Perinatální paliativní péče: komplexní přístup k ochraně života a kvality života dítěte a rodiny

Tyto situace jsou značně náročné nejen pro rodiče, ale také pro zdravotníky, kteří o dítě a rodinu pečují. V těchto situacích vystupuje do popředí perinatální paliativní péče. Perinatální paliativní péče je definována jako multidisciplinární přístup zaměřený na dosažení maximální kvality a komfortu života dětí (a jejich rodin) s prenatálně a/či perinatálně diagnostikovaným život ohrožujícím či život limitujícím onemocněním. Jedná se o péči zaměřenou na poskytování podpůrné péče dětem a jejich rodinám v průběhu těhotenství, porodu a během poporodního období se zajištěním plynulé tranzice do paliativní péče neonatální a pediatrické v případě potřeby (1).

Co znamená perinatální paliativní péče a kdy ji máme používat

Perinatální paliativní péče je v těchto standardech popsána jako péče, která se týká nenarozených dětí se závažnými zdravotními problémy, které nemusí přežít porod, novorozenců s možným přežitím po dobu několika hodin/dní, novorozenců s vrozenými vadami s možným dopadem na vitální funkce a novorozenců, kterým se dostalo náležité intenzivní péče, ale rozvinulo se u nich nevyléčitelné onemocnění (3). Pro potřebné děti a jejich rodiny by měla být v perinatální paliativní péči standardní součástí porodnické a neonatologické péče a měla by být dostupná na porodním sále, jednotkách intenzivní péče i na oddělení šestinedělí. Perinatální paliativní péče, která je dětem a rodinám poskytována je multioborová a holistická. Kromě léčby bolesti a dalších fyzických symptomů řeší i psychosociální a spirituální problémy, které mohou v dané situaci nastat (4).

Hlavní zaměření péče o dítě a rodinu

Základem perinatální paliativní péče je péče o dětského pacienta, zaměřená na management bolesti a symptomů, poskytnutí vhodné výživy, péče o tělo dítěte po smrti včetně posmrtných lékařských vyšetření. Péče o dítě zahrnuje také nefarmakologické zajištění komfortu, omezení invazivních zákroků, úpravu prostředí vedoucí k minimalizaci stresu a skin-to skin kontakt s rodiči. Důležitá je i podpora rodiny a rodičovských kompetencí a umožnění rodičům vytvořit si vztah s jejich dítětem. Je proto vhodné rodiče zapojit do péče o dítě, např. mohou dítě koupat či přebalovat. Péče o rodinu zahrnuje tvorbu vzpomínek a pozůstalostní péči, sociální poradenství a spirituální podporu (5).

Pozůstalostní a plánovací komponenty

Principy pozůstalostní péče jsou shrnuty ve standardech zaměřených na péči o rodiče po ztrátě dítěte během těhotenství, při porodu a po náhlém úmrtí dítěte. Pozůstalostní péče by měla být dostupná v každém zdravotnickém zařízení, ve kterém může dojít ke ztrátě dítěte během těhotenství nebo po porodu. Společně s rodiči by měl být vytvořen plán pozůstalostní péče a je nezbytné zajistit kontinuitu péče mezi jednotlivými zařízeními a v případných dalších těhotenstvích. Důležitým komponentem perinatální paliativní péče je plánování péče a zapojení rodičů do sdíleného rozhodování. Plánování péče zahrnuje tvorbu plánu perinatální péče a porodu, plán péče o novorozence a matku po porodu, plánování terminální péče a péče po smrti dítěte (6).

Reakce rodičů, komunikace a podpora personálu

Zjištění, že nenarozené dítě má závažnou život limitující diagnózu, představuje traumatizující zkušenost pro rodiče. Reakce jsou individuální - mohou být devastující, rodiče popisují zármutek, šok, vztek, popření situace; sdělení závažné zprávy je stresující a provází úzkost a strach (7). Perinatální paliativní péče se zaměřuje také na poskytovatele péče, kteří mohou prožívat smutek, ztrátu, pocity nejistoty a nedostatečné odbornosti (8,9). Důležitost podpory pro personál zahrnuje dostupnost formální i neformální podpory a doplňujícího vzdělání (5,9).

Globální a národní kontext spolupráce a standardů

Systémové nastavení perinatální paliativní péče není ve světě běžné, i když snahy o ukotvení existují. V USA se o změny zasazuje ACOG a AAP. V České republice byla identifikována potřeba rozvoje - data ukazují prospěch minimálně 300 pacientů a jejich rodin ročně, při mrtvorozených dětech 700-1000 pacientů ročně (10). Analýza Poláková et al. ukazuje, že český personál chápe paliativní péči jako významnou součást perinatologické péče a podporuje její rozvoj včetně péče při umělém přerušení těhotenství a u mrtvorozeného novorozence. Bariéry zahrnují negativní postoje, obavy z právního postihu, nedostatečné zkušenosti a vyžádání vyššího vzdělání (10). Důležitý krok představuje Koncepce péče o děti a dospívající se závažnou život limitující a ohrožující diagnózou a jejich rodiny (2021), která identifikovala cíle pro standardy, dětské paliativní týmy a pozůstalostní péči.

České iniciativy a instituce v perinatální paliativní péči

V Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze vznikl projekt NeoPaliativa, jehož cílem je zlepšit perinatální a neonatální paliativní péči v ČR. Uni by porodních asistentek provozuje Perinatální ztráta a Cesta domů nabízí domácí hospic, poradenství a pozůstalostní postupy. Prázdná kolébka a další iniciativy poskytují podporu rodičům po ztrátě miminka. Perinatální panel při FN Brno propojuje odborníky a zaměřuje se na psychosociální podporu, vzdělávání kliniků a standardy do roku 2035. Centrum provázení stojí při rodinách v nejtěžších chvílích a nabízí sociální a právní poradenství, krizové intervence a dlouhodobé provázení. Tyto aktivity jsou součástí širší sítě a podpory pro rodiny s perinatální ztrátou.

Dispenzární péče v těhotenství a její role

Dispenzární péče v těhotenství (dispenzární prenatální péče) se týká těhotných žen s různou mírou rizik. Základem je ultrazvukové potvrzení gravidity, klinické vyšetření a laboratorní testy. Do 28. týdne se sleduje vývoj plodu, krevní tlak, hladiny proteinu v moči, Rh faktor a další ukazatele. Do 36.-40. týdne probíhá biometrie plodu, monitorování polohy, a plánované intervence v případě potřeby. V některých změnách a zjednodušeních lze diskutovat o redukci některých rutinních vyšetření a navýšení sledování rizikových stavů, jak navrhuje UK NICE a další zdroje. V ČR existuje oddělení dispenzární péče dle ČGPS a ČLS JEP, které poskytuje rámcové zásady a standardy pro praxi (úroveň změn a adaptací na české podmínky). Avšak realita ukazuje potřebu standardizace a racionalizace péče spolu s kontinuální vzdělávací podporou pro personál.

Praktické ukázky a kontakty na podporu rodin

Nabízíme perinatální paliativní péči a provázení rodin, kteří prožívají ztrátu miminka v jakémkoliv týdnu těhotenství, při porodu či po něm. V poradně lze sdílet situaci, získat informace o možnostech péče a sociálně-právní poradenství (mateřská dovolená, pohřebné). Domácí hospice Cesta domů nabízí pokračující podporu a propojení na externí služby; perinatální paliativní panel FN Brno zajišťuje koordinaci týmů a vzdělávání kliniků, krizové intervence, memoryboxy a dlouhodobé provázení. Centrum provázení nabízí empatii, naslouchání, bezpečný prostor pro emoce, sociální podporu a zprostředkování informací o možnostech podpory ze strany fondů a nadací. Tyto služby spolupracují na tom, aby rodiny nebyly v těžkých chvílích samotné a měly jasnou cestu podpory a rozhodování.

Infografika: Přehled perinatální paliativní péče (principy, cíle, položky péče)

Perinatální paliativní péče je komplexní a multidisciplinární, zahrnující klinické a podpůrné komponenty, které pomáhají maximalizovat kvalitu života dítěte a zajišťují podporu rodinám během celého období - od prenatálního až po pozůstalostní péči.

Aspekt péčePopisPříklady činností
DítěManagement bolesti, symptomů, vhodná výživa, nefarmakologická podporaSkin-to-skin kontakt, omezení invazivních zákroků, prostředí pro komfort
RodinaPodpora rodičovských kompetencí, tvorba vzpomínek, pozůstalostní péčeVytváření vzpomínek, sociální poradenství, duchovní podpora
KomunikaceSdílené rozhodování, plánování péčeTvorba plánu perinatální péče a porodu, plánování terminální péče
Posouzení systémuVzdělávání personálu, standardy, kontinuita péčeCentra porodní asistence, národní standardy paliativní péče

tags: #1 #perinatalni #fetalni #ochrana