základních druhů potravin. A tedy i mléka a mléčných výrobků. O tomto období mluvíme jako o tzv. oknu imunologické tolerance.

Imunitní okno a význam mateřského mléka

V ideálním případě je tedy dobře prospívající dítě plně kojeno do 6. měsíce, pak ochutná potenciálně alergizující potraviny, přičemž současné kojení mateřským mlékem moduluje jeho imunitní odpověď směrem k lepší toleranci těchto alergenů. Mateřské mléko ale plní nadále velmi důležitou úlohu ve výživě dítěte a rozhodně jej nelze kravským ani jiným savčím mlékem nahradit. Neupravené kravské mléko, tedy mléko neuzpůsobené věku dítěte, není dle současných odborných doporučení pro děti do tří let vhodné. To neznamená, že by ho malý strávník nemohl ochutnat. Ale je třeba si uvědomit, že kravské mléko obsahuje například více sodíku a bílkovin, což zatěžuje ještě vyvíjející se ledviny. Jejich funkce jsou zralé až kolem druhého roku života.

Postupný okruh ochutnávek a kojenecká mléka

V mateřském mléce je více dobře stravitelné syrovátky na úkor kaseinu. Jednak můžeme dítěti v onom oknu imunologické tolerance dát ochutnat tu a tam pár loků kravského mléka. Vystavíme tím dítě bílkovině kravského mléka a zároveň mu nabídneme další chuť, kterou bychom si přáli, aby si v budoucnu osvojilo. Nenahrazujeme tím jiné tekutiny ani mléčné porce, množství je malé, takže ani o nadměrné zatížení ledvin se nemusíme vůbec bát. Dále jsou tu mléka kojenecká, která jsou přizpůsobená věku dítěte. Jsou vyráběna z mléka kravského, které se upraví dle specifických požadavků charakteristických pro daný věk. Tato mléka již mohou to mateřské „nahradit“, což je vhodné v případě, kdy dítě nemůže být kojeno mateřským mlékem, nebo na něm dostatečně neprospívá. Dále jsou tato mléka vhodná v období, kdy je dítě odstavováno, můžeme postupně např. jedno kojení nahradit touto mléčnou porcí.

Postup odstavování a zavádění mléčných výrobků

Před ukončením prvního roku může vaše ratolest ochutnat jogurt, ideálně polotučný bílý. Stejně tak může okusit tvaroh nebo žervé, ale pozor, obsahují hodně bílkovin, takže opět spíše ochutnávat pro zpestření chuti nebo konzistence. Minimálně do dvou let nejsou vhodné tvrdé či tavené sýry, mimo jiné pro vysoký obsah bílkovin a navíc soli. Ze stejného důvodu nejsou vhodné ani sýry plísňové. Ve druhém roce se snažíme jídelníček dále zpestřovat. Kromě jogurtu a zhruba polovičního množství tvarohu nebo žervé můžeme podávat polotučné plátkové sýry. Dítě může ochutnat třeba mozzarellu, Cottage, Lučinu… K dostání jsou i varianty vodné pro děti, které jsou méně slané. Tavené a tvrdé sýry nejsou nadále vhodné.

Alergie na kravskou bílkovinu a její dopady

V souvislosti s tímto tématem nemůžeme nevzpomenout na alergii na bílkovinu kravského mléka. Jedná se o nejčastější potravinovou alergii u dětí do tří let. Většinou se projeví ještě před ukončením prvního roku. Ke kontaktu s bílkovinou totiž dochází jejím přestupem do mateřského mléka. Takže podezření na tuto alergii vzniká často ještě v období plného kojení, ještě před zavedením prvních příkrmů. Problematika této alergie je nad rámec tohoto článku, nicméně má velmi dobrou prognózu a u 90 % dětí (nejdéle do 6 let věku) postupně odezní. Pro nás je důležité, že po zjištění alergie a převedení na bezmléčnou dietu (na základě rozhodnutí pediatra či jiného specialisty) se vyřadí mléko a výrobky z něj jak kojící matce, tak dítěti samotnému. Již existují kojenecká mléka i kaše vyráběné k těmto účelům, takže maminky nemusí mít strach, že by o výhody mléčné výživy pro své malé alergiky přišly. Je potřeba dodat, že není řešením nahradit kravské mléko kozím, ovčím ani jiným mlékem savců, protože existuje zkřížená reaktivita. Ani přípravky na bázi sóji či jiná rostlinná „mléka“ (sójová, kokosová, mandlová, rýžová aj.) situaci neřeší a naprosto nepokrývají nutriční požadavky této věkové kategorie.

Kojenecká mléka, kravské mléko a dieta po 1. roce

Z uvedeného vyplývá, že stejně jako zařazení zeleniny do jídelníčku těch nejmenších není ve většině případů žádná věda. Třeba vás příprava jogurtových, tvarohových či jiných pochoutek inspiruje k obohacení i svého jídelníčku. Třeba zjistíte, že žervé smíchané se šťávou z pomeranče nechutná hůře než kupovaný tvarohový dezert. Ve snaze dbát o správné stravovací návyky našich nejmenších můžeme v tomto období zcela zapomenout na nízkotučné a odtučněné varianty výrobků. Omezený přívod cholesterolu by mohl vést k jeho zvýšené vlastní tvorbě, protože má v organizmu i mnoho nezastupitelných funkcí. Na druhou stranu není potřeba volit zase jen ty tučné výrobky, protože ani malé děti nemohou mít neomezený prísun živočišných tuků.

Jak postupovat po skončení prvního roku

Zatímco část rodičů se snaží dávat dětem až do tří let věku pouze kojenecká nebo batolecí mléka, jiní už od prvních narozenin zařazují obyčejné kravské mléko. Dnešní medicína doporučuje, aby děti do jednoho roku věku včetně nedostávaly běžné kravské mléko, protože obsahuje příliš mnoho bílkovin a naopak málo vitamínů, a to včetně důležitého vitaminu D. První čtyři měsíce života by mělo dítě dostávat výhradně mléčnou výživu, a to nejlépe mateřské mléko, případně umělá mléka určená nejmenším dětem. Pokud jde o běžné mléko, je dobré sáhnout po mléce s označením bio, naopak se nedoporučuje podávání mléka ošetřeného UHT technologií neboli trvanlivého. Po třetím roce mohou rodiče naopak zařazovat i nízkotučné výrobky, vápníku je v nich stejně, pozor však, aby nebyly zbytečně zahušťované škrobem či doslazované, zvláště nevhodná jsou umělá sladidla. Pokud dítě nechce žádné mléko, mělo by dostávat jogurt či tvrdé sýry, tavené raději ne, obsahují příliš mnoho fosforečných solí, děti by neměly jíst ani sýry plísňové. Tak jako tak pro děti po roce už by mléko nemělo být hlavní součástí stravy, ale pouze jejím doplněním v množství cca 300 až 330 mililitrů za den. Pokud dítě pije litr mléka denně, nemá dost prostoru pro to, aby přijímalo pestrou stravu. Dítě by proto na žízeň mělo pít vodu, případně jiné nápoje, mléko je potřeba brát spíše jako potravinu. Pokud je potomek zvyklý pít dokonce kakao, ráno se to dá snést, ale večer by jej měl dostávat jen zřídka, také kvůli riziku zubního kazu. Zastánci standardní medicíny považují jeho konzumaci v dětství a dospívání za prospěšnou například kvůli budoucímu riziku řídnutí kostí. Jde však zejména o mléčné výrobky jako takové, mléko proto mohou dobře nahradit například zmíněné tvrdé sýry, pokud možno méně tučné, které jsou rovněž dobrým zdrojem vápníku a bílkovin. Je třeba přiznat, že existují i kritici pití mléka, podle nichž se pro člověka nehodí, s výjimkou malých dětí - pokud větší dítě mléko nepije vůbec, je třeba dodávat mu dostatek vápníku jinak, například pomocí oříšků či semínek, případně ryb.

Odstavení a praktické tipy pro rodiče

Barbara Taušová - specialistka na pediatrii. Výchova dítěte přináší mnoho otázek a dilemat, mezi něž patří i správné načasování a způsob odstavení od kojení a zavedení alternativních mléčných zdrojů. Tento článek se zaměřuje na problematiku kravského mléka v jídelníčku dětí po ukončení kojení a poskytuje informace o tom, jak postupovat při odstavení, aby byl tento proces co nejšetrnější pro dítě i matku. Odstavení dítěte od kojení je přirozený proces, který by měl probíhat postupně a s ohledem na připravenost dítěte. Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje kojení minimálně do dvou let věku dítěte, ale tato doporučení jsou často omezována jen na prvních šest měsíců výlučného kojení. Dlouhodobé kojení má pro zdraví dítěte i matky mnoho pozitivních vlivů. Množství a délka kojení jsou klíčové pro dosažení těchto benefitů. Mateřské mléko i po prvním či třetím roce života dítěte zachovává svou výživovou hodnotu, obsahuje bílkoviny, cukry, tuky, vitamíny, minerály a imunitní látky. Studie ukazují, že mateřské mléko žen, které kojí déle než rok, má vyšší obsah tuku a energie, což významně přispívá k výživě dítěte. Dítě se odstaví samo v době, kdy je na to připravené. Nejde o dlouhodobé, ale o normální délku kojení, která se neměří v měsících, ale v letech. Frekvence kojení se snižuje až ve třetím roce života, ale vzorec kojení dvouletých dětí může být podobný jako u čtyřměsíčních dětí, kdy se kojí během dne často.

Praktická doporučení pediatrů pro 19měsíční dítě

  • Po ukončeném prvním roce je vhodné zavádět jogurt a tvaroh; volit polotučné varianty bez zbytečné chemie a s minimem přidaného cukru.
  • Kravské mléko se nedoporučuje zavádět před dovršením 1 roku; po 12-18 měsících lze zvažovat plnotučné mléko, ale dítě by mělo nadále dostávat rozmanité potraviny v pestré stravě.
  • Tvrdé sýry a sýry plísňové nejsou v tomto věku vhodné z důvodu vysokého obsahu bílkovin a soli; lze je nahradit měkčími plátkovými sýry a mozzarellou v menších porcích.
  • Odstavení od lahve na kravské mléko by mělo být postupné; učit dítě pít z hrnečku či kelímku a zajistit dostatek tekutin z vody a nepotravinových nápojů.
  • U dětí s ABKM (alergie na bílkovinu kravského mléka) je nutné používat hypoalergenní mléka podle doporučení pediatra.
  • Potraviny bohaté na vápník (mléko, jogurt, sýry) je vhodné doplnit o pestrou stravu, aby nedošlo k nedostatku železa a dalších mikroživin.
  • V případě kojení po třetím roce může matka pokračovat, ale mléko už nemusí být hlavní složkou stravy; důraz se klade na pestrou stravu, kterou doplňují mléčné výrobky v přiměřeném množství (cca 300-330 ml mléka denně).

Důležité poznámky k alergiím a náhradám mléčných výrobků

Někdy se objevují zelené zóny nejistoty kolem alergií na mléko. ABKM je nejčastější potravinovou alergií v tomto věku a často se objevuje ještě v období plného kojení. Pokud je zjištěna alergie, mléko a výrobky z něj se vyřadí z jídelníčku matky i dítěte a nahradí se speciálními hypoalergenními mléky a potravinami. Kozí či ovčí mléko není řešením kvůli zkřížené reaktivně a rostlinná mléka (sójové, mandlové, kokosové, rýžové) nepokrývají nutriční požadavky této věkové kategorie.

Vliv dlouhodobého kojení a význam pro budoucnost

Další důležité aspekty kojení zahrnují oligosacharidy (HMO), DHA, ARA, GOS a FOS, které podporují střevní mikrobiom a imunitní systém i v pozdějším věku. Metaanalýza z roku 2015 ukazuje ochranu před úmrtím ve druhém roce života u kojenců, kteří jsou kojeni. Kromě toho kojení pomáhá snižovat riziko obezity, zlepšuje kognitivní funkce a má dlouhodobé pozitivní vlivy na cholesterol, krevní tlak a riziko cukrovky druhého typu. Osvědčené jsou i ochranné efekty proti zánětům ucha a dýchacích cest.

Tabulka krmení a praktické tabulky pro věkové období

VěkCo zařazovatPřibližné množství mléčného zdrojePoznámka
do 1 rokukojenecké mléko/živinapodle potřeby dítěte, 150-180 ml na 1 kg/denKravské mléko se nedoporučuje
1-2 rokyjogurt, tvaroh, sýry (polotučné, plátkové)cca 300-330 ml mléka denněpostupné zavádění kravského mléka
2-3 rokyplnotučné mléko, menší množstvídle potřeby, ale zohlednit pestrou stravuomezení smaženého a sladkostí

Kde hledat další rady a jak postupovat s odstavením

Pokud máte pochybnosti o zavedení kravského mléka a mléčných výrobků do stravy vašeho dítěte, poraďte se s pediatrem a řiďte se jeho radami a doporučeními. Dětská výživa i odstavení by měly být přirozené a pomalé, s ohledem na potřeby dítěte a jeho zdravotní stav.

Infografika: OKNO IMUNOLOGICKÉ TOLERANCE - kdy zavádět mléko a mléčné produkty

Přechod z umělé výživy na kravské mléko: Vše, co rodiče potřebují vědět

Pokud dítě pijí mléko z lahve, může být vhodné postupně přecházet na hrnek a učit tak dítě samostatnosti. Pro odstavování je důležité myslet i na sebe; rychlé ukončení může vést k městnání mléka a zdravotním potížím. Vhodná je postupnost, která zahrnuje nejprve změnu formy stravy a poté změnu návyků v jídle a pití.

Závěry pro praktické kroky

1) Děti do 1 roku by neměly dostávat běžné kravské mléko. 2) Po 1 roce lze postupně přidávat kravské mléko, ale preferovat plnotučné a doplnit pestrou stravu. 3) Vhodné je nabízet jogurt a tvaroh jako součást denního jídelníčku. 4) Při ABKM používat hypoalergenní mléka podle lékařského doporučení. 5) Udržovat správnou hygienu při přípravě mléčných jídel a respektovat individuální potřeby dítěte.

tags: #19 #mesicu #kojenecke #mleko